Jiná, ale krásná. // Yzomandias//

Já mám děti Jakube!

(Pohled Jakuba)
Další den jsem se rozhodl zeptat Dominika kam jezdí místo práce. „Hej Niku, máš chvilku?" Zeptal jsme se ho a on jen kývl. Zatáhl jsme ho k sobě do pokoje a hned položil otázku na kterou hledám odpověď. „Kde si byl včera odpoledne?" On se jen trochu zarazil a sebevědomě řekl. „No kde asi, ve studiu." „Brácho nelži, víš že ti to nejde." Chvilku se mě snažil přesvědčit o tom že nelže ale nakonec jsme z něj stejně tu pravdu dostal. „No tak dobře no, byl jsme u jedný holky, stačí?" „Nestačí, neznamená že máš asi holku tak že kvůli ní nebudeš makat, máš tam tunu papírů tak jdi a všechno co je potřeba dneska doděláš, jasný?!" Zase na mě koukal jak na nějaký zjevení a po chvilce řekl. „Jakube ale to není moje holka, ty to nechápeš, já mám dvě děti kurva!" Teď jsem na něj zase čuměl já. „To není možný Dominiku." Pořád jsme se ještě usmíval do doby než mi řekl že si je má zítra vzít jinak půjdou do děcáku. Prý jejich matka spáchala sebevraždu a děti má zatím jejich babička ale ta je na tom nějak špatně a tak se o ně nemůže starat. „Co mám dělat Jakube?" Nik seděl na posteli a brečel, takhle v píči už jsme ho dlouho neviděl. „Musíš si je vzít Niku, přece nechceš aby tvoje děcka vyrůstali v dětským domově?" On jen kývnul a dal mi ruku kolem ramen. „Seš fakt parťák Jakube. Nevím co bych bez tebe dělal, asi skočil z mostu." Trochu jsme se pousmál a chlapsky ho obejmul. Nakonec jsem se s ním domluvil že pro ty děti zajedu zítra s ním, má to být holčička Nikol a kluk Dominik. Niki je údajně rok a Dominikovi jsou tři. Budu s El Dominikovi pomáhat, protože vím že on děti nechtěl a teď je má nuceně, podle mě si je ale stejně zamiluje. Poslal jsme ho ať si jde lehnout a on odešel. Já se šel kouknout co dělají moje dvě princezny. Elenka se smála na Elizabeth která něco vařila v kuchyni, jednou rukou držela vařečku a druhou El. Je jí teprve asi tak jeden a půl měsíce takže je celkem lehká. (Omlouvám se jestli ty měsíce nějak nesedí s předchozími kapitolami p. a.) Došel jsem za nimi a vzal si Elen na ruce. „Co jste s Dominikem řešili?" Zeptala se mě El. „No jak to jen říct, prostě má dvě děti a bude se o ně muset starat." Jen na mě nechápavě kokla a nakonec řekla. „Kde budou mít pokoj?" Tohle byla otázka kterou jsme ani já a ani Nik nedořešili, nějak to budeme muset vymyslet, asi se s Le odstěhuju někam poblíž a Dominikovi nechám byt. „Tak si najdi nějaký hezký byt a odstěhujeme se." „Dobře, ale budu platit půlku nájmu." Tohle už jsme řešili mockrát a vždycky jsme naší debatu zakončil tím že jsme jí řekl že se o svojí rodinu postarám a ona nic platit co se týče nájmu nebude. Takhle to valstně dopadlo i dnes, nakonec jsme jí stejně přkecal že ti budu platit sám. „Zavolej prosím Nika aby přišel na večeři." Došel jsme před jeho pokoj a zaklepal. „Niku, je hotová večeře, pojď jíst." „Nikam nejdu Jakube." Otevřel jsme dveře od toho pokoje a uviděl Dominika jak sedí na zemi a vedle něj je na mobilu zbytek asi kokainu. Jeho vzorničky byli tak dvakrát větší než obvykle. Stále jsme na něj jen koukal jako on na mě. „Proč to děláš kurva, zítra si jedeš pro děti, oni tě budou brát jako vzor a ty se tady takhle kurvíš." Řekl jsme celekm v klidu. Od doby co jsem potkal poprvé El jsme si nic nevzal, pokud se teda nepočítá brko, ale taky nehulím tak často, většinou tak jednou do dvou týdnů. Nik na mě pořád jen tak koukal a nic k tomu neřekl. Zabouchl jsem dveře a odešel se najíst. „Tak co, jde taky." Já záporně zakroutil hlavou a ona si povzdechla. K večeři byla rajčatová omáčka s těstovinami. Po večeři si šla El promluvit s Nikem a já si hrál s Elen.

(Pohled Elizabeth)
Vešla jsme do jeho pokoje a on seděl na zemi a brečel. „Notak Niku, nebreč všechno se časem spraví, bude to v pohodě uvidíš, já a Kuba ti budeme pomáhat. Zvládeš to, má kluky z labelu a nás." Trouchu se pousmál a já ho obejmula. „Nechceš si jít lehnout?" Kývl a já mu pomohla se dostat do postele. Přikryla jsme ho peřinou a šla za Epenkou a Kubou. Seděli na gauči a Kuba si s ní různě hrál. Vyfotila jsme si je a dala na tapetu. „Ty si mě fotíš jo?" Zeptal se Jakub se smíchem. „No, protože vypadáš s Elenkou krásně." „A bez ní jako né jo?" „To taky, seš krásnej pořád." On nasadil svůj egoistický úsměv a já si sedla za nimi na gauč. Vzala jsme mu Elen a snažila se jí uspat. Po chvilce se mi to povedlo a odnesla jsem jí do pokoje. S Kubou jsme se ještě koukli na nějaký film a potom šli taky spát.

(Pohled Dominika)
Ráno jsme se probudil asi v šest. Což je na mě kurva brzo. Udělal jsme si kafe a šel s ním na balkón. Už v jedenáct mám být v Liberci a vyzvednout si tam svoje dvě děti. Prý je mám podél té paní s Terezou, holka s kterou jsem tak před čtyřmi lety chodil. Ona mě potom podvedla a tak jsme to s ní ukončil.
Kolem deváté se vzbudil Jakub, nachystal se a my vyrazili do Liberce. Po cestě bylo až nepříjemné ticho, hrálo jen rádio. Dorazil jsme před dům na adresu kterou mi dala ta paní a pomalu vystoupil z auta, hned za mnou následoval Kuba. Zazvonil jsme a ve dveřích se objevil malý kluk. Asi to bude Dominik, za ním si kráčela starší paní a v rukou měla malinkou holčičku. Usmála se na mě a já si jí už teď zamiloval. „Dobrý den, vy budete pan Citta že?" Zeptala se mě. „Dobrý den, ano to jsem já." „Alena, klidně mi tykej." podala mi ruku a já ji přijmul s pouhým „Dominik." Nikdy jsme vlastně Terezy rodiče neviděl, ani nevím proč. Alena mě a Kubu pozvala dovnitř. Tam už měli děti nachystané věci a tak jsme jim je dal do auta. Celou dobu na mě jen koukali. Předpokládám že Nikolka moc mluvit nebude, nebo spíš zatím asi vůbec. Alena mi vysvětlila jak se vše stalo, potom se se mnou rozloučila a dětem řekla. „Tohel je váš táta, budete bydlet s ním." Začali jí stékat slzy po tváři, chápu jí, starala se o ně a teď si je odváží pro ně úplně cizí chlap. Nakonec jsem si já vzal Nikol do náručí a Jakub vzal Dominika. Rozloučili se s jejich babičkou a rozjeli jsme se směr Pardubice. Nějak jsem se s Jakubem po cestě domluvil že zatím budou mí pokoj se mnou, i když je to na hovno. On si s El a Elen najde byt a tak do tejdne se prý odstěhuje. Nezdá se to ale bude mi chybět jak on, kterýho beru jako bráchu tak El která je jak moje sestra. Do bytu jsme vzal Niki a Dominik už normálně šel. Doufám že se jim u mě alespoň trochu bude líbit. „Tady bydlím se strejdou Jakubem, Elizabeth a jejich holčičkou Elen." Řekl jsme jím a vešel dovnitř. „Je to tady hezký tati." řekl malý Domča, to poslední slovo mě nekvíc zahřálo u srdce. Potom už se ní zajímavého nedělo, trochu jsme Domču rozmluvil a jediné slovo které Niki řekla bylo "spinkat". Takže jsme jí uložil k sobě do postele, stejně jako Domču a šel jsme ještě pokecat za Jakubem a El.

(Pohled Elizabeth)
Uložila jsme malou do postílky a připojila se ke klukům do debaty. Bavili se o tom jak to teď bude. „No asi tak do tejdne se s El a malou odstěhujeme." Řekl Jakub a já plně souhlasila. Ještě jsme Dominikovi říkali něco okolo toho že má s dětmi mluvit pomalu a takhle různě. Potom už jsme šli všichni spát.

Tohle je kapitola spíš o Nikovi ale tak nějak jsme vás musela uvést do děje. Budu ráda za koment či hlas. (Omlouvám se za chyby.)