Dad and Daughter

ten

Harry
Na nic jsem nečekal a odjel domů. "Co se stalo?" Přišel jsem za Zaynem, který mě čekal ve dveřích. "Nevím. Jel jsem pro ní do školy a ona vyběhla ven s brekem. Zamkla se v pokoji a nechce vylézt" Řekl.

Vylezl jsem schody a došel k jejímu pokoji, kde jsem zaklepal. "Riv? Co se stalo?" Čekal jsem, ale když se nic neozvalo, tak jsem to zkusil znovu. "Baby otevři dveře" řekl jsem. Na druhé straně jsem uslyšel pohyb. Ona otevřela. Oči měla rudé po breku. Ruce měla odmotané kolem pasu a když se na mě  podívala, šla vidět bolest v očích.

Padla mi do náruče a znovu se rozbrečela. "Baby co se stalo?" Zeptal jsem se jí a vzal si jí a přitiskl jsem si jí blíž. Ona neodpověděla. "Riv" zopakoval jsem, ale ona nic neříkala. Jen mě pevně zmáčkla a hlavu vic zabořila do mé hrudi. Dovedl jsem jí k posteli a posadil ji. Ona ale odmítala mluvit.

"Bolí mě hlava" zavzlykala. "Lehni si" ona tak udělala. Lehl jsem si vedle ní, a začal jí hladit po vlasech. Ona během několika minut usla.

River
Vzbudila jsem se, až když jsem večer slyšela kluky, jak jsou v kuchyni. Vyšla jsem ven z pokoje a šla za tátou do pokoje. Nečekala jsem, že by tam byl, ale když jsem otevřela dveře, tak se díval do počítače. Hned jak mě uviděl, tak ho zaklapl a šel ke mně.

Vzal si muj obličej do dlaní a prohlídl si mě.
"Jsi v pořádku? Udělala ti něco?" Přemýšlela jsem, jak mu to mám říct. "Charllota ví o včerejšku, a všichni si myslíš, že mě prodáváš" řekla jsem. Táta si povzdechl a pevně mě objal. "Zabiju je" řekl. Po našem objetí mi se slovy že nám něco musí říct, pustil a došel se mnou dolů. "Potřebuji vám něco říct" řekl táta a sedl si na gauč za ostatními. "Už pár měsíců přemýšlím, že bychom se měli přestěhovat" řekl táta a všichni kromě Liama se zarazili.

"Už se sem nevlezeme. Chce to něco většího. Tak jsem s Liamem něco hledali a našli jsme dům. Velký. Máme se na něho přijet zítra podívat" řekl táta a já jsem nemohla věřit svým uším.

"Může být?" Řekl táta a kluci přikývli. Musím vám říct, že když táta něco chce, tak to dostane a tak není až tak velký překvápko, že se tohle dozvídáme pár hodin před tím.

"Jsi blázen? tenhle dům máme tolik let" zasmál se Niall. "Já vím, takže doufám ze všichni zítra budete ready" řekl táta. No a jak řekl tak to taky bylo. Ráno jsme všichni v autě seděli a čekali na to, až uvidíme dům, který měl být dokonalý. A když jsme před něj zaparkovali, mohla mi upadnout brada, jak veliký byl.

"Riv pojď!" zavolal mě táta. Přišla jsem k němu, zatím co on se uvítal s pánem, který nás měl provést po domě.