𝕀'𝕞 𝕁𝕚𝕞𝕚𝕟 𝕒𝕟𝕕 𝕌? / boyxgirl/czech

25. dinner

Jimin pov.

Miki byla už nachystaná k odchodu a já taky, hluboce jsem přemýšlel jaká bude s ním  schůzka jestli mě příjme nebo ne.

Mrzela mě tak též i její matka která zemřela při autonehodě ale zas na druhou stranu mi to nepřijde líto.

Miki nasedla na místo spolujezdce a jeli na místo ,kde jsme se měli sejít s jejím otcem ,,jsme tady" těžce jsem si oddych a podíval se na ni ,,jo.." sklesla

,,to bude dobrý" konejšil jsem ji slovy a objímal ji přitom kolem ramen ,,kdyby tví rodiče žili.. myslíš si že by mě přijaly?" ,,určitě" řekl jsem a lehce ji políbil na rty.

Vyšli jsme z auta a šli za čekajícím otcem před restaurací. Byla to docela drahá restaurace to jsem musel uznat. ,,Dobrý den" pozdravil nás oba otec a napražil ke mě ruku. Ruku jsem přijal a Miki se jen pousmála.

,,Pojďme" pobídla nás Miki a vešli jsme dovnitř. Sedli jsme si na rezervovaný stůl a čekal co se bude dál dít.

,,jak jste se poznali?" začal její otec po chvilce kdy na stůl přistálo jídlo ,, učil ve výtvarce poslední měsíce kdy jsem tam byla" podívala se na mě a já kývl

,,tak že učitel?" ,,no jo.." odsouhlasila ,,tak že si celou dobu randila s učitelem?" vytřeštil na nás oba oči

,,ani tak ne až potom.." řekl jsem nervózně a podíval se na ni, potom co jsme si popovídali jsme oznámili jejímu otcovi že se budeme brát.

,,c-co?" zněl naštvaně ,,ano tati my dva se budeme brát" řekla trochu potichu až ji skoro nešlo slyšet. ,,Vaness můžeš na chvilku?" pobídl ji a gestem ji ukázal ke dveřím od záchodu. Pokrčil jsem rameny a dál se věnoval jídlu.

Miki pov.

,, musíš se s ním rozejít! nikdy si nebudeš brát nějakého Asiata!" nařídil mi ,,tati ale já ho miluji.." ,,to mi je jedno prostě mě poslechni..." říkal pořád dokola a já se zamračila.

,,co se stane když tě neposlechnu?" zeptala jsem se ,,budeš toho litovat.." rozmyslel se ,,tak jo vezmu si ho.. nebere drogy, nepije je slušný, zdvořilý a určitě by nás neokrad.." vzpomněla jsem si na slova tety Gabriely.

Zarazil se a vytřeštil na mě oči ,,jak ses to dozvěděla, když my jsme ti o tom ani neřekli.." ,,potkala jsem tetu Gabrielu, všechno mi řekla.." v očích se mi objevili slzy

Chvíli mezi námi vládlo nervózní ticho až ho taťka přerušil ,,promiň za to všechno.. jenom jsem si vzpomněl na slova která jsme ti jako malá říkávali." podívala jsem se na něho a nemohla tomu uvěřit. On to opravdu bere vážně? je mu už nevadí že si vezmu Jimina?

,, jde vidět že je sympatický a milý.. ale vždycky u mě budeš malá tak že nepřipustím to že se moje dcera bude vdávat.." usmála jsem se a úsměv mi oplatil. Po dlouhé době jsem ho objala a šli si sednou zpátky ke stolu.

Jimin pořád jedl a přitom vypadal tak roztomile. Po večeři jsme jeli domů a já Jiminovi cestou vyprávěla jak jsem potkala tetu Gabrielu se sestřenicí. Před domem zaparkoval a dlaň mi položil na jeho ruku.

,,když se podívám na tvůj prsten" podíval se do mých očích ,, vím že jsi totiž moje" sladce se usmál ,,aww Jiminie" dlouze jsem ho políbila a cuchala jeho vlasy.

,, mám menší úchylku na tvé vlasy" řekla jsem a hrála si s jeho vlasy. Vystoupili jsme z auta a skočila Jiminovi do náručí.

S prominutím tuhle kapitolu se mi nechtělo vůbec psát tak že