Dad and Daughter

fifthy nine

River

Do sekundy stál ve dveřích skladu Hardy, který měl  v ruce hlavu nějakýho kluka. Do očích se mi nahrnuly slzy a panika začala ovládat moje tělo. "Za mě" řekl Yoongi a stáhl mě za sebe. Hledala jsem tátů, který stál na druhé straně skladu a koukal se na Hardyho.

"Stylesi, ty zkurvený sráči" zasmál se Hardy. Přešel blíž a hodil k nám tu hlavu. Yoongi mě chytl za ruku a popošel se mnou dál. "Podcenil jsem tě" řekl. "Řekni mi Harry, jak je možné, že pokaždé co pošlu nějakého vraha, tak ty na to přijdeš a stihneš ho zabít dřív" zasmál se a přešel zase na jiné místo. "Aron" ukázal na tu hlavu. "Měl jediný úkol. Dát ti do auta bombu, která tě měla zabít" řekl. "Ale tys na to přišel sekundu před tím než vybouchla. Díval ses, jak to auto hoří" řekl. "Aron si s tebou domluvil obchod, a tys věděl, že něco kuje" řekl a zasmál se.

Podívala jsem se na tátu, který Hardyho vraždil pohledem. Nejen že mi lhal, ale ani se mi neobtěžoval říct, že ho malém zabili. "Mám tě už plné zuby Harry. Nemůžu tě zabít" řekl a rozhodil ruce. Táta se na mě rychle podíval, a pak věnoval hned pohled Hardymu. "Nezbavíš se mě" řekl táta s ledovým klidem. "Tvoje dcera byla v nemocnici viď" usmál se a táta se zarazil. "Yoongi" chytla jsem ho za mikinu. "Ty se mě nezbavíš" řekl a za ním vyšli jeho muži.

"Drž se u mě" zašeptal Yoongi a sáhl si pro zbraň. Diablo byl neklidný ale moje myšlenky byli tak moc silné, že jsem ho držela tak moc pevně, že se nedostal pryč. "Uvidíme se v pekle Harry" usmál se a v tu chvilku začala přestřelka. Vytáhl zbraň a namířil na tátu, ale v tu samou chvíli namířil Sunno a trefil ho do ruky. On zakřičel bolestí a mě stuhlo tělo. Yoongi mě stáhl za krabice, které byli na sobě, takže jsme za nimi nebyli vidět.

Moje tělo bylo v křeči, nemohla jsem se pomalu nadechnout. Mačkala jsem Diabla a snažila se přemýšlet. "Baby" objevil se táta který mě chytl za obličej a koukl mi do očí. Měla jsem na něho tak velikej vztek, ale ten nemohl ven. "Musíte s Yoongim pryč" řekl a tohle mě vrátilo do reality. "Ne. Ne prosím neopouštěj mě" začala jsem brečet. Měla jsem strach, že ho zabijou. "Shhh, zlato vrátíme se, slibuju, ale ty teď musíš odsud pryč. Yoongi tě odveze k Leovi domů, a tam si pro tebe přijedu" řekl a snažil se znít přesvědčivě. "Tati prosím ne" zavzlykala jsem .

"Zlato musíš" řekl a koukl se na Yoongiho, kterému pokynul aby mě odvedl. Já ale rukou chytla jeho triko a držela se ho tak pevně, že jsem mu malém roztrhala triko. "Prosím ne, neopouštěj mě prosím" začala jsem panikařit ještě víc. Hrozně jsem se bála, že tohle je poslední společná chvíle. Zvuky výstřelu a křik kolem nás mě tak moc děsil.

"Baby musíš jít" řekl. Měl starost v očích. Chtěl hrozně moc abych odešla, ale já nemohla. Nemůžu ho tady nechat. "Zlato pojď" zatáhl mě Yoongi. "Tati prosím já tě tady nenechám, nemůžu" Vrhla jsem se mu do náruče a on mě pevně stiskl. "River poslouchej. Ty teď musíš pryč, aby se ti nic nestalo. Musíš pryč abych se mohl soustředit. Slibuju, že si pro tebe přijdu, slibuju že se vrátím. Prosím běž"  řekl, ale vše co říkal, jsem nemohl zpracovat.

Yoongi mě vzal za zápěstí a odtáhl ven, nečekal až něco řeknu. Snažila jsem se mu vymanit, ale on věděl co chci udělat, a tak mě držel vší sílou. "Yoongi nemůžeme je tady nechat" zakoktala jsem. Yoongi mě posadil do auta a zapl mě.

"Yoongi prosím" zavzlykala jsem, ale on mlčel a s pískotem gum odjel. Diablo si skočil dozadu a štěkal.
"Yoongi musíme se vrátit" řekla jsem mezi vzlyky. Ale on nic neříkal. Celá situace mě začala pohlcovat. Bylo to jako by kolem mě byla černota, která se blížila ke mně. Špatně se mi dýchalo, připadalo mi, že se celý svět tlačí na mě.

"Zastav" řekla jsem mu tiše. Kdybych jela dál, tak tady asi skolabuju. On mi věnoval rychlý pohled. Nemohla jsem se nadechnout. Dala jsem si ruce na hruď a začala si tahat mikinu. Připadlo mi, že najednou má moje oblečení přes sto kil. "Zastav prosím" on zastavil na kraji silnice a já vystoupila.

Spadla jsem na kolena a snažila jsem se popadnout dech. "Hej" ucítila jsem Yoongiho, který mi položil ruku na záda. "Musíš se uklidnit" řekl. "Musíme se vrátit. On je tam zabije" podívala jsem se na něho s nadějí, že se vrátíme.