The Secret (LS, CZ)

blackeye

V pondělí se ve škole neřešilo nic jiného, než Louisův Instagram. Harrymu z toho bylo na nic. Nikomu do jeho života nic nebylo, mrzelo ho, že ho tak moc probírají a kritizují. 

„Tohle by vůbec neměl dávat na oči žákům, je to nechutný." řekl Henry a to byla pro Harryho poslední kapka. Prudce se zvedl ze židle, všechny pohledy se otočily na něj.

„Jediná nechutná věc na tom všem jsou tvoje homofobní kecy." zavrčel. Nikdo ho tak neznal, vždy byl spíš tichý. Všechny jeho spolužáky to překvapilo. Harry zaregistroval, jak někteří vytáhli mobilní telefony. „V naší zemi existuje svoboda projevu, což znamená, že dokud nikoho neuráží a nebo neporušuje zákon, může si na svý sociální sítě dávat co chce. Pochybuju, že smaže celý svůj profil jen proto, že se to nějakýmu namyšlenýmu idiotovi se sníženým inteligenčním kvocientem nelíbí."

„Cos to řekl, Stylesi?!" teď už byl na nohou i Henry.

„Slyšels, ne?" za Henryho se začalo stavět pár lidí. Byly tam tři pick me holky a čtyři kluci. Zbytek třídy je bedlivě sledoval.

„Ty se zastáváš nějakýho buzeranta, jo? Nejsi ty sám jedním z nich?" Harry zalapal po dechu. Na tohle neměl odpověď a nechtěl, aby jeho třída zjistila pravdu.

„Sklapni." Nicole se zvedla ze židle a rozhodla se také zasáhnout. Louis měl pravdu, nebude v tom sám. Jen musí být ten odvážný, co udělá první krok. 

„Nicole, nepleť se do toho." probodl ji Henry pohledem. 

„Milý Henry. Jestlipak víš, že podle studií jsou lidé, kteří nadávají na gaye s největší pravděpodobností také gayové?" dostala ho. Henry udělal několik kroků vpřed a rozmáchl se.

„Přeci bys nemlátil holku!" přiskočila před něj Caroline a založila si ruce na prsou. „Navíc má pravdu." 

„Obě jste krávy!" odstrčil je z cesty a popadl Harryho za lem trička. „A ty seš hroznej kretén, Stylesi. Když jsi mlčel, byl jsi v pohodě. Měl ses toho radši držet." a než se stačil kdokoliv nadát, přistála Harrymu v obličeji pěst. Harry se držel za oko, Henry klepal rukou, která bolela a holky pištěly. 

„Co se to tu proboha děje?!" vběhl do třídy učitel, který očividně zrovna procházel kolem třídy.

„Harrymu se stala taková nepříjemnost." ušklíbl se zle Henry.

„Ty idiote!" prskla Nicole a pokusila se Harryho přinutit, aby odkryl svůj obličej, avšak marně.

„Harry! Půjdeš se mnou za zdravotní sestrou, ano? Praštil ses o lavici, nebo něco takového? Pojď." Niall Horan ho chytil za ramena a vedl pryč od ostatních. 

„Zasloužil si to." zamumlal Henry se zvoněním, které jediné spolu s příchodem učitele zvládlo žáky uklidnit.

Harrymu sestra zatím ošetřila oko, kde se mu rýsoval pořádný monokl. Dala mu led a položila ho na lůžku. Harry zatím řekl panu učiteli Horanovi vše, co se stalo. Že se zastal učitele, že nazval Henryho namyšleným idiotem a že schytal pěstí. A také, že si myslí, že celý incident někdo nahrával na mobilní telefon. Horan nad tím vším kroutil hlavou a rozhodl se vyrušit třídu z hodiny a půjčit si od někoho záznam. Zároveň si zavolal Louise, přeci jen se ho to opravdu hodně týkalo. Právě teď seděl Niall na židli u lůžka na marodce, Harry ležel na lůžku a Louis seděl na jeho kraji. Všichni sledovali malou popraskanou obrazovku telefonu jednoho z Harryho spolužáků a přehrávali si znovu okamžiky, které předcházeli zranění chlapce s ledem na oku. 

„Přeci bys nemlátil holku! Navíc má pravdu."

„Obě jste krávy! A ty seš hroznej kretén, Stylesi. Když jsi mlčel, byl jsi v pohodě. Měl ses toho radši držet."

Niall stopl video a podíval se na zamračený pohled Louise. 

„Odnes to ředitelce spolu s tím, co sepsala sestra, Nialle." učitel poslechl, pobral papíry a s klapnutím dveří odešel. Louis se zadíval na Harryho ruku, která ležela bezvládně vedle jeho těla. Harry pozoroval strop a jeho nezakryté oko se lesklo. Louis poznal, že bylo zalité slzami. Opatrně proto uchopil Harryho ruku a propletl si s ním prsty. Potěšilo ho, když Harry ruku stiskl. 

„Bolí to moc?" zašeptal učitel. 

„To přejde, led pomáhá." 

„Udělal jsi správnou věc, Harry." zelenooký se posadil na posteli, jednou rukou si přidržoval led a tu druhou nechával v Louisově sevření. 

„Měl jste pravdu." 

„S čím?" 

„Postavili se za mě. Jen dvě, ale přeci jen někdo." šeptal s pohledem na jejich propletené ruce a Louis se na chvíli odmlčel. 

„Jsem na tebe pyšný." Harry vzhlédl, oko se mu zalilo slzami docela. Nevydržel to a rozvzlykal se. Hlavu si opřel o Louisovo rameno a nechal pláč, aby mu rozechvěl tělo. 

„Nevěřil jsem, že mě vážně praští. Není to tak bolestivé, ale teď na mně bude vidět porážka. Že jsem to schytal. Že on je ten silnější." v jeho hlase se odrážel smutek.

„Nemluv tak. Jsi hrdina, zastal ses slabších." Louis ho objal kolem pasu a natiskl si ho víc na sebe. V tom ale v zámku zašramotily klíče a Harry se od svého učitele odtáhl. Ve dveřích se objevila sestra.

„Přelepím ti to, ať tě nedráždí světlo, a budeš moct jít domů. Ředitelka tě tam posílá, nemusíš si hodiny ani omlouvat. Zítra s tebou ale bude chtít mluvit."

Harry kývl a začal se zvedat. Sestra mu skočila do třídy pro tašku a bundu, aby se tam nemusel dnes vracet.

Louis mu poté pomohl se obléknout a řekl, že ho doprovodí k východu. 

„Děkuji." začervenal se Harry, když dorazili až k hlavním dveřím.

„Já děkuji, že ses mě zastal. A nejen mě, ale celé té menšiny." Harry měl strašlivou potřebu ho obejmout. Přitisknout se k němu, vdechnout jeho vůni, zabořit hlavu do jeho prohlubně na krku, vnímat jeho teplo... Ale nemohl. Stále to byl jeho učitel. A nezáleželo na tom, jak moc velká síla ho k němu táhla, protože se to z morálního hlediska nesmělo změnit.

„Tak... Na shledanou." 

„Zítra se uvidíme." 

Půlnoční postování je asi nejvíc random věc, co na wattpadu dělám... A taky oversharování, protože proč ne? Jdeme na to :D
Dneska jsem byla poprvé v autoškole a je to místo vskutku děsivé. A večer jsem šla na prokletý plzeňský festival plný opilců (ať žije Plzeň) a poprvé ochutnala zelenou. Nechutnej listerine, ale je to jedlý. No nic, to by bylo k mému půlnočnímu oversharování random věcí. Držte palce v autoškole, za týden tam jdu zas (help) a nepijte zelenou, raději si kupte listerine. 
Byeeeeeeeeee