Dům na stromě

670 19 0
                                    

(Pohled Jakuba)
Ráno když jsme se vzbudil tak mě napadlo kam ji vzít na víkend, dům na stromě. Je to jakoby taková chata v lese, je tam příroda a jelikož je léto tak mi to hraje do karet. Nejdřív jí napíšu, nebo spíš zavolám jestli bude souhlasit.

Hovor:
J: Ahoj, už jsem vymyslel kam na víkend.
E: Ahoj, jako na celý víkend?
J: No, vadí ti to?
E: Ne to ne, tak co si vymyslel?
J: Je to jakoby taková chata na stromě, prostě dům na stromě. Je to kousek od Prahy a v lese.
E: Zní to fajn, ale já tě nechci celý víkend otravovat, známe se hrozně krátce.
J: Kdybych nechtěl tak ti to nenabízím, dělám to protože tě mám rád už po tak krátké době.
E: Taky tě mám ráda Jakube, kdy pojedeme teda?
J: Co třeba hned dneska? Je pátek, že by jsme tam byli do neděle.
E: To by šlo, tak za hodinu budeš u mě?
J: Jo, akorát možná radši kdyby si mi nadiktovala adresu, sice si tu cestu pamatuju ale tak pro jistotu.
E: Dobře, ** ***** tak za hodinku, zatím Ahoj Jakube.
J: Ahoj El.

Zavěsil jsme a šel zarezervovat naší "chatu". Rychle jsem si sbalil věci a jel k El. Ona už čekala před domem, nastoupila a mohli jsme vyrazit. „Ahoj Kubo." Řekla a usmála se. „Ahoj El, tak jak se těšíš?" „Hodně, i když tě znám jen chvíli. Jak tě to vůbec napadlo vzít holku kterou znáš tři dny na chatu?" Řekla a zasmála se. „No já nevím, jsi prostě taková milá, takže asi proto." Usmál jsem se na ní. Po cestě jsme si celou dobu povídali a smáli se, prostě to bylo strašně
fajn.

(Pohled Elizabeth)
Je mi s Jakubem hrozně hezky, známe se tři dny ale pocit mám jako kdybych ho znala roky. Když jsme zastavili před "chatou" tak jsem měla strašný nutkání Jakuba obejmout, už jen z toho důvodu že mě sem vzal, nebo že se mi líbí. Ne... nad čím zase přemýšlím?! Vylezli jsme z auta a já šla k němu. „Můžu tě prosím obejmout?" Zeptala jsem se, bylo mi blbý hned po něm skočit. „Jasně že jo, ani se nemusíš ptát." Řekl a stáhl si mě do objetí. Já nasála jeho úžasnou vůni. Klidně bych se s ním objímala celý den. Odtáhla jsem se od něj a vzala si svůj kufr. On mi ho ale sebral a řekl mi že mi ho vezme. Já šla tedy po schodech které byli obtočené kolem stromu až do domku. Otevřela jsem dveře a začala se rozhlížet, byl tam krásný dřevěný interiér. Jen malinká kuchyňka, koupelna se záchodem a postel. Bylo to strašně útulné. Hned jsem sebou plácla na postel. Přišel Jakub a lehl si vedle mě. Ani mi nevadí že s ní budu sdílet postel. Leželi jsme a koukali tomu druhému hluboko do očí. Začínala jsem se v těch jeho pomalu ztrácet. On se přiblížil a přítáhl si mě k sobě. Zavřela jsem oči a pootevřela pusu. On se na mé rty přilepil a ihned je rozpohyboval. Při líbání jsem si na něj sedla obkročmo a držela ho za krkem. On držel moje boky. Až po delší době mi došlo co právě teď dělám. I když jsme nechtěla tak jsem se musela odlepit z jeho rtů. Sedla jsme si vedle něj a on řekl. „Promiň, nechal jsem se unést." „Já promiň, taky jsem se nechala unést." Řekla jsem a začala koukat do země stejně jako on.

Krátká část, ale zrovna se mi nechtělo moc psát. (Omlouvám se za chyby.)

Jiná, ale krásná. // Yzomandias//Kde žijí příběhy. Začni objevovat