Dad and Daughter

sixty two

River

Přikývla jsem souhlasně, a on si pohodlně lehl vedle mě. Diablo si našel místo u našich nohou, a tím udělal větší prostor pro nás dva. Yoongi jemně pohladil mé vlasy, zatímco já se namáčkla na jeho hruď. Opět jsem se cítila dobře, ale odporná bolest, která vycházela od z stehna mě ničila. Začala jsem si to vyčítat. Yoongi mě hladil ve vlasech a to nějak pomohlo k tomu, abych se odreagovala a po nějaké chvíli jsem nakonec usnula.

Ráno jsem se probudila hrozně brzo, asi kolem 4 ráno. Yoongi stále spokojeně spal, takže jsem se vydala do koupelny, kde mě následoval Diablo. Potřebovala jsem si pročistit mysl, takže jsem se rozhodla projít s Diablem. Udělala jsem ranní hygienu a trochu se nalíčila. Oblékla jsem si světlé volné kalhoty a teplý bílý svetr, na který jsem přidala černý dlouhý kabát pro větší teplo. Nasadila jsem si nové Nike boty.  Pro Diabla jsem připravila chlupatý oblek, aby mu nebyla zima. Sice to je pes, který má nahánět hrůzu, ale pořád je to moje miminko.

S Diablem na vodítku jsem se vypravila ven, kde ještě byla tma, a proto jsem směřovala k místu s osvětlením. Věděla jsem, že táta Diabla vycvičil k tomu, aby mě chránil, takže jsem nebyla překvapená,  když šel vedle mě a zastavil se pokaždé, když jsem to udělala já.

Za pár dní je Nový rok, takže všichni si chystali různé petardy a ohňostroje. Po hodině jsem se vrátila zpět, protože mi byla hrozná zima a začala jsem mít hlad. Diablo byl unavený a usnul na gauči skoro hned jak jsme přišli, zatímco já si připravovala snídani a čaj. Po převlečení do něčeho pohodlnějšího jsem si sedla vedle něj, začala jíst a sledovala televizi. V odrazu jsem zahlédla tátu, který se opíral o zeď.

Neměla jsem chuť s ním mluvit, byla jsem stále naštvaná. Rozhodla jsem se mlčet a dělala jsem, že ho nevidí. Táta přešel ke mně a posadil se vedle mě na gauč. "Omlouvám se," řekl. Jenom jsem se na něj podívala a odešla do kuchyně, kde jsem chtěla umýt nádobí. "Riv," přistoupil ke mně. "Nech mě to vysvětlit," řekl. Zastavila jsem vodu a otočila se k němu. "Co chceš vysvětlovat? Lhal jsi mi" řekla jsem a překřížila si ruce.

"Lhal jsem, protože jsem ti nemohl říct, že se mě někdo pokusil zabít" vysvětloval. Nechápal to, a navíc, jeho se snaží zabít všichni. "Nejsem naštvaná skrz toto, tebe se snaží zabít všichni. Jsem naštvaná, že jsi mi lhal o tom, že letíš skrz obchod" odsekla jsem a vrátila se k nádobí. "Riv, to není tak. Měl jsem letět skrz obchod, ale změnil jsem plány, když jsem se dozvěděl, že se mnou chce někdo mluvit" bránil se.

Jenom jsem si povzdechla a otočila se zpět k němu. "O tom, že jsem byl málem vyhozen do povětří, jsem ti neřekl, protože jsem ti nechtěl přidávat starosti. Omlouvám se, došlo mi pozdě že tohle všechno byl plán od Hardyho" dodal. Mlčela jsem, nechtěla jsem být naštvaná, ale zároveň mě to mrzelo.

Promnula jsem si spánky a dala si vlasy za ucho. Rozhodla jsem se to pro teď nechat být, a tak jsem se pomalu přiblížila k němu a zabořila hlavu do jeho hrudi. On mě obejmul a políbil do vlasů. "Odpouštíš mi?" zeptal se s úsměvem. "Ne, jenom to nechám být. Ale příště mi řekni, že jsi byl málem na cucky" řekla jsem a podívala se na něho. On se zasmál a přikývl. "Ano, šéfe" řekl ironicky.

"Cítím se špatně, takže mi řekni, co chceš dělat, a já ti to splním" řekl a usmál se. Očekávala jsem to, protože vždycky, když něco pokazil, snažil se to napravit nějakým hmotným dárkem. "Nic nechci, byli teď Vánoce" zasmála jsem se. On pokrčil rameny. "A? Moje dcera dostane, co chce, kdy chce" dodal s úsměvem.

Bouchla jsem ho do hrudi a odešla do obýváku.