Jiná, ale krásná. // Yzomandias//

Návrat

(Pohled Elizabeth)
„El, nikam nechoď, co se děje?" Já mu všechno řekla „El nemůžeš mě opustit jen kvůli tvému fotrovi!" Řekl a koukal mi u toho do očí. „Já musím Kubí, řekni klukům že je mám moc ráda a budou mi chybět, hlavně Nik a Toky. Miluju tě a vždycky budu, třeba se ještě někdy uvidíme. Měj se hezky Kubo." Dala jsem mu pusu a začala odcházet. „El stůj, prosím, neodcházej kurva!" Řval na mě Jakub ale já ho ignorovala a šla dál. Celou cestu jsem nezastavitelně brečela už teď mi chybí, miluju ho.

(Pohled Jakuba)
Ona prostě odešla. Já jí kurva miluju! Nemůžu jí ztratit jen kvůli jejímu otci. Musím za ní. Šel jsem za klukama. Při vzpomínce na to že jsem si jí plánoval vzít tak jsem se rozbrečel. Nemůžou mě takhle kluci vidět. „Co je Kubo?" Ptal se Nik co mě viděl a táhl mě k němu do pokoje. „Ona mě prostě opustila kvůli tomu kokotovi." Nik mě vzal kolem ramen a řekl. „Jakube, ona se vrátí. Věř tomu brácho." „Nevrátí, chápeš že ona to dělá kvůli fotrovi!" Řekl jsem a vzal naší fotku ze stolu a chtěl jí spálit. „Ne ne ne, nic nepal a přestaň se chovat jako guma. Máš mě a kluky, pomůžeme ti ale věř v to že tě miluje a najde si tě." Já ho chlapsky obejmul a dodal. „Já za ní musím jet Niku." „Zítra Jakube, teď se vyspi a vše si promysli." Já kývl a po chvilce jsem usnul. Další den jsem se nasnídal a rozhodl se jet za El. Vstal jsem z gauče a šel si pro boty. Nastartoval jsem auto a vyjel k jejímu domu. Zazvonil jsem a otevřela mi ona. Na tváři měla obtisk ruky a pod okem monokl. „Kubo jeď pryč, prosím!" Řekla s brekem. „Nikam nejedu kde máš fotra?" „V obýváku, nechoď tam." Pohladil jsem jí po tváři a chtěl vejít dovnitř, ve dveřích se ale objevil její fotr. „Co tady chceš ty fetko!" Řval na mě. Vzal jsem El za ruku a stáhl jí za sebe. „Přestaň mě urážet ty čůráku!" „Komu tykáš ty spratku jeden?!" Šel ke mně a já mu dal pěstí, začali jsme se prát. Když už měl dost tak jsem z něj vstal a utřel si nos od krve. „Jsi v pohodě kotě?" Ptal jsem se Elizabeth která brečela na patníku. „Jo snad jo. Děkuju Kubí, ale stejně ho to nepřesvědčí." Obejmul jsem jí a řekl. „Budeš bydlet u mě, tady tě nenechám už ani minutu!" Ona se zvedla a šla si sbalit věci. Já mezi tím zavolal benga a vše jim vysvětlil, oni ho odvezli a řekli že půjde sedět. El už stála ve dveřích s dvěma velkými kufry. „Zítra se máme stavit na výpověď." Kývla a dala si svá zavazadla do kufru. „Pojedeme do studia nebo ne?" „Chci se klukům omluvit za to že jsem byla úplně blbá a chtěla vás všechny opustit." Kývl jsem a jel do studia. Vystoupili jsme z auta a já jí chytil za ruku. Ona propletla naše prsty a vešla dovnitř. Hned co uviděla Nika se k němu rozeběhla.

(Pohled Elizabeth)
Běžela jsem za Dominikem a silně ho obejmula. Beru ho jak takovýho bráchu. „Ahoj El, tak si se přeci jen vrátila." Řekl a taky mě stiskl v objetí. „Ahoj Domčo, nikdy už vás neopustím kvůli nikomu!" Potom jsem obejmula Tokyho a zbytek labelu. „Kluci všem se omlouvám, nikdy vás neopustím jste už jako moje rodina. Mám vás všechny moc ráda a tebe Kubo miluju." Řekla jsem. „Omluva přijata." Řekl Radek. Všichni přikývli a já šla za Jakubem. „Děkuju za všechno. Miluju tě." Koukla jsem do jeho očí. „Nemusíš ani děkovat, dělám to pro tebe El. Taky tě miluju." Jakmile to dořekl tak mě začal líbat. Po chvilce jsme se od sebe odtáhli a šli za klukama. „Tak co si na ten tvůj návrat uspořádat párty?" Ptal se Koky. „Jooo!" Řvali všichni. Došli jsme nakoupit nějaký ten chlast a začala naše párty. Pustili jsme si písničky dost nahlas a začali pít. Já vypila sama skoro celou Havanu a bylo to na mně dost znát. Šla jsem za Nikem a sedla si na něj obkročmo. „Kotě máš Jakuba." Řekl a trochu mě odstrčil když jsem ho chtěla políbit. „Já vím, ale ty seš taky hezkej." Mluvil ze mě alkohol, nikdy bych mu to jinak neřekla. Jako neříkám že není hezkej ale beru ho jako bráchu a navíc moje city vedou ke Kubovi. „Běž za Kubou, jo? Já tě tam odvedu." Vzal mě za ruku a dovedl ke Kubovi kterej si povídal s Andreasem a Robinem. „Jé, ahoj kluci." Řekla jsem a všem dala pusu na tvář. „Tak pojď kotě, půjdeme domů." Vzal mě do náruče a odnesl k němu domů. „Půjdeme spát, zvládneš se převléct?" Ptal se a já na něj koukala asi dost zvláštně. „Asi jo." Začala jsem ze sebe sundávat kalhoty ale nějak se mi to nepovedlo. Tak mě Jakub převlékl a dal mi jeho tričko. Lehl si ke mně v boxerkách do postele a obejmul mě. „Zlato, já mám hlad." Řekla jsem mu asi po 5 minutách ticha. „No tak mám jít s tebou do ledničky?" Kývla jsem a táhla ho do kuchyně. Tam jsem si vzala Nutellu a rohlík. Snědla jsem si to na lince a zase šla s Kubou zpět do pokoje. „Tak teď už půjdeme spát, dobrou noc kotě." Řekl a dal mi pusu. „Dobrou Kubí." Obejmula jsem ho a usnula.

Zase tak velké drama jsem z toho dělat nechtěla, na to si ještě počkejte. (Omlouvám se za chyby)