Far Away [CZ]

15.Kapitola: Noční park

Lucy
Teď už mi nezbylo nic jiného, než ho slepě následovat. Vedl mě neznámými nočními ulicemi a já přestala vnímat polohu. Nebyla jsem si tak úplně jistá, kam mě vede ale měla jsem tušení. Pravděpodobně jsme šli k areálu, kde jsme se dřív scházeli. Podívala jsem se na mobil. Bylo půl druhé v noci. Jsme na cestě už nějakou tu dobu. Ale až teprve teď jsem si vzpoměla na Lindu.
Chtěla jsem jí zavolat ale když jsem zvedala telefon k uchu, Zac mě zarazil.
"Nedělej to." Nechápavě jsem se na něj podívala ale i přesto jsem dala mobil do kapsy. Když se otočil, napsala jsem jí jen krátkou SMS zprávu, Nečekej na mě. Uvidíme se v Pondělí.

Ulice končila. Byla pouze přehrazena kamennou nízkou zdí a za ní se rozkládalo nekonečné panorama noční Prahy. Nebylo to poprvé, co jsem něco takového viděla. Na zdi se rýsovali tři postavy. Tak moment, tři?

Když jsme přišli dřív, rozeznala jsem Fíbí a Luca. Kdo je ale ta třetí? Že by Losty? Těžko říct. Už jsem ji neviděla tak dlouho.

Fíbí se ohlédla, odtrhla se z Lucova obětí, zvedla se ze zídky a objala mě. Ta neznámá osoba se ohlédla. Obravdu, byla to Losty. Přidala se do našeho obětí. Neřekli jsme ani slovo. Bylo to, jako kdyby na mě celou tu dobu čekali. Z jednoho oka se mi vykutálela slza. Vůči Lindě to bylo čiré sobectví ale vůči mě to bylo fér. Oni jsou moje minulost. Jsou součástí mě a já se kvůli jednomu člověku prostě nemůžu vzdát kousku sebe samé. Nevím, jak to bude dál. Jak to bude s Tomem a Lindou a se vším, co se stalo v posledních dvou týdnech.

"Myslím, že ti máme co vysvětlovat." Podotkla se smutným úsměvem Fíbí.
Na její poznámku jsem hned nezareagovala.
"Losty! Víš, koho jsem potkala?" Losty se pobaveně usmála.
"Rusella? Hele, ať ti říkal cokoliv, kecal.. Prostě jsem ho už měla plný zuby."
"Né.. On... Nic neříkal. Jen to, že už s nimi nikam nechodíš." Jen kývla a zapálila si cigaretu. Popotáhla. "To je dobře." Zahleděla se do dálky.

Posedali jsme si na zídku a já čekala, kdo poprvé promluví, kdo mi to vysvětlí.
"Zacu.. Proč tohle všechno?" Řekla jsem to jen tolik nahlas, aby to dost dobře slyšel jen on.
"Myslím, že to víš." Podotkl. A opravdu. Věděla jsem, že mu Linda příliš nesedla. Možná proto, že Lindě nepřipadal přitažlivý. A nebo to nedávala najevo. Nebo se jim prostě nelíbila představa někoho nového v naší partě.
"Fajn, ale proč Tom?" Zamyslel se.
"Já nevím." Ačkoliv jsem na to téma narazila, on se nezeptal, jestli je vůbec naživu. A to mě docela naštvalo.
"Zacu!" Nechápavě se na mě podíval. "Co to s Váma sakra je lidi? Chápu, jestli vám nesedla Linda ale co máte k***a proti Tomimu?!"
Všichni najednou se na mě ospale podívali. Zac si promnul obličej a zatvářil se tak, jako kdyby si na něj za celé dva týdny teprve teď vzpoměl.
"Tom.. Jasně... Jak je na tom?" Zeptal se Zac.
"Slíbils, že mi to všechno vysvětlíš a místo toho tady půl hodiny sedíme a mlčíme a děláme, jako kdyby sre nic nestalo!" Losty se zřejmě trochu lekla.
"Dobře, já.. Už musím jít." Řekla najednou do ticha, objala se s Fíbí a vypadala skoro jako kdyby mě taky chtěla obejmout ale na poslední chvíli si to rozmyslela. Nakonec jen urychleně odešla a mě bylo jasné, že jí opět nějakou dobu neuvidím. Pokleslo mi obočí. Všichni sesedli ze zídky a stoupli si okolo mě jako kdyby mi chtěli něco rázně vysvětlit.

Fíbí mě jemě vzala za ruce, jako kdyby mi chtěla říct něco hodně důvěrného ale místo toho jen: "Jak je na tom Tomi?" Řekla to tak, jako kdyby mi tím měla jen udělat radost. Já ale chtěla, aby se mě na to zeptala vážně. Zac se ale doopravdy tvářil ustaraně.

Co jim mám říct?
"Mohl i umřít." Zadívala jsem se vážně na Zaca.
"Ale ironií je, že ho zachránila ta rána do hlavy.." Pokračovala jsem. ".. Protože za to, že upadl do bezvědomí nemohlo to krvácení ale to, jak se uhpdil do hlavy když upadl na zem." Opět odmlka, kterou jsem nechala proto, aby si Zac uvědomil, co způsobil.
"Asi za týden ho pustí z nemocnice, teda pokud nenastanou komplikace."
Zac měl pořát v očích otázku. Další věta byla věnovaná jen jemu. "Asi jsi si všimnul, že se po tobě nikdo neshání.." Nepatrně se usmál.
"Díky." (...) "Myslíš.. Myslíš že by mě chtěl vidět?"
Sama pro sebe jsem se v duchu zasmála. No jasně. Proč ne. Každý přece rád vidí člověka, který ho dostal do nemocnice.
"Myslím, že ne.." Koutky mu poklesly. Bylo vidět, že toho lituje.
"Ale taky myslím, že by měl."

Ahoojky :3 tak se konečně naši tři hrdinové našly! Jak myslíte, že na ně zareaguje Tom, až je uvidí? Co bude teď s Lindou? Opravdu jí v partě nechtějí proto, že by jim nebyla sympatická?

A mám tu pro Vás čtenáře mých výplodů menší Info.. Mám nějaké nápady ale bohužel je nedokážu ani dojednoho ze svých dvou rozepsaných příběhů nijak zakomponovat. Takže je dost možné, že se na mém profilu zanedlouho objeví něco nového (ale budu se snažit nejprve uzavřít to, co mám rozepsané - abych potom neměla milion rozepsaných story :D ) a já bych vám byla moc vděčná, kdyby jste mě i v tomto příběhu dále podporovaly (pokud vás to samozřejmě bude bavit číst :D ).

Děkuji za všechny vaše hlasy i ohlasy. Prozatím se loučí... Vaše Cloe :)