𝕀'𝕞 𝕁𝕚𝕞𝕚𝕟 𝕒𝕟𝕕 𝕌? / boyxgirl/czech

1. That's my life...

Byla bych ráda za jakoukoliv podporu, vote, follow a hlavně wiews. Byla bych také moc ráda kdybyste měli strpení nad mýma kapitolama popřípadě chybami. Budu ráda za zpětnou vazbu na tuhle kapitolu tak mi piš do coment.

Ohřál jsem si jídlo v mikrovlnce a díval se přitom na tikající se hodiny na zdi. Na uších jsem měl sluchátka a s uslzenýma očima se díval na fotku se svoji bývalou. Jak mi to mohla udělat? když jsem jí miloval... pomyslel jsem si v hlavě. Jídlo jsem měl hotové a pustil se do něho. Prázdný talíř jsem vložil do myčky a šel si znova lehnout. Není mi dobře. Zabalil jsem se do deky a po chvíli usnul.

Zítřejší den

Už asi tak 10 minut mi zvoní budík. Nechce se mi vstávat, nechce se mi ani žít. Už při myšlence že s ní už nikdy nebudu a že mě podváděla se rozsypal do deky. Slza mi tekla po tváři a utřel si jí do rukávu. Rodiče mi zemřeli, bývalá přítelkyně si před mýma očima rozdávala s jiným a moji přátele se odstěhovali někam do neznáma. Měl jsem oči jen pro jednu a to byla ona. Dneska odpoledne mám záskok ve výtvarné výchově která je tady poblíž. V automobilce pracovat už nechci, mám vystudované umění a chci se taky i tím živit. Sice za to nedostanu peníze ale za pokus to stojí.

Výtvarka začínala v 13:15. Už jsem se zul do bot a jel autem na místo. Musím tam být dříve a tak jsem vyšel už v jednu. Učitelka mi před tím povídala že děti jsou pěkní rošťáci, a že mám na ně dohlídat. Miluji děti, vždycky si vzpomenu na mé dětství jak jsem byl stejně malý jako oni. Máma mi dávala všechno, milovala mě jako její jediné dítě na světě. Škola se nacházela ve městě, zaparkoval jsem a zkontroval jestli mám vůbec telefon a klíče u sebe.

ZUŠ byla dost malá, všechny hodiny dávno skončily a jediná hodina která byla tak byla výtvarka kterou jsem teď učil. V učebně byl velký nepořádek, to jako neuklízí po skončení hodiny?.

Uklidil jsem všechen nepořádek a tak včas přišli žáci. Přišli tam malé děti s roztomilými tvářičkami a vesele se na mě usmívali, já se taky na ně usmál.,, Máte něco rozpracované děti?" zeptal jsem se a usmál se od ucha k uchu. Jedna holčička si sedla k jednomu kulatému malému stolu ,který byl hned vedle katedrály. ,,Ano !" vykřikla.,, A co?" zeptal jsem se ji. Odcupitala ke mě a mile se na mě usmála.,, Zvířátko" a začala hledat svůj rozpracovaný obrázek mezi kupkou obrazů. Ostatní děti si šli hledat svůj obrázek a já začal vyřizovat pár věcí které jsem měl na práci.

Učitelka mi spoustu věcí vysvětlila a řekla co mám dělat, nejprve jsem musel udělat docházku všech žáku. Všichni přišli, měli svoje rozdělané práce a já jenom vyřizoval pár papírů ohledně výtvarky. Ale ještě tu nejsou všichni, nevím o něm ani žádnou zprávu že by nepřišel. Projel jsem očima celou třídu a fakt tam nebyl. Nakonec jsem ale uslyšel jak někdo přichází do místnosti a odkládá si věci. ,,Dobrý den" pozdravil mě dívčí hlas přede mnou.

Byl to asi ten žák který přišel jako poslední. Podíval jsem se kdo to je a málem jsem zarazil dech. Ona je tak hrozně podobná té moji bývalé. Usmál jsem se na ní a pozdrav jí oplatil. Stála přede mnou a jenom jsme se na sebe usmáli.