Jungkook už nespal, probudilo ho povídání jeho kamarádů i když byli fakt potichu.
„Jungkookie, my tě vzbudili viď? "
Začal ho Taehyung hladit po zádech. Jungkook jen zamručel a pohodlněji se uvelebil na Taehyungovo hrudi. Najednou uslyšel smích Chana s Minhem. Zvedl hlavu aby se podíval
„On je tu Chris s Minhem? "
Taehyung na to kývl
„A kde je Minnie s Hobim? "
„U nás v chatce"
Ozval se Minho. I když Jungkook nechápal jen pokýval hlavou a zase se uvelebil na Taehyungovi
,,Jak dlouho už spí?"
optal se Chan když Jungkook znovu usnul
,,No,od asi 11 hodin? kolik je teď"
Chris kouknul na hodiny a zhrozil se
,,Asi bychom ho měli vzbudit, aby v noci mohl spát. je sedm"
,,Já vím ale on je tak sladkej, se na něho podívej"
,,Taehyungu já vím ale až se tu vzbudí já nevim ve tři ráno že nemůže spát si bereš na starost"
,,když ho teď necháš spát tak klidně"
kluci si ještě asi čtyři hodiny povídali
,,kluci? jste tu?"
ozval se Jiminův hlas u dveří. všichni až na Jungkooka který spal se na něj podívali,za sebou měl i Hoseoka
„Pojďte ale nevzbuďte Kookieho"
Upozornil je Taehyung, bál se aby Jungkooka nevzbudili. Kluci si docela dlouho povídali
„Můžete mi vysvětlit proč ještě nejspíte? Jste jediná chatka kde se svítí "
Ozvala se zvenku učitelka. Všichni se lekli
„My se omlouváme, hned půjdeme spát "
Omluvil se Wooshik, učitelka zmizla takže Wooshik ai zalezl do své postele nad Taehyungem a Jungkookem, a jelikož Jungkook spal s Taehyungem a Hoseok s Jiminem byla volná ještě jedna postel. Tak aby ve tmě nemuseli Chan s Minhem do své chatky, zalezli si do postele nad Jiminem a Hoseokem.
„Tae"
Vzbudilo Taeho volání jeho jména. Tae otevřel oči a viděl Jungkooka
„Seš v pohodě Tae? "
Optal se ho Kook.
„Ano, proč bych neměl být? "
„No, asi se ti něco špatného zdálo protože jsi brečel a křičel něco jako 'ne nechoď, moc tě miluju"
„Oh, moc se omlouvám že jsem tě vzbudil"
„To je v pohodě, už stejně nemůžu spát nějakou tu chvilku"
„Nechceš se jít projít třeba? "
„To by bylo úžasný "
Oba se zvedli a vydali se na procházku po tábořišti
„Koo, proč jsi vlastně byl v té sprše"
„Já.... Promiň nemůžu ti to říct. Ale slibuju že brzo řeknu, a že už se to nebude opakovat"
„Kdyby cokoliv, jsem tu pro tebe"
„Já vím, moc ti za to děkuji "
Koo najednou Taeho objal a začal mu plakat do košile, Taehyung ho začal hladit po zádech aby se uklidnil. Když už byl trochu uklidněný a neplakal, oba se vydali zpět protože Kook už byl unavený.
„Taee, já potřebuju na záchod "
Ozval se Kook, jelikož byly ještě daleko od jejich chatky, rozhodli se že půjdou k lesu
„Já se bojim"
Tae Kooka chytl za ruku aby se nebál, když Kook vykonal potřebu už se konečně vrátili k chatce. Jakmile zalezli do postele hned už spali.
Moc se omlouvám že nejsou kapitoly, prostě není čas. Dávám si chvíli pauzu nevik jak dlouho ale nakonci měsíce by mohla vyjít kapitola
ČTEŠ
Adopted
FanfictionZ lesa se ozval vzlyk. A další. A další. A znovu. To zaujalo mladého muže co šel kolem se psem "Haló? Je tam někdo?" Houkne do lesa a poslouchal, zda se někdo neozve. Najednou se křoví vedle něho zašustilo, a z něj vylezl mladý chlapec s uslzenýma...
