Prodaná

8.

Čekala.

 Snad i proto slyšela tiché kroky ještě než otevřel dveře. Mohla tak zahlédnout i malinký záchvěv úlevy, jakmile ji tam viděl.

Nerad by zase strávil večer jejím hledáním a zachraňováním kdoví odkud.

Automaticky mu začala pomáhat s oblečením. Byla to jedna u těch příjemnějších povinností, se kterými neměla problém.

Odložila oblečení a otočila se. Stále tam stál a díval se na ni.

„Pojď sem," řekl a přitom se na ní trochu usmál.

Tomuhle rozuměla, to věděli oba. Její ochota poslouchat ale byla něco jiného. Přesto čekal. Nakonec to nevydržela a došla pomalu až k němu.

Pobaveně se usmál jejím obezřetným krokům. Zůstala stát jen kousek od něj. Ten zbývající krok udělal on sám. Zas takovou trpělivost neměl.

Cukla sebou, když byl najednou tak blízko. 

Ucítila jeho dlaň na zádech.

Zastavil ji dříve jak mohla couvnout. Nebyla zas tak malá, ale přesto musela hlavu zaklonit aby mu mohla vidět do tváře. 

Jemu to vyhovovalo.

Nespěchal. 

Docela dobře si dokázal představit, s jakou reakcí by se potázal. Sklonil se k ní. Viděl její vyděšené oči rozevřené dokořán. Byly zelené jako žádné co do té doby viděl. Dotkl se rty jejích. Chtěla ucuknout, ale jeho dlaň ji držela na místě. Přejel jí po rtech.

Vlastně to nebylo ani tak hrozné. Cítila jeho dech i to jak se pousmál, když nasucho polkla.

Nedělal nic. 

Jen se jí dotýkal rty, přejížděl po nich. Jako by je jen hladil. Po rtu a mezi rty. Ani si to neuvědomila a začala mu polibek oplácet. Zkoumala jeho rty jako on před chvílí ty její.

Přestala vnímat všechno okolo. Na rozdíl od něj. 

Vlastně ani nevěděl, cosi od toho slibuje. Jen prostě chtěl prolomit tu její odtažitost. Rozhodně nečekal takovou odezvu. Cítil jak se o něj opřela tělem. Ani ji nemusel držet u sebe. Sundat ruku se mu ale nechtělo.

Nakonec to byl on, kdo se odtáhl. Zamrkala do jeho tváře. Tak byla pohlcená co se dělo a jaké pocity to v ní rozpoutalo, že ji chvíli trvalo se probrat.

Chtěl jí vidět do tváře a to co tam viděl za to rozhodně stálo.

Pozoroval jak se jí na obličeji během okamžiku přehnalo několik výrazů. Omámení, zmatenost a nakonec vyděšeně zrudla. Najednou si velmi dobře uvědomovala jak se k němu tiskne a stojí na špičkách.

Znovu se sklonil a políbil ji.

 Krátce jen jako by to byla tečku za tím co právě proběhlo.

Spustil dlaň z jejích zad a přešel k posteli jako by nic šel prostě spát. Alespoň na první pohled. Ve skutečnosti to raději utnul zavčas, protože její tělo hned na jeho ho dráždilo až příliš.

 Navíc ten pohled na ni opravdu byl kouzelný.

 Ještě hodnou chvíli tam stála bez jediného pohnutí než se váhavě pohnula. Ostražitě a pomalu vklouzla na své místo na opačném konci postele.