𝕀'𝕞 𝕁𝕚𝕞𝕚𝕟 𝕒𝕟𝕕 𝕌? / boyxgirl/czech

26. New home, new life

Jimin pov.

O rok později

Vybalil jsem poslední krabici která nám zbývala a podíval se na náš nový zařízený dům v mém rodném městě. 

Miki přišla do pokoje a objala mě objetí jsem ji oplatil a nesměle se usmál. ,,ták a co teď?" zeptala se po chvilce Miki. Zadíval jsem se do jejích krásných očích a políbil ji na čelo. ,,co třeba ti dát dárek?" zašeptal jsem ji do ucha.

,,a jak-" vzal jsem ji do náručí a nesl ji do ložnice, opatrně ji tam položil na postel a ležel nad ni. Vášnivě jsem ji líbal a okusoval ji spodní ret, pomalu jsem se přemístil na její krk ,kde jsem už dělal cucfleky. Tiše vzdychala a já ji jen strhl všechno co měla na sobě ,,Jiminie-" vzdychala.

Strčil jsem do ni dva prsty a jakkoli s nimi hýbal, roztáhl jsem ji více nohy od sebe a dál pokračoval. Vytáhl jsem prsty a rovnou do ní vešel, pomalu a postupně jsem přirážel a zrychloval. U toho jsem ji hladově líbal a jazykem zkoumal všechny místa jejich úst.

,,Jiminie!" vykřikla přes celou místnost a já se jen usmál. Jsem rád když vidím Miki se uspokojovat a křičet přitom mé jméno. 

Oblékli jsme se a Miki vzal do náručí ,,Jiminie všechno mě bolí" řekla ,,heh promiň" usmál jsem se jí do polibku a přitáhl si jí více ,,víš o tom že jsi tak sladký a přitom tak strašně sexy?" zašeptala mi do ucha a dala důraz na slovo 'sexy'.

Usmál jsem se a hladil ji po tváři. Pípal mi telefon a já se podíval kdo mi volá a kdo přerušuje tak skvělou chvilku. Vzal jsem podíval a na obrazovce bylo 'Jungkook'. ,,promiň Miki" vstal jsem z postele a přijal hovor, šel jsem do obývacího pokoje a chodil sem a tam.

.

.

.

Miki pov.

Poslední dobou jsem se necítila zrovna nejlépe, necítila jsem se nachlazená ani unavená prostě jinak. Bez zaváhání jsem šla do drogerie si koupit těhotenský test kdyby náhodou a já měla namířenou cestu domů .

Za chvilku se měl vrátit Jimin a já hned co jsem přišla domů se otestovala. V hlavě se mi zase vracely vzpomínky na rodiče a říkala si jestli budu pozitivní tak nevím jak to ostatním řeknu a vysvětlím. 

Čekala jsem na výsledek a o chvíli později zarazila dech. Po tvářích se mi valily slzy štěstí a test schovala do malé růžové krabičky. Byla jsem totiž pozitivní.

...

,,Jimine mám pro tebe něco" řekla jsem hned co vešel do dveří. ,,a co?" usmál se a vyzul si boty ,,tak pojď se mnou" pobídla jsem ho a vedla ho do ložnice kde byla na skřínce malá krabička s testem uvnitř. ,,tady" podala jsem mu krabičku a sledovala jeho reakci.

 Mile se na mě usmál a opatrně otevřel krabičku. Podíval se na test a chvíli jenom bylo nervózní ticho, ale potom mu to bleskurychle došlo. Na tváři se mu vykouzlilo nadšení a div se držel ještě země protože málem vyskočil až ke stropu

,,Miki!" zvedl mě a začal se mnou točit, vášnivě mě políbil a pevně mě objal ,,ty nosíš v sobě naše dítě..." řekl a stále mě objímal. 

Já se mu usmála do polibku který mi věnoval a já se zachvěla, v hlavě se mi promítaly všechny ty naše společné vzpomínky a přesvědčila se že bude skvělý. ,,ty nosíš v sobě mini Jimina!" řekl po chvilce a sladce se zasmál, neubránila jsem se samozřejmě smíchu a podívala se do jeho krásně hnědých očích.

Jimin pov.

Tak moc mi zlepšila náladu že jsem měl chuť vstoupit do nového života a taky že jsem i vstoupil. Miki brečela štěstím a já jí slzy utřel ,,já myslela že budu negativní.." řekla a dívala se mi do očí ,,a nejsi" podotkl jsem a utíral ji zbytek slz z tváře.

O půl noci jsem se vzbudil a nevím z jakého důvodu, vstal jsem a šel se podívat z okna. Cítil jsem se sám, vím že mám Miki ale pořád se cítím sám nedokázal jsem ale zjistit proč. Potřeboval jsem vyčistit své myšlenky a urovnat si to. 

Naposledy jsem se podíval na Miki a šel se ven projit. Vzal jsem si tu svoji oblíbenou džinovou bundu a černé rifle, když jsem vcházel do nočního klidu tak jsem měl pocit volnosti. Chladný vánek a na nebi hvězdy se mi líbilo, svítící se měsíc tomu dodal atmosféru a jediné co šlo slyšet byl přijíždějící vlak. 

Přemýšlel jsem o tom co budu dělat až se nám to narodí, to jako bude bez rodiny?.

Při pomyšlení na moji rodinu že už dávno není jsem se rozesmutněl, pamatuji si na to všechno co se stalo. Pamatuji si jak rodiče zemřeli, jako by se to stalo teprve nedávno.

 Rodiče jeli na dlouhou cestu do Italie jenomže cestou je přistihla menší mafie o které ani neměli tušení. Rodiče jim měli dát tenkrát peníze jinak jim bude hrozit smrt, rodiče ale peníze nedali a mafie je zastřelila.

 V ten den kdy jsem se to dozvěděl, jsem týden nejedl a zhubl jsem asi tak sedm kilo. Pohřeb byl pro mě ještě více zdrcující a rozchod s moji bývalou byl ještě horší, Jungkook mi chtěl tenkrát pomoct ale já jen zdvořile odmítnul.

Prošel jsem kolem našeho starého domu ,kde jsem bydlel s rodiči. Podíval jsem se na naši bývalou garáž kde bylo naše auto.

Potom jsem uviděl ten strom kde jsem si vždycky hrál s dětmi na proti nebo tu pneumatiku visící na protějším stromě.

Usmál jsem se při pomyšlení na hezké vzpomínky na dětství a vzpomněl si na tu krásnou vzpomínku.

Když jsem přestoupil na novou školu na 2. stupni nikoho jsem neměl. Ale potom se objevil populární Jungkook a jeho parta ,která mě sice moc nemusela ale i tak byl jsem za všechno co udělal moc rád.

Jungkook neuměl chemii a matiku tak jsem mu vždycky pomáhal a mě to akorát moc bavilo. Ty matematické a chemické teorie do nich jsem se mohl ponořit a mluvit klidně o nich i hodiny.

Došel jsem až k vlakovému nádraží a konečně si všechno srovnal v hlavě, šel jsem zpátky domů a lehl si do postele za Miki.

Přitiskl jsem se k ni a hladil přitom její břicho. Neuvědomil jsem si že se u toho usmívám a pomalu usínám..

1013 slov :)

Jestli někdo ještě toto čte tak si získává u mě respekt :'D