Far Away [CZ]

5.Kapitola: Rozpad

Tom
Šli jsme vedle sebe až na sídliště kam jsme s naší partou vždycky chodívali, ale s Lindou jsme tu ještě nebyli. Šel jsem vedle Zaca. Zac se zastavil, odhodil cigaretu na zem a já jsem se na něj nechápavě podíval. Naznačil mi, abych se podíval na Lindu.
"To je ale libová prdelka, co?" Prohodil jako by jen tak mimochodem.
"Proč s holkama jednáš takhle?" Stáli jsme poměrně daleko od sebe ale i tak jsem z něj měl poměrně strach.
"Jak jako takhle?" Podíval se na mě a v tu chvíli jsem měl pocit, že mě pohledem málem zavraždil... Jen jsem zavrtěl hlavou a chtěl jsem jít k ostatním ale Zac najednou zrychlil a dohnal mě.
"Otoč se."
Znechuceně jsem se otočil.
"Hele, co ty o tom vůbec můžeš vedět. Jseš stejně teplej."
Zatnul jsem pěsti. Nechápu co tahle jeho poznámka vůbec měla znamenat. Vysmíval se mi. O mé orientaci si ani já sám nejsem jistý a on si ještě dovolí ji spochybňovat? Viděla jsem jak na nás Linda kouká a v jejím pohledu byl znát strach. Upřímě jsem ale nevěděl, co mu na to mám říct. Nemohl jsem mu to vyvrátit ale zároveň jsem se o tom nechtěl hádat protože moc dobře vím, jak umí být agresivní. Zíral jsem na něj naprosto bezmocný.
"Co je k***a, ses do mě zabouch nebo co?" Proti němu jsem byl jako dítě.
"Možná, že toho nevím moc o hodnocení libovejch prdelek svých kamarádek ale aspoň vím, že nejsem bezcitný monstrum." Teď jsem zvýšil hlas. Mimochodem tohle si určitě odnesu.
"Nojo, totální slečinka." Takhle mou dosud neurčenou orientaci urážel ještě nějakou chvíli. Nejen že jsme měli zvýšené hlasy a on na mě pomalu začínal křičet, viděl jsem, jak naše parta pomalu zpozorněla a čekalo se, co se vlastně bude dít. Měl jsem neskutečný vztek. Co on o tom sakra může vědět?
"Ty tolik zpochybňuješ mojí orientaci, že už si nejsem jistej ani já tou tvojí." Tuhle větu jsem pronesl absolutně v klidu a potichu tak, aby to neslyšel nikdo jiný než on. Okamžitě jak jsem dořekl poslední hlásku už mě držel pod krkem. V tu chvíli se k nám začala sbíhat naše parta.
Stál nade mnou. Kdyby mně udeřil dost silně, mohl by mi klidně rozbít lebku. Byl o dost vyší a o ještě víc silnější. Ani jsem se nenadál a udeřil mě do tváře. Ale né plnou silou. Mohl mě klidně zabít. Neudělal to. Nevím, možná chtěl udeřit silněji... Pak už jsem ucítil jen kopanec na mém břichu, schoulil jsem se na zemi do klubíčka a obraz se mi začal spájet.

Lucie
Ze Zaca šel vždycky strach. Jakmile jsme uviděli, jak Toma drží za triko, seběhli jsme se tam, ale než jsme se tam dostali, stihnul mu dát pěstí a asi třikrát ho kopnul, ale myslím, že už po tom prvním kopanci byl Tom totálně mimo. Luc běžel k Zacovi. Byl asi stejně vysokej takže s ním neměl takovej problém. Chytnul mu ruce. Zac vykopával do vzduchu. Očividně vážně zuřil. Na čele mu naběhla taková žíla, že jsem měla až strach, aby nepraskla a na krku mu vystupovaly šlachy. A všechno se to přitom seběhlo tak rychle, během nějakých pěti, šesti sekund už Tom ležel na zemi.
Zac se Lucovi neustále vzpíral ale už nebyl tak vzteklej jako před tím. Linda klečela nad Tomem a snažila se ho probudit. Marně. Fíbí v klidu něco šeptala Zacovi do ucha a on se očividně uklidnil. Chvíly po tom ještě ale trvalo, než ho Luc pustil.
"Ty kreténe, cos to udělal?!" Začal na něj Luc řvát. Pak už jsem jen vytáhla mobil a vytočila 155, záchranka tu byla během dvou nebo tří minut. Když jsem se otočila na místo, kde ještě před chvílí stál Zac, Luc a Fíbí ... nikdo tam nebyl. Rozhlížela jsem se okolo ale nikde jsem je neviděla. Zdrhli. Už jsem tam byla jen já a Linda. O Tomově přítomnosti by se dalo spekulovat.
V nemocnici se samozřejmě ptali, kdo mu to udělal. My jsme odpověděli, že to bylo přepadení a že jsme dotyčnému neviděli do tváře. To fízlům samozřejmě nestačilo a ptali se na miliony dalších pitomostí, jako třeba jestli tam byl ještě někdo s náma, jestli měl u sebe Tom nějaké cenné předměty (ne a ne)...
Tom byl celou dobu v záchrance mimo. My dvě jsme jeli s ním. Probral se až těsně před operací.
Zjistili mu vnitřní krvácení do břicha. Prý mohl i umřít, kdyby se to nezjistilo včas. Teď leží na jipce a nechtějí nás tam pustit. Sedíme na chodbě. Je pozdě večer nevíme, jak to bude dál.

Tyjo nějk se mi to rozjelo :D Normálně jsem zvyklá napsat tak 600-650 slov a končit a teď už jsem to přesáhla tak doufám že vás to nebude nudit jak je to dlouhý :P Jestli se vám to líbilo zanechte hlas, pokud máte připomínky pište do komentářů :) Jsem vám za tohle všechno moc vděčná protože vidím, že ty moje zpáchaniny vážně někoho zajímají a je to super obzvlášť u něčeho, co vás tolik baví jako mě :)
Tak co myslíte, vyškrábe se z toho Tom? A kam asi zmizel Zac? Za jak dlouho se asi zase setkají? Bude to v příštím díle nebo snad na konci knihy? :D
Loučí se Vaše Cloe :)