Dej mi čas.... [Botman]

-Návštěva-

Teď jsem si řekl, že jestli jí někdo zkřiví alespoň jeden vlásek, tak ho zabiju.

Morry:
Byla nervózní, to šlo na ní poznat. Asi není, tak často středem pozornosti a ani se jí to nelíbí být středem pozornosti.

,,Usměj se, prosím." Řekl Botman. POČKAT, COŽE? Jak ji Botman může znát? Ona zvedla hlavu a usmála se. Počkat, ona trochu zčervenala? Počkat, tak to nám budou muset vysvětlit.

Cuky:
Byla krásná. Nikdy bych neřekl, že ten idiot bude mít, tak krásnou sestru. Kdybych neměl Karla, tak bych s ní chodil, ale bylo by riziko, že mě ten idiot zbije.

,, Usměj se, prosím." Ozval se Botman. Jak ji může znát? Ona jen zvedla hlavu a usmála se. Má pěkný úsměv. ,,Takhle ti to sluší víc." Ozval se znova Botman a ona se usmála ještě víc.

Čekej. Zdálo se mi to nebo se začervenala? Že by se ta naše tiktoková hvězda zamilovala? Ne to je nemožný, že by se Botman zamiloval, ale je pravda, že se usmívá, jak sluníčko na hnoji.

Dejvik:
Vypadala pěkně. Asi je nerada středem pozornosti a nevypadala, že by nás chtěla využít ke slávě.

,,Usměj se, prosím." Měla skloněnou hlavu, ale hned ji zvedla a usmála se, jakmile se ozval Botman. Co spolu mají? ,,Takhle ti to sluší víc." Ozval se znova Botman a ona se usmála víc. Přišlo mi, že zčervenala, jak rak. Ale zajímalo by mě jestli někoho má.

Lori:
(když se Cuky zeptal, jak se s Páťou znají)
To bude otázek. ,,Jen tak jsem seděla před školou a četla a Páťa za mnou přišel. Tak jsme se začali bavit." Do řekla jsem. Kluci vypadali, že mi to nebudou věřit.

,,Hm, je zajímavý, že Bóťa přišel sám od sebe za nějakou holkou a začal se s ní bavit, ale okay. Asi ho uchvátila tvoje krása." Usmála jsem se a potom se podívala na Páťu. Ten se taky usmíval a možná se trochu červenal.

,,Co Bóťo. Myslíš, že je Lori hezká?" Zeptal se Morry. Byla jsem zvědavá, co řekne.

Botman:
,,Co Bóťo. Myslíš, že je Lori hezká?" Vytrhl mě Morry z přemýšlení, jak je Lori nádherná. ,,C-co?" Zakoktal jsem se. A sakra. ,,Bóťo, ptal jsem se jestli si myslíš, že je Lori hezká. Nad čím si přemýšlel?" Co mu mám říct?

,,Ehm, nad ničím?" Odpověděl jsem nervózně. ,,Hm, tak dobře. A myslíš si, že je Lori hezká?" ,,Jenom hezká? Ty si myslíš, že je jen hezká?" Řekl jsem. ,,No.." ,,Je nádherná!" Nenechal jsem ho domluvit. ,,Děkuji." Ozvala se Lori. Ani jsem si neuvědomil, že je tu celou tu dobu. Mám pocit, že jsem zčervenal. Doufal jsem, že si toho nikdo nevšimne.

,,Zdá se mi to nebo se nám Bóťa červená?" A doprdele. V tomhle jsem nedoufal. Zakryl jsem si obličej, abych nešel tolik vidět. Podíval jsem se na chat. Chat: ,,Uuu Bóťa se zamiloval." ,,Ship Bóťa&Lori."
,,Chat, držte hubu." Řekl jsem. Mám pocit, že jsem se červenal ještě víc.

,,No nic pojďme pryč od toho, že se nám Bóťa zamiloval a pojďme se ptát na nějaké otázky." Řekl Cuky.

,,Chodíš s někým?" Zeptal se hned Morry. Tahle otázka mě zajímala nejvíc, protože jestliže Marwex je její bratr a nikoho jiného by neměla, měl bych šanci.

Lori:
,, Chodíš s někým?" Zeptal se Morry. Nevěděla jsem, jestli mám říct pravdu nebo lhát. Rozhodla jsem se říct pravdu. ,,Ano. Mám přítele."

Botman:
Bodlo mě u srdce, ale nedal jsem to najevo. Jak jsem mohl si myslet, že by fakt nikoho neměla. Já jsem se asi fakt zamiloval.

Lori:
,,To jsem mohl čekat. Tak krásná dívka a nikoho by neměla?" Řekl Cuky. Usmála jsem se, ale přišlo mi, že spíš mluví Cuky s Morrym a Dejvik s Páťou jsou ticho.

,,Hraješ nějaký hry?" Zeptal se nečekaně Dejvik. ,,Záleží, které." ,,Na počítači." Řekl hned Dejvik. ,,Ano, nějaký ano." Zasmála jsem se.

Botman:
Vypadá šťastněji než se mnou. Usmál jsem se. Zním, jako kdybych byl zamilovanej. Možná jsem, ale důležitý je, že je šťastná.

,, A kdy máme přijet?" Ozval se Morry. ,,V sobotu?" Odpověděl Marwex. ,,Okey."

-Time skip-

Lori:
Zazvonil mi budík. Jak otravný zvuk. Vypnula jsem ho a spala dál. Počkat! ONI MAJÍ PŘIJET KLUCI! Není nic nachystaný, ani není uklizený barák, doprdele.

Rychle jsem vstala a šla se přecléct a udělat hygienu. Běžela jsem k bráchovy do pokoje, abych ho vzbudila.

Vběhla jsem k němu. Pořád chrápal. ,,Marku Hubáčku, vztávej! Kluci za chvíli přijedou!" Křičela jsem po tom lenochovi. ,,Co děláš? Vždyť přijedou až za dvě hodiny." ,,No právě! Není uklizený barák a ani není nic nachystaný!" Řekla jsem a vyběhla z jeho pokoje, jít uklízet.

Už byl uklizený celý barák, tak jsem šla připravit nějaké jídlo, neboli něco na zub.

Už jsem měla skoro všechno hotové, když zazvonil zvonek. ,,Marku, můžeš otevřít?" Zakřičela jsem, aby šel otevřít dveře, ale ani se neozval. Povzdechla jsem si, přestala jsem mazat chlebíčky a šla otevřít sama. Otevřela jsem a hned se usmála. ,,Aho..." Nestihla jsem domluvit, protože se Marek postavil přede mě.
,,Ahojte kluci, pojďte dál." Mě spadl úsměv a šla jsem radši dodělat ty chlebíčky.

Dodělala jsem chlebíčky a nějaké jídlo jsem donesla ke klukům do obýváku. ,,Tady máte, kdyby jste měli chuť." Řekla jsem a šla uklidit kuchyň. Zachvíli někdo přišel. ,, Potřebuješ něco?" ,,Chtěl jsem ti říct ahoj." Podívala jsem se, kdo stojí vedle mě. Páťa. ,,Ahoj." Usmála jsem se. ,,Od chvíle, kdy jsem sem vstoupil máš na sobě jenom zástěru. Nechceš se na chvíli zastavit?" Přistoupil blíž ke mně. ,,Ehm, musím ještě uklidit kuchyň a... a.." ,,A nic. Pomůžu ti." Řekl a začali jsme uklízet.

Byla to zábava. Po pečení mi tam zbyla mouka, kterou jsme byli pozom zašpinění. Smáli jsme se, že nás muselo bolet břicho.

,,Co tady děláte?" Ozvalo se za námi. Přestali jsme se smát a otočili jsme se na dotyčného. Byl to Morry. ,,Noo, my tady uklízíme." Odpověděl Páťa. Jen jsme se na sebe podívali a začali se smát všichni tři.

S Páťou jsme se šli převléct a poté jsme šli za kluky. Kluci hráli nějakou hru ve studiu. Po chvíli mě to přestalo bavit. Se jen tak koukat a taky jsem začla být unavená.

Botman:
Seděli jsme u Marwexe ve studiu. Hráli jsme nějaké hry. Tak nějak různě. Najednou mi něco dopadlo na rameno. Podíval jsem se a byla to jen Lori. Asi byla unavená. Vypadala tak klidně a nevině, ale hlavně roztomile.

,,Nevadí mi, že ses do ní zamiloval, ale pokud jí ublížíš, tak seš mrtvej." Zvedl jsem hlavu k Marwexovi. ,,To bych si nedovolil, ale stejnak s ní nemůžu chodit." ,,Proč?" Zeptal se Morry. ,,Už někoho má." Řekl jsem, možná trochu smutně. Jen za pár dní jsem se do ní zamiloval, jako blázen. Ach jo. Asi se nikdy už do nikoho jiného nezamiluji.

-Tak dnes jsem to stihla taky. Tady u téhle kapitoly jsem. se trochu zasekla, protože jsem nevěděla, jak a co mám popsat, ale je tady. Mimochodem mějte se krásně. :)-

-1142 slov-