Jiná, ale krásná. // Yzomandias//

Už tě nikdy nechci vidět

(Pohled Jakuba)
Doma si hned lehla na gauč. „El, přemýšlela si nad jménem pro malou Vlčkovou, nebo malýho Vlčka?" Nevím jak mě to zrovna teď napadlo, ale to nevadí. „A jak víš že bude mít příjmení po tobě?" Ptala se se smíchem. „No to nevím, ale doufám v to." „Jasně že bude, pro holku mě napadla Zuzana a pro kluka Nikolas." Nebylo to špatný ty jména ale nejlepší taky ne. „Nikolas je dobrý ale Zuzku nechci, byla to moje ex." Trochu jsme se zasmál při vzpomínce jak po mě hystericky řvala když jsem se s ní rozešel. „Dobře, co třeba Elen?" Nezní to špatně. „Jo to je hezký, takže buď Elen nebo Nikolas." Ona kývla a já si lehl za ní na gauč. Pustili jsme si nějaký horor, El se pořád schovávala pod deku. Vzal jsem jí kolem ramen a natiskl si jí víc k sobě. Když film skončil tak jsme navrhl že můžeme jet nikam na večeři, chvilku namítala že tam bude moc lidí ale nakonec svolila. Já si na sebe vzal černé kalhoty a ve stejné barvě i tričko. K tomu jsme zvolil Jordan 4 retro military black. Ona na sobě měla černé krátké uplé šaty a Dunk Low White Black Panda. Byla krásná. „Sluší ti to kotě." Zašeptal jsme jí těsně u ucha a ona trochu zčervenala. Vyrazili jsme do nějaké restaurace kterou jsme našel na google. Byla moc hezky zařízená, moderní a podle všeho i luxusní. „Co si dáš El?" Zeptal jsem se jí. „Asi ty lasagne a bezinkovou limonádu." Já kývl. Přišel k nám číšník a zeptal se co si dáme. „Tak poprosím dvakrát ty lasagne jednu bezinkovou limonádu a malinovou limonádu." Zapsal si naší objednávku a odešel. El se na mě pořád usmívala. „Co se tam směješ kotě?" Zeptal jsem se taky se širokým úsměvem. „Nic, jen jsem ráda že jsme zase spolu. Mohli by jsme se potom prosím stavit za Dominikem? Chci to s ním jen narychlo probrat." I když nerad tak jsem kývl. Donesli nám jídlo a my začali jíst. Po tom co jsme El ukecal k tomu aby za sebe neplatila jsem zaplatil a vydal se k Dominikovi. „Počkej tady, za pět minut jsme zpět." Řekla a dala mi rychlou pusu.

(Pohled Elizabeth)
Zazvonila jsme a po chvilce vyšel Dominik a vedle něho nějaká holka.„Dominiku můžu si s tebou promluvit? O samotě." On se jen trochu ušklíbl a řekl. „Nevidíš že tady mám návštěvu, je to nutný." „Jo je to nutný." Šli jsme tedy dovnitř a já ho odtáhla do jeho pokoje. „Co jako mělo znamenat to že mi na kecáš jak mě Kuba podvedl a potom se dozvím že si mě chtěl pro sebe?!" Řvala jsem ani něj. „Tak promiň no, byl jsme zfetovanej." Řekl úplně v klidu. „To tě ale neomlouvá! Jseš fakt kretén, já tě brala pomalu jako takovýho bráchu a ty uděláš tohle? Už tě nikdy nechci vidět Dominiku!" Dala jsme mu facku a odešla z jeho bytu. Otevřela jsem dveře od auta a nastoupila na místo spolujezdce. „Co si mu řekla?" Zeptal se mě Jakub. „Nic, jen že už ho nikdy nechci vidět, jo a dostal ode mě facku." Trochu jsme se pousmála, Kuba nastartoval a my opět jeli domů. „Jak sis to vůbec užila v té restauraci?" Koukl na mě když jsme vedle sebe leželi v posteli. „Bylo to fajn, ani mi moc nevadilo že je tam tolik lidí." Kuba mě pohladil po vlasech. „Už půjdu spát, jsme unavená, dobrou noc Kubí." Řekla jsme a dala mu pusu. „Dobrou noc zlato." Obejmul mě kolem pasu. Já po chvilce usnula.

(O týden později)
Dneska jdu s Kubou na další ultrazvuk. „Tak můžeme?" Ptal se Kuba když jsem byla nachystaná, já kývla a šli jsme ruku v ruce k autu. Když jsme dojeli před nemocnici tak jsem šla na recepci a řekla že jdu na kontrolu. Oni mě poslali do čekárny. Když se ozvalo moje jméno tak jsem i s Kubou vešla dovnitř. „Dobrý den, předpokládám že je to otec dítěte." Řekl doktor s úsměvem. „Dobrý den, ano to je otec dítěte." Řekla jsem jednoduše. On kývl a ukázal mi abych si lehla. Já si lehla. Po chvilce už bylo na monitoru vidět naše miminko. Stiskla jsme Kubovi ruku, on se jen široce usmíval a koukal s úžasem na monitor. „Tak vypadá to že je vše v pořádku, na další kontrolu přijďte za tři týdny. Chcete ultrazvuk?" Zeptal se a Jakub řekl. „Jestli to jde tak určitě." On nám ho podal a my odešli. „To je hustý!" Řekl z ničeho nic Jakub když už jsme byli doma a obejmul mě. „Co je hustý?" Ptala jsem se s úsměvem. „No to že budu táta, a že mám tak úžasnou přítelkyni." Dal mi pusu. „No a já mám zase nejlepšího přítele." Řekla jsem a lehla si na něj. On mě hladil ve vlasech do kterých mi dal sem tam pusu. „Miluju tě Kubo." Řekla jsem do jeho hrudi. „Já tebe taky Elizabeth." Řekl mi na zpět. Po chvilce jsem cítila jak na mě padá únava a moje oči se zavírají.

(Pohled Jakuba)
El usnula, odnesl jsem jí do ložnice a přikryl jí dekou. Já se rozhodl jet za klukama do studia říct jim že je vše ok. Na stole jsem nechal vzkaz a odjel. Ve studiu byl i Dominik a né sám. Měl tam nějakou holku. „Zdar!" Řekl jsem když jsme vstoupil do "obýváku". Od kluků se mi na zpět taky dostalo pár pozdravů. Přišel ke mě Nik a řekl. „Tak Jakube tohle je moje holka, Tereza." Ona mi podala ruku. „Jakub." Řekl jsem jednoduše a ze slušnosti jí s rukou potřásl. Ona se jen tak pitomě usmála a začal se plazit po Dominikovi. Šel jsem mezi všechny kluky a řekl. „Tak hoši, jen chci aby jste věděli že mezi mnou a El je vše v pohodě, jsme spolu." Oni kývli a já šel udělat nějaký papíry za Tomem.

(Pohled Elizabeth)
Probudila jsem se a na stole ležel papírek.

El, šel jsme do studia tak za dvě hodiny budu doma, takže tak v 19:00. Miluju tě, Kuba.🖤

Usmála jsem se a vzpoměla si že jsem úplně zapomněla na Andrejku. Ani ona se mi neozvala. Šla jsem tedy na Instagram a napsala jí.

Chat:
El.kr_ova: Ahoj, promiň, úplně jsme na tebe zapoměla. Stalo se toho strašně moc. Někdy si můžeme popovídat.
Andrejka_dal_nic: Ahoj, už mě to ani nezajímá, když nemáš ani minutu na to se ozvat tak nemáš v mém životě co dělat. Měj se hezky Elizabeth.

Napsala a bloknula si mě. Bylo mi to strašně líto, dřív jsme byli nerozlučná dvojka a teď tohle. Do půl hodiny přijel Kuba a uviděl jak brečím na gauči. „Copak se stalo kočko?" Ptal se a hned mě obejmul. „Andrejka, ona mě opustila." Řella jsme mezi vzlyky. „Je mi to blbý ale kdo je Andrea?" „Byla to moje nejlepší kamarádka." On kývl a dal mi pusu do vlasů. „Neboj, to bude dobrý. Jsem tady pro tebe, nemysli na ni když tě opustila tak ti za to nestojí." Řekl a já se trochu usmála, nakonec jsem usla Kubovi v náručí.

Vítám vás u šestnácté kapitoly. Je to neuvěřitelné že už jsem toho napsala tolik. Snad se vám to líbí. (Omlouvám se za chyby.)