"Proč máš na hlavě klobouk?"
Optal se zvědavě Jin řídíc k sobě domů
"Jen tak"
Odpověděl prostě. Nechtěl aby se dozvěděl o té barvě. Ne takhle
"Jak myslíš"
Přimhouřil oči a pokračoval v řízení
"Pojďme, Joonie čeká"
Zaparkoval, a vystoupil. Oba kluci po něm pohyb zopakovali a společně vešli dovnitř
"Tae, Kookie"
Vydechl Namjoon a oba objal
"Pojďte, jdeme na večeři"
Usmál se
"Počkejte. Ještě než bude večeře, něco vám chci ukázat"
Oznámil Taehyung s nervózním úsměvem a opatrně si sundal svůj klobouček. Oba muži měli údivem pusy dokořán
"Jo, to... Je hezké"
Uznal Namjoon a karmínové vlasy mu rozcuchal
"Musím uznat že je to pěkné"
Usmál se nejstarší, a už táhl všechny ke stolu
"Bobuou chut"
Zamumlal Kook s plnou pusou a usmál se
"S pnou pusou se nemufí"
Okřikl ho Taehyung, též s plnou pusou. Oba muži se uchechtli nad jejich chováním a pokračovali mlčky v jídle
"Už budou dárky?"
"Nebuď jak malej Tae-"
"Už budou dárky?"
Napodobil ho Kook a začali se oba tlemit
"Jak malý děti-"
"Už budou dárky?"
Napodobil oba chlapce Namjoon a začal se tlemit s nimi
"Ne, nebudou"
Řekl mračící se Jin
"Omlouváme see~"
Fňukl Tae s psíma očima
"Fajn. Pojďme"
Všichni se vydali k již rozsvícenému stromku v obýváku pod kterým už byli některé dárky. Chlapci k přidali i své dárky k ostatním, a usadili se zpět
"Můžeme?"
Nadšeně se optal Namjoon a na Jinovo přikývnutí popadl první dárek
"Taehyung"
Přečetl, a podal mu dárek. Takhle si rozdali i zbytek
Jin dostal mixér od obou kluků, a sadu vařeček od Namjoona.
Namjoon dostal nějaké knihy od Jina a Kooka, a dva lístky na výstavu umění od Taeho
Taehyung dostal svetr od Kooka, další svetr od Jina, a kapesní nožík od Namjoona.
Kook dostal Krásný přívěsek od Jina a knihu od Namjoona.
"Děkuju za všechno"
Vzlykl Jungkook. Poprvé za hodně dlouhou dobu trávil Vánoce s 'rodinou'
"Koo"
Oslovil ho Taehyung. Mladší na něj pohlédl a upřel pohled do jeho kakaových kukadel
"..... Nedal jsem ti dárek.."
Hlesl potichu. Kook na to pouze smutně svěsil hlavu
"Protože jsem ti ho chtěl dát až potom, abys věděl že je ode mne"
Usmál se, Kook na to zvedl nadšeně pohled
"Tady máš"
Podal mu úhledně zabalenou krabičku s mašlí. Jungkook se pohodlně poposadil, a rozvázal mašli. Taehyung ho napjatě pozoroval a okusoval si spodní ret. Nejmladší opatrně natrhl balící papír. Balící papír strhl úplně a vykoukla na něj malá bílá krychlová krabička
"Než.... Než to otevřeš.. Prosím otevři to až budeš připravený. Chci, aby jsi to otevřel až se ti bude zdát že je to ta pravá chvíle."
Řekl a naklonil se blíže
"Mám tě rád"
Šeptl mu do ucha a usmál se
"My už půjdeme spát. Ano?"
Hlesl Namjoon zvedajíc se ze země. Přitom vzal spícího do náruče a odešel do ložnice.
"Mám nápad"
Hlesl Jungkook a vstal. Vzal Taeho za ruku a dotáhl ho do předsíně. Oblekli si kabáty, nazuli si boty, nandali čepice a šály. Jungkook si vsunul krabičku do pravé kapsy kabátu, a se starším se vydal do parku. V parku, byla menší louka na kterou si stoupli.
"Vidíš to?"
Ukázal Jungkook na oblohu plnou třpytících se korálků.
"Myslím, že je správný čas na to, otevřít onu záhadnou krabičku. Nemyslíš?"
Usmál se na červenovlasého, a ten jen pokýval hlavou na souhlas. Mladší vytáhl krabičku z pravé kapsy od kabátu a položil si ji na dlaň. Ruku s krabičkou lehce natáhl před sebe aby se od ní odráželo světlo měsíce. Druhou rukou nadzvedl víko a uschoval jej do kapsy kde se předtím nacházela ona krabička. Nakoukl dovnitř, a vytáhl papírek.
"Kookie"
Oslovil jej červenovlasý
"Mám tě rád"
Pošeptal a usmál se.
"Já tebe taky"
Mladší mu úsměv oplatil, krabičku uschoval zpět do kapsy. Papírek vzal do obou rukou, a rozložil ho. Pod měsíčním světlem si přečetl ona dvě slova a papírek rychle zastrčil do kapsy, tentokrát u kalhot. Šokem se otočil na staršího se slzami v očích
"T-Tae.."
Hlesl a pevně ho stiskl v náručí. Oslovený mu objetí opětoval a stisk zlevnil když uslyšel vzlyk mladšího.
"Miluju tě"
Zopakoval červenovlasý slova z onoho papírku a prohrábl hnědé kadeře mladšího. Jungkook kývl, Odtáhl se, a slzavě se usmál. Starší se naklonil blíže k jeho obličeji, až se dotýkali špičkami nosů. Brunet zavřel oči, a jemně přiložil své rty, na ty staršího. Starší mu šel naproti a do polibku se ihned zapojil. Zapletl prsty do hnědých vlasů, polibek prohloubil, a do polibku zapojil i jazyk. S nedostatkem kyslíku se museli odtáhnout, přičemž to mlasklo a mezi nimi se natáhla slina
"Miluju tě Kim Taehyung. Tak moc, a tak dlouho. Tolik mě to trápilo, a teď... Teď když vím že ty mě taky..."
Usmál se brunet, a vlepil mu dětskou pusu na rty. Měsíc jim svítil do obličejů, ale nesvítil tak jasně, ne natolik aby byl vidět ruměnec na tvářích obou chlapců. Otočili se, a ruku v ruce se vydali zpět domů, odkud předtím odešliTímhle bych chtěla ukončit tuto kapitolu, a vlastně i knížku. Vím, že spousta věcí nedává smysl a proto vám dávám v komentářích prostor se zeptat na cokoliv co vám je nejasné.
Chtěla bych tuto kapitolu věnovat Jungkookovi k narozeninám, Taehyungovi k novému albu, Moniemu na rozloučenou, Yoongimu na rozloučenou na vojnu, Jiminovi k enlistmentu na vojnu, a hlavně všem na doubrou náladu♡Vydávám tuto kapitolu trochu předčasně, protože v Korei už je září, a tím pádem už je Jungkook o rok starší (v našek věku, v Korejském věku mu je asi 27 pokud se nepletu)
Každopádně chci abyste byly všichni šťastní, a proto vám oznamuji, že Adopted ještě nekončí. Ano, toto je poslední díl, ale první série. Můžete se těšit na novou sérii, neboli Adopted 2. Nevím jistě zda to tak pojmenuji. Ale vím jistě že bude.
Snad je to vše co jsem chtěla říct.Love Yourself❤and see you soon
ČTEŠ
Adopted
FanfictionZ lesa se ozval vzlyk. A další. A další. A znovu. To zaujalo mladého muže co šel kolem se psem "Haló? Je tam někdo?" Houkne do lesa a poslouchal, zda se někdo neozve. Najednou se křoví vedle něho zašustilo, a z něj vylezl mladý chlapec s uslzenýma...