Selekce aneb Jízda ještě nekončí

Únos?

Otočila jsem se na bok a zamžourala jsem do světla. Můj pohled padl na tmavě hnědou, dřevěnou skříň, která rozhodně nebyla v mé komnatě. Promnu si oči a vrátím se na druhý bok. Spatřím Zaca sedět za psacím stolem jen v teplácich, v bílém triku a rozepnuté košili. Vypadl tak uvolněně. Skláněl se nad stolem a něco zapisoval. Takto už jsem ho viděla po čtvrté, po té co jsem stratila vědomí si mě v jednom kuse hlídal. Dokonce jsem nespala ani u sebe v komnatě a když šel na schůzku s někým, musela jsem být s Tristanem nebo se svými komrnými. Dokonce jsem ani nejedla v jídelně ale v tomto pokoji.

,,Jak dlouho už si vzhůru." odložil papír a podíval se na mě. ,,Dobré ráno, asi čtyři hodiny. Propásla si snídani. "pak kývl na stůl se židlí. Přes opěradlo byli  vínově červené šaty s dlouhým rukávem nad lokty a na stole kroasant. ,,Mira?" jen přikývl A vrátil se ke svým papírům. Zvedla jsem se z postele. Podala jsem šaty a schovala jsem se do koupeny.

Koupelna byla menší než, kterou mám já. Stoupnu si k zrcadlu a opláchnu si obličej, vyčistím zuby. Použiju jeho ručník na utření, než se začnu soukat do šatů.  Když jsem hotová vrátím se a sednu si ke stolu.
S chutí se pustím do jídla. Celou mou snídani  s polu nemluvíme. On pořád něco řeší a já mám plnou pusu kroasantu, kvůli kterému nemůžu mluvit.

Když se mi podaří ho rozžvíkat a spolknout prolomím ticho. ,,Co máš dneska na programu dne?" Zac si promnul kořen nosu a odložil papír.
,,A božské ticho je v háji." zamumlal.
,,To mě má urazit?" vyhrkla jsem.
Na tváři se mu objevil úšklebek.
,,Samozřejmě že ne, moje princess." nad tím oslovením jsem nadzvedla obočí. ,,Na něco jsem se ptala." vrátím konverzaci k mé původní otázce.
,,Nic moc. Mám schůzku s April, chtěla semnou mluvit a navíc už jsem nějakou dobu nikoho nepozval na schůzku. A pak bych měl mít s bratrem a otcem schůzku s kapitánem vojáků." ,,S Harrym?" přikývl. Zkoumavě si mě prohlídl. ,,Jak se má?" ,,Popravdě? Neptal jsem se." sklopím pohled ,,Aha, tak ho aspoň pozdravuj." jenže on zaritě mlčel. Střelím po něm pohledem. ,,To snad ne, snad zas nežárlíš." ,,Když jde o tebe tak bych dokázal žárlit i na piano, pokud by ses mu věnovala více než mě." se smíchem jsem zavrtěla hlavou. ,,Ty jsi neuvěřitelný, a co pak mám říkat já?" ,,Já vím jsi prostě skvělá, mimochodem přijel ten strážce, jak si mu byla na svatbě." ,,Filip!" vyskočila jsem na nohy. Zac se opřel o opěradlo a jen zavrtěl hlavou. ,,Je ženatý." ,,Vždyť nic neříkám." ,,Nemusel jsi. Mohu ho vidět?" ,,Měla by si se rozhodnout, kterého strážce si ponecháš." zasekla jsem se. To mě nenapadlo. Nechám si Tristana? Nebo si zase zpátky vezmu Filipa? Zac si mého zatížení všiml. Zvedl se a došel ke mě. ,,Můžeš si o tom promluvit s nimi samotnými."
,,Tak že ho mohu vidět? Není to proti  pravidlům selekce."  ,,Když to máš povolené odemě." pokrčil ramenem. Pevně jsem ho objala. Cítila jsme jak si opřel bradu o tu mojí a jak mi vtiskl polibek do vlasů. Odtáhnu se. ,,Kde ho nejdu?" v očích jsem mu zahlédla stín. ,,V kasárnách, severní věž, úplně na hoře." ,,Díky." na nic už jsem nečekala. Těšila jsem se až zase uvidím svého kamaráda. Těšila jsem se až ho vyzpovídat ohledně Blum.

V doprovodu Tristana jsem Filipa našla celkem rychle. Padla jsme mu okolo krku a usmívala se na celé kolo. Představila jsem mu Tristana. Ti dva si okamžitě padli do noty. Oba dokonce pocházeli ze čtvrté kasty a ze stejné provincie.  Vyzpovídala jsem Filipa ohledně Blum. Na svatební cestu prý nikam nejeli, že si to vynahradí až odejde ze služby. Bylo mi ho líto ale tak to prostě chodilo. Ba jsem ráda že ho Harry uvolnil a on s Blum mohl pobýt dýl.

Seděli jsme v kasárnách a povídali si spolu jako léta stáří přátelé. Dokud...

Nestihla jsme ani vykřiknout, když mi někdo zavázal oči a něco chladného se mi přitisklo ke krku. ,,Nikdo nekričí ani  se o nic nepokouší nebo jí nehezky ublížím." a pak už jsem cítila tupou ránu a zmizela mi i tma před očima.

Arman Zac Steel:

Seděli jsme v kině a pozorovali dobrodružný film. Oba jsme tento druh filmu měli rádi. Když jsme šel na schůzku myšlenkami jsem byl u Sue ale teď jsem přemýšlel nad něčím jiným. Hned jak jsme se potkali před dveřmi do kina na mě vychrlila co jí tíží. Nebylo to obzvlášť dlouhý  monalok. Mluvila o tom jak se přihlásila do selekce, jak se vždy dívala na noviny v televizi jen aby mě zahlédla. Jenže teď prý cítí že mezi námi je jen přátelství, za který je ona vděční. Že párkrát měla pocit že v  tom mohlo být i něco víc ale vždy se ten pocit rozplynul. Nechápal jsem jak toto všechno mohla sesmolit do pár vět ale stačilo to bohatě k tomu, abych si uvědomil co mi chtěla říct. Slíbil jsem jí že zítra oznámí, že jsme se dohodli o jejím dobrovolném odchodu ze selekce. Nechtěla odejít tak že bych jí vyrazil, celkem jsem to chápal. Dovolil jsem jí že tu může zůstat do neděle což jsou čtyři dny, aby se se všemi rozloučila atd... Zvládli jsme to vyřešit ani ne do patnácti minut a tak jsem jí navrhl jestli si nechce pustit film jako přátelé, navazující selekcí. Souhlasila. Bude mi chybět, tím jsem si byl jistý ale věděl jsem že je to tak správně. Nemiloval jsem jí. Necítil nic co cítím k Belatris.

Film se blížil ke konci, když se rozrazili dveře a do vnitř vběhlo moje dvojče. ,,Musím s tebou mluvit Armane." omluvě jsem se na April usmál. ,,To je v pořádku." řekla zvedla se uklonila se mému bratrovi a ním směrem dodala. ,,Moc jsme si to užila ehm..." pochopil jsme že neví jak mě oslovit. Elite jsme oba dovolili, aby nám říkali prvními jmény. Jenže ona teď do elity už nepatřila. ,,Klidně Armane." řekl jsem na konec. Zářivě se usmála až se jí zeleskli hnědé oči. Počkali jsme než opustila kino a pak jsem se prudce otočil na svého bratra.

,,Tak co je? Jestli si myslíš že je pojistka nebo náhrada za Belatris tak se pleteš." ,,No,  kvůli ní tady jsem." zarazil jsem se. ,,Tak co je?" ostře se nadechnu. ,,Jde o to že se Filip de Meter. Nedostavil na hlídku. A tak se šli po něm podívat ostatní. Nenašli ho. Harry dal rozkaz aby našli Belatris a to jejího strážce jak se jen jmenoval..." ,,Tristan a dál?" ,,Nenašli ani Tristana ani Filipa a ani Belatris. Jediný co našli byl kus látky asi z Belatrisiných šatů v kasárnách." stuhl jsem. To snad ne. Už zase. ,,Jak to že se to dozvídám až teď!" ,,Nikde jsme tě nemohli najít." ,,Hledali jste všude?" ,,Převrátili jsem zámek vzhůru nohama. Pojď promluvme si s otcem a Harrym." pohlédl jsem mu do očí. ,,Jestli vy jste převrátilo zámek vzhůru nohama, já převrátím celé kralosvtví." ,,Já vím Armane, já vím."

Ahoj,

omlouvám se že to vydáván až teď. Není mi moc dobře takže jsem se zdržela ve psaní této kapitoli, kterou jsme chtěla vidět už ve čtvrtek. Tak se omlouvám. Mějte se krásně a pište básně, nebo lépe PIŠTE KOMENTAŘE a DÁVEJTE HVĚZDIČKY. 💚