14. Mom's house arrest

31 3 0
                                    

Zhluboka jsem se nadechla a otevřela dveře. Nenápadně jsem chtěla odejít do mého pokoje a dělat že nic ale mamka mě zastavila. ,, kde jsi byla!" ,,byla jsem s Amálkou na louce!" vykřikla jsem bleskově a utíkala do mého pokoje. 

Zamkla jsem dveře a sedla si za ně. ,, Miki otevři je!!" zařvala mamka a bouchala do dveří. Nemohla jsem to vystát jak mamka bouchala do mých dveřích a u toho řvala, jednou se to musela dozvědět ,,byla jsem s Jiminem!" zaječela jsem přes celý pokoj a za dveřmi zavládlo ticho. 

Ucho jsem přitiskla ke dveřím a poslouchala jestli se něco děje, slyšela jsem jenom smutný povzdech mamky ,,máš domácí vězení opovaž se utéct nebo se schválně zdržet ve škole protože já to zjistím a ty to moc dobře víš" řekla uraženě a odešla. 

Proč jsem jí to říkala!. Teď mám z toho tak akorát průšvih! a navíc mám k tomu ještě domácí vězení!. A jestli chce abych se s ním přestala vídat nebo přestala s ním mluvit a úplně ho vymazala ze svého života tak to se mýlí!. 

Mám ho ráda více než svoje rodiče a cokoli jiného na světe! za nic jiného na světe bych ho nevyměnila. Je to jediná osoba která mě chápe a má mě ráda takovou jaká jsem. 

Druhý den

Po nudné škole mě čekala další nudná přednáška od mamky. Bez zájmu jsem hodila batoh vedle dveří a v kuchyni čekala mamka sedící na židli u stolu. 

Přisedla jsem si a znechuceně se na ní dívala. Mamka popíjela horkou čerstvou kávu a dívala se na mě. ,, to se tady budeme na sebe jen dívat?" řekla jsem ještě více znechuceně a mamka se jen na mě zamračila ,,ne to určitě ne" natáhla ruku na stůl a já jenom nechápala 

,,co?" řekla jsem a mamka se jen na mě jen ďábelsky usmála,, telefon" řekla v klidu a já jen  na ni vytřeštila oči. ,, proč?" ,, nebuď drzá prostě mi ho dej" ,,á já vím už o co jde-" ,,pokud mi ho nedáš tak nepůjdeš do výtvarky dneska" nadzvedla na mě obočí a já neměla na výběr, fajn bylo na tom že mamka sice ví jak jsme se seznámili s Jiminem ale neví že učí ve výtvarce.

,,tak dobrá" řekla jsem poraženě a podala jí z kapsy telefon. Sice už možná vím co udělá mamka s mým telefonem (zablokuje Jimina, vymaže fotky Jimina a napíše mu že už s ním nechci být).

Výtvarka

V učebně skoro nikdo nebyl, byli tam jen malé děti a já. Jimin byl zažraný do laptopu a na stole měl plno papírů.

 Dneska byl oblečený do pastelově modrého svetru a do černých riflí ,které měl včera na sobě. Když jsem ho uviděla tak v mém srdci proudil velký adrenalin a štěstí ,,dobrý den" řekla jsem zdvořile. ,, dobrý den " pozdrav mi oplatil a mile se na mě usmál. 

Průběh výtvarky byl jako vždycky, prostě se nic nedělo. Na konci výtvarky všechny děti odešli a já jen dodělávala obraz, Jimin uklízel učebnu a přitom se díval na mě. ,,krásné" pochválil a douklízel učebnu, schovala jsem obraz na hromádku a cítila jsem jak mě zezadu objímá Jimin.

 Bylo mi tak teplo když jsem byla v jeho blízkostí, líbal mě na krku a potom lehce na tvář. ,,Můžu ti něco říct Jimine?" zeptala jsem se a hrála si znova s jeho vlasy. ,, tebe si vždycky rád vyslechnu" usmál se na mě a odtáhli jsme se.

 ,, včera jak jsem přišla domů tak mi mamka nařídila domácí vězení a dneska mi vzala telefon, tak že pokud by ti psala nebo si tě zablokovala tak to prostě neřeš " řekla jsem vážným hlasem a vzala ho za ruku ,, dobře chápu" řekl a olízl si rty. 

Přiblížil se více ke mě a stáhl si mě do objetí ,, kvůli mě jsi v průšvihu" řekl posmutněle a hladil mě po vlasech. ,,ty za to nemůžeš" řekla jsem trochu více pozitivně. ,, kdy mají rodiče noční šichtu?" zeptal se ,,zítra" ,, dobře" usmál se a vášnivě mě políbil.







𝕀'𝕞 𝕁𝕚𝕞𝕚𝕟 𝕒𝕟𝕕 𝕌? / boyxgirl/czechKde žijí příběhy. Začni objevovat