𝕀'𝕞 𝕁𝕚𝕞𝕚𝕟 𝕒𝕟𝕕 𝕌? / boyxgirl/czech

11. Finally with u

O měsíc později

Miloval jsem jí čím dál tím víc,  sbližoval jsem se s ní více než kdy jindy. Mezi lidmi jsme se chovali jako kdyby jsme se vůbec neznali. Od Miki rodiče znají jen moje jméno a odkud se známe jinak mě skoro neznají. Miki ještě neví skoro o mých rodičích, ani jsem jim neřekl že zemřeli. Od té doby co  mě zradila přítelkyně a mý rodiče zemřeli tak jen tak někomu nevěřím. Zažil jsem natolik zradu že už se skoro nikomu nesvěřuji. Dneska máme druhé rande s Miki a to v zábavním parku který je tady hned kousek. Doufám že mě nenajde ten Felix nebo jak se vůbec jmenuje. 

................................................................................................................................................................

,, můžu prosím " vypištěla Miki a ukázala na stánek s výhrou o plyšového poníka

,, jasně" a usmál se na ní

Miki si vzala pušku a střílela na daná místa. Dost se soustředila na střílení. Všechny místa dala na perfektní, dostala svého vyslouženého poníka. Pištěla a skákala u toho s poníkem v náručí. Slabě jsem se na ní usmál když v tom jsem ucítil klepnutí na rameno. Otočil jsem se a nemohl uvěřit svým vlastním očím. Měl sladký úsměv a rozcuchané vlasy. V ruce měl cukrovou vatu a na sobě velkou černou mikinu jako velkou deku. 

,, jiminshii" vypískl a objal mě jak malá holka

,, jungkookiee " za radoval jsem na zpátek 

,, od pohřbu jsem tě neviděl " řekl a odtáhl se od objetí

,, já vím bylo to pro mě těžké"

,, a proč si aspoň nenapsal nebo nezavolal?"

,, sorry" řekl jsem nevinně a podíval se na Miki

,,čau" řekl mile jungkook a zamával jí

,, Ahoj" zamávala mu nazpět a stydlivě se na mě podívala

Přitáhl jsem si jí k sobě a pohladil jí jemně po rameni. V náručí pevně svírala poníka - tváře měla červené a oči se jí leskly převážně horkými slzy. Z dálky se ozýval hlas dívky která patřila asi  Jungkookovi.

,, Promiňte ale volá mě holka rád jsem tě znova viděl Jiminshi a tebe jsem taky rád poznal květinko" věnoval jí milý úsměv a ztratil se v davu lidí.

Stékala jí slza po tváři a pohled měla zaměřený na jednu rodinku před námi. 

,,Děje se něco?" zeptal jsem se jí se starostlivým hlasem

,, n-ne" zavzlykala a v kabelce hledala kapesník

,,Promiň ale ty by jsi to asi nepochopil" vzlykala dále

,, ale pochopil věř mi" 

,,- pohádala jsem se s rodiči-"

,, To bude dobrý" a pohladil jí po tváři

,, nechtějí abych byla s tebou- ale já s tebou chci být za každou cenu!"

Otřel jsem jí slzy. Byl jsem tak blízko až jsem cítil její dech na mé tváři. Pohladil jsem jí po tváři a díval se jí do očí, tak rychle mi bušelo srdce. Bylo to jako adrenalin v hlavě jsem měl spoustu myšlenek co se stane když to udělám. Když se dotknu jejích rtů , jestli mě ještě bude vůbec chtít vidět nebo zase naopak. 

Tak jí už polib jsi tak blízko!

říkala mi moje mysl v hlavě jsem si ale pořád říkal že přeci nikomu nevěřím tak proč bych to měl dělat?

udělej to!

říkala pořád dokola má mysl, myšlenky že by to nevyšlo najednou vyprchaly z hlavy a políbil jí. Nezajímal jsem se o tom úchylovi který mě zneužil nebo na svojí bývalou která mě zradila. Měl jsem v hlavě jenom ji. Tu osobu kterou tak moc miluji , udělal bych pro ní cokoli. Radši bych umřel tak aby mohla být živá. Odtáhl jsem se od jejího těla a pohladil jí po tváři.

,,Miluji  tě" zašeptala a něžně mě políbila

Byl to tak vzrušující pocit když mi to řekla. Byl jsem jak holka , byl jsem rád za každou minutu s ní a byl jsem také rád i za to že vůbec se mnou je. Miki se odtrhla z mých očích a podívala se na esemesku která jí přišla. Vykulila oči nad esemeskou a bez nadějně si povzdechla.

,,co se děje?" zeptal jsem se starostlivě a přitom jí držel za ruku

,,máma" pohled měla upřený do země

,, mám tě hodit domů?" zeptal se a přikývla

................................................................................................................................................................

celou cestu jsme spolu nemluvili protože se Miki trápila nad esemeskou co jí napsala máma. Přesně nevím co to je za esemesku ale naznačila mi že co zase děláš s tím pitomcem Jiminem? chce tě jen zneužít. Esemeskou jsem se také trápil protože tohle si myslí o mě její máma. Zastavil jsem přede jejím domem a sklíčeně povzdechl.

,,děkuji za odvoz"

,,nemáš zač děkovat" a usmáli jsme se na sebe

,, promin ale musela jsem jít domů jak mi hned napsala máma. Tak se mi tam nechce, zase to skončí bitkou a škrábanci na podlaze"

,, a ty sis s ní promlouvala o tom?"

,, o čem?"

,, no o problému který zřejmě máte doma a kvůli tomu musí být i ty bitky"

,, problém jsem já , proto mě mamka poslední dobou mlátí protože zjistila že trávím více času s tebou než obvykle"

,, já bych ti tak rád pomohl ale nemůžu" a objal jsem jí

odtáhl jsem se a pohladil jí po tváři přitom se jí díval do očí. Krátce jsem jí políbil a ona se jen na mě usmála. Rozloučila se a šla domů. Tak moc to má těžké má to možná ještě těžší než já, možná že ano.