𝕀'𝕞 𝕁𝕚𝕞𝕚𝕟 𝕒𝕟𝕕 𝕌? / boyxgirl/czech

12. Car in billboard

pov. Miki

Přišla jsem domů se strachem. Když jsem otevřela dveře mamka hned po mě vyjela.

,, co jdeš tak pozdě! kde jsi byla!?"

bála jsem se jí odpovědět, doufám jenom v to že netuší že jsem byla s Jiminem. Mám jí zalhat? nebo jí mám říct pravdu? nakonec jsem si vybrala lež..

,, byla jsem s Amálkou na horské dráze !"

,, vážně?" prohlídla si mě od hlavy až k patě a zvedla na mě obočí

,, ano"  řekla jsem jistě a rychle odešla do mého pokoje. Stále mě ale trápí Jimin. Chci vědět jeho osobní stránku a jestli to video které je na internetu je pravdivé..

pov. Jimin

Přemýšlel jsem nad Miki tak i nad tím chlápkem. Byl jsem rád že jsem viděl po dlouhé době svého nejlepšího kamaráda Jungkooka , úplně jsem na něho zapomněl. Bylo to na mě poslední dobou tolik že jsem na  všechno až zapomněl. 

Zapřemýšlel jsem se natolik že jsem nedával pozor a na mě už se řítilo auto. Zpanikařil jsem a nevěděl jsem co dělat, otočil jsem volantem tak prudce že jsem narazil do billboardu a já se nemohl ani hýbat.

pov. Miki                                                                                                                                                                           před pár minuty

Rodiče mě vynutili jet s nimi do obchodu a pomoct jim s nákupem. Venku byla velká tma a do toho silně pršelo. Jeli jsme dálnicí když v tom jsem uslyšela velkou ránu. Podívala jsem z okna a viděla jsem jak jedno auto narazilo do billboardu. Auto bylo podobné od Jimina.

 V hlavě se mi honily nepředstavitelné myšlenky a otázky jedna mě ale zajímala nejvíce a to ta jestli to je Jimin. Nedalo mi to a zakřičela jsem přes hlasité rádio. ,, Zastavte! někdo narazil do billboardu!!". 

Taťka se na mě rozčíleně podíval a zastavil. Chtěl abych se mu podívala do očí ale já udělala příležitost odejít z auta a jít k billboardu. ,, seš blázen?! když tam šíleně leje!-" bez zaváhání jsem otevřela dveře a násilí je zavřela. Utíkala jsem k rozbitému billboardu a autu které vypadalo že se za chvilku zapálí.

 Ne to nemůže být Jimin!. Říkala jsem si v hlavě a podívala se blíž k autu. Rozbité přední sklo na milionové kousky a z kapoty se vánil šedý kouř. Za rozbitým oknem byl bezvědomý Jimin a mě se už valily horké slzy po tvářích. Auto vypadalo že za chvilku vybouchne a tak jsem vytáhla Jimina z auta na ramena a položila ho na mokrou trávu. Vlasy měl rozcuchané a tváře červené.

 Ústa měl lehce pootevřená, vůbec nedýchal. Doufám že jsem přišla včas, doufám že jsem nepřišla pozdě. Jiná možnost mi nezbývala než mu dát umělé dýchání které jsme se učili ve škole. Bylo to takové zvláštní když jsem mu dala tu první pomoc, naštěstí to pomohlo a začal pomalu a lehce dýchat. Ještě že jeho auto nevybouchlo a že se Jiminovi nic vážného nestalo.

 Měl jen pár škrábanců na sobě a na chvíli nedýchal. Kapky deště mu padaly na tvář a já se nad tím musela lehce pousmát. Jimin pomalu otvíral oči a já se mu rozbrečela na hruď. 

Byla jsem na něm přilepená div se ještě neudusil. Lehce mě pohladil po vlasech a já se jenom rozechvěla. ,,Miki-" řekl slabě s přivřenýma očima.

 S uslzenýma očima jsem se na něj podívala a Jimin si mě více přitáhl k sobě. Pohladil mě po  tváři a dal mi něžnou pusu. Děšt se více zhoršoval a my jsme za chvíli byli celí mokří. Byla jsem celá rudá a srdce mi bušelo jako po maratonu. Jeho dlaně přistáli na mých tvářích a něžně mě líbal. Také jsem spolupracovala, cítila jsem se tak příjemně těch milion motýlku v mém břiše a ještě k tomu on.

 Ruce jsem si omotala kolem jeho krku, tak moc jsem si přála tak aby nepřestal. Byl totiž tak sladký a jemný, byl prostě dokonalý. Přestali jsme se líbat protože jsme měli nedostatek kyslíku. Zahleděli jsme se do očí a prohrábla mu vlasy. ,, Jak se dostaneš domů? mám tě tam hodit? a co tady to auto? mám zavolat policii? mám-" vychrstla jsem na něho spousty otázek, sladce mě políbil a jeho ruce přistály na mých bocích. ,,zavolej policii" a zavřel zasněně oči. 

Odtáhla jsem se od něho a zavolala policii. Jimin se pokusil vstát ale nemohl, měl totiž zlomenou nohu. O chvíli později přijela policie a vyřešila situaci. Odtahová služba odtáhla auto a já musela rodičům vysvětlit co se stalo.

 Naložila jsem Jimina do auta a vysvětlila jsem rodičům kdo to je a jak jsme se seznámili jenom tak aby měli vlastně jasno. Mamka sice o něm už věděla ale ne tolik podrobností ani jak jsme se seznámili.

 Taťka našel nejbližší nemocnic a oni si šli někam spolu na jídlo. Jak já ty svoje rodiče nesnáším. Jimina jsem odvedla do nemocnice na rentgen. Nakonec opravdu musel mít sádru protože zlomenina byla vážná. 

Cestou do auta jsem měla motýlky v břiše a když jsem uslyšela jeho příjemný hlas tak mi bušelo srdce jako o závod.