Dad and Daughter

sixty four

River 

Dvě hodiny jsem seděla ve vyslýchají místnosti. Dvě hodiny jsem tam seděla sama. Byla mi hrozná zima, protože jsem si nestihla vzít ani mikinu. Rozhlížela jsem se kolem sebe, když někdo otevřel dveře. "Uděláme testy na drogy" přišel jeden policista, který držel injekci. S tím jsem naprosto nesouhlasila, protože jsem pořád brala prášky na bolest, a to mi je jasné, že bych jim to neobjasnila.

"Ale já-" chtěla jsem jen ujasnit moji zdravotní situaci, ale ani to mi nebylo dovoleno. "Mám ti nasadit pouta?! Tvůj otec je zkurvenej mafián, co pašuje drogy, takže ty v tom pojedeš taky. Špíno jedna mafiánská" zakřičel a u poslední věty si odplivnul. Byla jsem zvyklá na různé nadávky, ale většinou u mě byl táta, který s tím něco udělal. Teď tady není. Ten policista mi naháněl hrůzu, ale nechtěla jsem, aby mi ten test dělali, takže jsem prostě udělala to, co by snad udělal každý.

"Ne" zvedla jsem se a utekla na druhou stranu stolu. "Sedni" zavrčel. "Nedovolím vám, aby jste mi ten test dělali" zakroutila jsem hlavou. On se ale usmál a do místnosti přišli dva další, kterým jsem už neutekla. Nasadili mi pouta a přinutili mě si sednout. "Ne prosím!" Křičela jsem. On mi úplně neprofesionálně odebral krev, a pak se na mě podíval. "Špíno" odfrkl si a zatáhl mě za vlasy. Zasyčela jsem, a jen se na něho podívala.

Až se tohle dozví táta, tak si myslím, že to pro něj nedopadne dobře. Hned jak odešli, tak jsem si přitáhla nohy ke hrudi a začala plakat. Chtěla jsem domů, za tátou.

Po asi hodině jsem měla hlavu položenou na stole a spala jsem. Tedy jen dokud někdo neotevřel dveře. "River " uslyšela jsem Dana. Otevřela jsem oči a viděla ho, jak si mě prohlíží. Sedl si vedle mě a otevřel svůj kufřík. "Promiň, cesta sem byla trochu špatná. Co se dělo?" zeptal se mě. Promnula jsem si oči a narovnala se. "Ještě se mnou nikdo nemluvil" řekla jsem. "Dobře, tvůj táta mi nachystal všechny tvoje papíry" řekl. "Proč sis nezavolala?" Zeptal se mě. Žádnou možnost jsem nedostala, nemohla jsem si ani říct o pití.

"Neměla jsem jak. Od té doby co mě sem dovezli se ke mně chovají jak k odpadu. Nedovolili mi si vzít ani mikinu. Je mi hrozná zima, mám žízeň a jediná věc ke které mě přinutili, je test má drogy" řekla jsem a on se zastavil. "Oni ti dělali test na drogy?" Ujistil se. Když jsem přikývla, tak se zvedl.

"Donutili tě? Nebo se tě zeptali?" když jsem mu naznačila, že ne, tak začal zuřit. Otočil se a zaklepal na dveře. Po vteřině otevřel ten hnusný policista a Dana si prohlédl. "Za prvé, okamžitě jí dejte napít a dejte jí deku. Nechali jste jí v místnosti, kde je 10 stupňů jenom v triku. Za druhé, ze zákona má dovolený hovor, proč ho nedostala?! A už vůbec nemluvím o testech na drogy. Souhlasil s tím její zákonný zástupce? Pan Styles tady není, takže následky jdou na vaše triko a věřte mi, že pan Styles z tohohle nebude nadšený." dokončil svůj monolog a díky tomu zaskočil policistu.

Chvíli přemýšles co má dělat. "Má 5 minut" řekl. Poslal pro mě dva další policisty, kteří mě dovedli k telefonu. Hned jak jsem si sedla, tak jsem vytočila tátu.

"Styles" Ozvalo se. Nevím proč, ale okamžitě se mi nahrnuli slzy do oči. Chtěla jsem, aby tady byl. Aby si pro mě přišel.

"Tati?" Snažila jsem se, aby nepoznal že pláču.

"Riv. Jak to zatím zvládáš? Už tam je Dan?" Zeptal se. Zněl ustaraně.

"Jo je" odpověděla jsem.

"Dobře, on ti pomůže zlato, hlavně-" Než to stihl doříct, tak já se rozplakala nahlas.

"Baby. Dýchej. Dan je tam s tebou, nic se ti nestane ano? Pamatuj co jsem ti říkal, oni nesmí zjistit že se jich bojíš. Zvládneš to" řekl. Říkal mi co mám dělat, když mě zatknou, ale teď mi to úplně nedocházelo.

"Oni mi tady nadávají. Donutili mě udělat test na drogy. Nedovolili mi si vzít ani mikinu, takže tady mrznu" zavzlykala jsem.

"Tati prosím přijď si pro mě" řekla jsem. Věděla jsem, že on by sem hned došel, ale nemůže.

"Baby poslouchej. Slibuju, že jestli tě do rána nepustí, tak tam dojdu a vezmu si tě domů. Teď ale potřebuju, abys byla statečná holka ano?" řekl.

"Přijedeš si pro mě?" bylo to spíš ujištění.

"Slibuju" řekl.

"Dobře. Musím už končit. Mám tě ráda" řekla jsem.

"Já tebe taky" Stihl říct, než se hovor ukončil. Dovedli mě zpátky, kde už čekal ten hnusný policista s Danem.

"Takže.." začal, ale to ho Dan hned zastavil. "Prvně začneme tou dekou. Nevidíte jaká jí je zima?" Zeptal se. Měl pravdu, mrzla jsem. "Nepřipadá v úvahu, nejsme žádný hotel, tady jsme ve vazbě" usmál se na Dana. "Slečna je obviněna z loupeže..."

"Loupež banky, ze které je obviněna, se stala před 2 týdny, tedy 13.12, a to byla moje klientka v nemocnici po operaci. Tady máte kopii lékařské zprávy" řekl Dan a podal mu papíry. Dan se s nikým moc naštval. Práci měl vždy udělanou rychle a s pozitivními výsledky, proto mu táta dával víc peněz než polovině gangu.

"Pošleme tam policisty, aby jsme to ověřili" usmál se.  "Slečně se našel v krvi Metamizol" řekl. "Slečna bere prášky na bolest, její operace byla náročná, vše máte ve zprávě" řekl Dan. "Chtěl bych zjistit, jaký máte důkaz, že to byla právě moje klientka. Odvodil jste snad to, že je dcera pana Stylese, takže za to může ona?" zeptal se Dan.

"Byl nám dán typ" řekl. Šlo vidět, že si tímhle nebyl jistý, protože uhl pohledem. "Od kdy se zatýkání provádí na základě typu?" zeptal se Dan. Ten policista ho měl očividně plné zuby.