17.

45 4 2
                                    


Proplouvala vedle něj z jednoho pokoje do druhého a velmi brzy zjistila co je tohle vlastně za sešlost.

 Jednalo se o uvítací slavnost na počest francouzských velvyslanců.

 Bylo jí jasné že je chtějí ohromit. Určitě se jim to i dařilo.

Dodržet svůj slib také nebylo vůbec těžké. Poutala pozornost, ale nikdo na ni ani nepromluvil. Pokud už ji někdo složil poklonu sděloval ji Faridovi jako vlastníku toho chodícího předmětu. Už si na to začínala zvykat.

„Chvíli tu zůstaň," řekl.

Překvapeně se po něm ohlédla. On už ale kráčel pryč.

 Evidentně nepochyboval o tom zda jeho příkaz poslechne.

Sledovala, jak došel k nějakému muži a na chvíli se vytratili. Evidentně s ním potřeboval něco probrat a neměl zájem o její zvědavé uši v doslechu.

Zůstala stát a pohledem přejížděla okolo sebe. Kochala se.

„Vy být nejkrásnější žena tady," řekl po chvíli nějaký hlas a ona se Otočila k hlasu za sebou.

Musela se usmát. Na první pohled si ho zařadila mezi francouzské hosty a jeho snaha o kompliment ve zdejším jazyce byla kouzelná.

„Děkuji," špitla.

Zamrkal překvapeně když mu odpověděla francouzsky.


„Jak vidím tak jsem zde našel ještě větší klenot než jsem tušil," dodal a vesele se přitom na ní usmál.

Francouzská dvornost a přehnané lichocení se v jeho slovech nezapřelo.

„Opět děkuji. Příliš lidí zde asi francouzsky nehovoří že," odsekla a přitom mu věnovala dlouhý pohled.

„Jen pár," pousmál se smutně.

 „Bez tlumočníka bychom byli tak říkajíc všichni v kaši," dodal pobaveně.

Z davu se ozval nějaký rozruch. Ohlédla se tím směrem a on se k ní naklonil s pohledem upřeným stejným směrem.

„Poprosili jsme našeho hostitele zda bychom mohli zařadit i tanec. Několik mých krajanů přijelo i s manželkami a tak jsme jim chtěli dopřát trochu i naší zábavy. Docela špatně zdejší zvyklosti snáší," řekl po chvíli a ona se na něj jen smutně podívala.

„To věřím," usmála se.

 Dobře si dokázala představit co tím myslí. Prostě je zavřeli uvnitř a nemohly vystrčit ani nos.


„Když už je ta příležitost mohl bych vás požádat také o tanec?," zeptal se a ona jen přikývla.

„Bude mi potěšením," řekla tiše a pak přijala jeho nabízenou ruku.

Bylo zábavné sledovat jak se služebnictvo chvatně snaží připravit taneční prostor a všichni se otáčí po gramofonu, který nesli jako vzácnost.

Jakmile se konečně rozezněla hudba, na volnou plochu vešly dva páry.

Sir Joseph, jak se její společník představil jí nabídl rámě. Zavěsila se do něj a během chvilky se přidali k tančícím párům.

Připadalo jí to jako věky kdy naposledy tančila.

 Milovala tanec a tenhle okamžik jí připadal dokonalý. Nádherné šaty, hudba, tanec i dvorné poklony... 

ProdanáKde žijí příběhy. Začni objevovat