Jiná, ale krásná. // Yzomandias//

Půl roku a zase vidím tvojí tvář

(o půl roku později)

(Pohled Elizabeth)
Za ten půl rok se změnilo strašně moc věcí. Jako první a ta nejvíc podstatná je to že se mi narodila dcera, Elen Vlčková.
(Fotka v médiích) Rozhodla jsem se jí dát příjmení po Jakubovi. Velká změna je taky v tom že mám nového přítele, jmenuje se Lukáš a je to podnikatel. Elen vzal skoro jako vlastní, miluju ho, ale né tak jak jsme před tím milovala Jakuba. Pořád mi dost chybí, ale snažím se si nalhávat že ne. S klukama z milion plus už nejsem vůbec v kontaktu, přestěhovala jsme se s Lukym do Prahy. „Zlato, dneska pojedeme do Pardubic." Když řekl Pardubice tak se mi hned vybavil Jakub. Ale Lukáš o něm ani neví, neví s kým vlastně Elen mám. „Co chceš dělat v Pardubicích?" „Mám pro tebe překvapení, Elen by pohlídala moje mamka a zítra by jsme si jí vyzvedli." Nakonec jsme kývla a šla se nachystat. Prý si mám vzít nějaké šaty nebo něco. Vzala jsme si na sebe černé trochu kratší šaty a bílou košili kterou jsme si zavázala nad pasem. „Můžeme jít lásko?" Zeptala jsme se Lukyho který jen kývl. Já nastoupila na místo spolujezdce a on na místo řidiče. Po cestě jsme si povídali a potom Lukáš pustil nějaké písničky. Najednou tam skočilo album od Jakuba. On si ho začal zpívat, neposlouchá kluky, že ne? „Ty to znáš?" Zeptala jsme se ho. „No, znám, je to taková malá nápověda kam jedeme." Kurva, to ne, já mám po půl roce vidět někoho komu jsme ublížila. „Dobře." To byla celá moje odpověď na jeho předešlou větu. Dojeli jsme před nějaký klub a já si hned na baru objednala panáka Becherovky. Nějak se na to musím psychicky připravit. Už každou chvílí měl začít koncert a já byla čím dál tím víc ve stresu. Když na stage přiběhl Jakub s Dominikem tak všichni kolem mě začali křičet a různě něco řvát ale já tam jen stála a koukala přímo do obličeje člověka se kterým mám dítě. Jakub se na mě taky kouknul a něco pošeptal mimo mikrofon Dominikovi. Trochu jsme se bála aby něco nevymyslel a nechtěl si se mnou promluvit. Když byla tak půlka show za mnou tak Jakub stopnul písničku a řekl. „Poprosil bych Elizabeth Královou aby přišla k nám na pódium." Můj mozek se snažil tuhle větu teprve pobrat ale moje nohy už mě vedli za nimi. Vyšla jsem na pódium a Kuba dal mikrofon na Dj pult. „Ahoj El, co tady děláš?" Zeptal se a před všemi mě obejmul. „Ahoj, jsme tady s přítelem." Ukázala jsme na něho do davu lidí kteří si vše natáčeli na mobily. „Elizabeth, běž prosím za Tokym do backstage, já za chvilku přijdu a promluvíme si." „Jakube, já nikam nejdu, mám tady přítele a zítra musím jet pro Elen." On se zasmál a ukázal prstem na Lukáše který se líbal s nějakou holkou. Naštvalo mě to a tak jsme nakonec odešla za Tomem. Je to divný pocit jít za někým koho jsme neviděla půl roku. „Jé, ahoj Elizabeth. Co ty tady?" Divil se Tom když jsme tam přišla. „Ahoj Tome, to je na dlouho, divím se že si mě ještě pamatujete." „Na tebe se nedá zapomenout, ještě když o tobě Jakub pořád mele." Trochu jsme se usmála a obejmula ho. „Tady sedíš sám?" Tom kývl na nesouhlas a ukázal na Robina který se právě vracel z baru. „Ahoj Elizabeth, chyběla si mi." Pevně mě obejmul a já jeho také. „Ty si mi taky chyběl Roberte." po naší objímací chvilce jsem klukům řekla jak jsme se tady vzala. Do téhle debaty ale už přišel i Jakub s Nikem. „Můžeme si prosím promluvit El, někde v soukromí?" Zeptal se Jakub a já kývla. Vzal mě ven za klub a začal svůj proslov. „Chyběla si mi Elizabeth, každý den jsme přemýšlel nad tím kde si a jak se asi máš, nebo jak se má naše dcera. Je mi strašně líto že jsme na tebe tehdy neměl čas, chtěl bych vrátit zpět ty doby kdy jsme tě mohl večer obejmout a políbit. Chybíš mi celá, ani za ten půl rok jsem tě nepřestal milovat, jsi ta jediná které bych i po tom všem chtěl dát svoje příjmení. Miluju tě Elizabeth." Přišla jsme k němu o krok blíž a řekla. „Kubí, mě to taky mrzí, ale nevím jestli ti mám věřit v tom že si na mě už tentokrát najdeš čas. Taky tě miluju ale miluju i Lukáše, potřebuju si vše promyslet." „Já to chápu, nebudu tě teď trápit, takže se mi potom ozvy, kde je studio a můj byt kdyžtak víš, můžeš kdykoliv přijet." Usmála jsme se na něj a obejmula ho. Potom jsme mu jenom zamávala a odešla pryč. Zavolala jsme Lukášovi, i když mě nasral tým co udělal na tom koncertě tak i tak mu chci říct co se právě teď stalo, protože by mi stejně zítra volal a vyptával se.

Hovor:
E: Lukáši kde jsi?
L: Na hotelu který je naproti klubu.
E: Dobře, budu tam, tak mi otevři, na jakém jsi pokoji?
L: V pokoji číslo 24.

Po téhle větě jsem hovor zavěsila a šla do hotelu. Před pokojem jsme zaklepala a Luky mi otevřel. „Můžeš mi prosím říct co se to stalo v tom klubu?" Začal se hned vyptávat. „Je jedna docela podstatná věc kterou jsme to neřekla, otec Elen je Jakub, neboli Yzomandias. Před půl rokem jsme se spolu rozešli, takže proto věděl moje jméno." „Takže ty si mi jako ani neřekla že máš dítě s takovým děvkařem?! Děláš si ze mě prdel, ty si taková coura!" Zařval na mě a napřahoval se aby mi dal facku, vlastně se tohle už taky párkrát stalo.

(Pohled Jakuba)
Hned jak El odešla tak jsme šli s klukama na hotel. Z jednoho pokoje se ozýval křik nějak bych to asi neřešil kdybych neslyšel hlas El. Začal jsme na ten pokoj klepat ale nikdo neotevřel. „Dělej ty kurvo, jdi otevřít!" Zařval někdo v tom pokoji a začali se otevírat dveře. V nich se objevila Elizabeth s rudou tváří. „Jakube jdi pryč!" řekla s brekem. „Ne, nikam nejdu, běž za Nikem, já to vyřídím." ona rychle odběhla za Nikem který si ji stáhl do objetí. Já vešel do pokoje s uviděl toho jejího přítele s kouskem střepu z rozbitého zrcadla v ruce. „Hej kámo v klidu jo? Neznamená že je to tvoje holka že jí musíš mlátit." nějak jsme se to snažil vyřešit v klidu ale bylo mi jasný že to nepůjde. „Já jsme naprosto v klidu ty fetko ale teď dostaneš to co si zasloužíš." rozeběhl se proti mně s tím střepem. Chtěl jsme ho nějak zastavit ale očividně si něco vzal. Udělal mi škrábanec na ruce, která mi začala krvácet.

(Pohled Dominika)
Nějak dlouho už se Kuba nevracel a tak jsme se rozhodl se jít podívat co tam dělá. El usnula a tak jsem jí položil na postel a šel tam. Otevřel jsme dveře a uviděl Jakuba jak se snaží bránit a má celou ruku krvavou. Ten týpek od El ho mlátil ale byl zády k dveřím a tak jsme se rozhodl po něm skočit ze zadu. Vytrhl jsme mu ten střep z ruky a dal mu do držky. Po chvilce když tam ležel na podlaze jsme vzal Jakuba a odtáhl ho do pokoje kde byl Tom a Robert který odběhl zkontrolovat El. „Tome, najdi lékárničku, rychle." Oni do minuty Tom přišel s celou lékárničkou a já mu začal zavazovat tu ruku, na šití to asi ani nebylo. Když měl ruku zavázanou snažil jsme se ho trochu probrat. „Dominiku, kde je El?" zeptal se hned co otevřel oči. „Vedle v našem pokoji spí, je tam s ní Robert." on jen kývl a zase usnul. Já šel na recepci hotelu se domluvit aby zavolali policii a nějak to tam vyřešili. Samozřejmě si mě potom taky vzali k výpovědi stejně jako El a Jakuba. Potom co ho benga odvezli jsme se vrátil do pokoje kde už seděla El s Jakubem na posteli. „Chcete tady zůstat samy?" Vím že si toho mají asi hodně co říct a nechci je nějak rušit. „Jo, děkuju brácho, kdoví kde bych teď skončil kdyby si nepřišel." poděkoval mi Jakub a po něm i El. Oba mě obejmuli a já odešel do pokoje za Tokym a Robinem.

(Pohled Jakuba)
Hned co Nik odešel jsem dal El pusu, něco mě k tomu prostě nutilo. „Promiň, to jsem nechtěl." řekl jsme a koukl do jejích očí. Ona se jen usmála a zase si mě přitáhla k sobě. „Miluju tě Jakube, i po tom všem." „Já tebe taky Elizabeth." vše jsme si nakonec nějak vyříkali a já se zeptal: „El, budeš prosím zase moje přítelkyně? Chci poznat Elenku, moc prosím." Usmála se, kurva tak moc mi chyběl její úsměv. „Ano budu Kubí, Elen si vyzvedneme hned zítra, akorát nemám kde bydlet." „No to teda máš, budeš se mnou." řekl jsem jí a ona souhlasila. Nakonec jsme spolu usnuli v objetí.

Celkem jsme se rozepsala takže tahle kapitola má 1482 slov. Snad se líbí. Nechtěla jsme to nějak komplikovat a tak jsme se rozhodla že asi zůstane El s Kubou, zatím. Mám už ají nějaké nápady co dál, další kapitola možná zítra , nebo pozítří. (Omlouvám se za chyby.)