Dad and Daughter

twenty one

Harry
"Kam dáme toho medvěda v letadle?" zasmál jsem se, když jsem viděl, jak se pomalu ani nevešel do auta. Riv se zasmála. "Asi budeme muset nechat někoho tady" pokrčila rameny a koukla na mě. Stáli jsme teď na semaforu, takže jsem se koukl na ni. Měla opřenou hlavu a koukala se ven. Chtěl jsem jí vzít na místo, ze kterého jde krásně vidět celé město. Leo mi řekl, že je to velmi krásné místo.

River si promnula spánek a zamračila se. "Bolí tě hlava?" zeptal jsem se jí. "Jo" řekla. Nelíbí se mi to, ale třeba má jen migrény. Moje matka na ně trpěla taky, takže to pro teď nechám ještě být. Podal jsem jí vodu a ona se napila.

Jak padla zelená, rozjel jsem se a za několik minut jsme dojeli k menšímu parku. Oba jsme vystoupili a River se na mě koukla. "Mám se bát?" zeptala se mě. "Ani ne" odpověděl jsem jí. Chytl jsem jí za ramena a dovedl jí k zábradlí, za kterým byly vidět jen světla z města. "Paní" usmála se. "Jak jsi-" "Leo mi řekl, že je to tady hezký" odpověděl jsem jí.

Ona se podívala zpět na město. "Líbí?" zeptal jsem se jí a pohladil jsem jí po hlavě. "Je to krásný" řekla a vytáhla telefon. Vyfotila si město a koukla na mě. "Děkuju, že jsi poslal kluky, ať mě v tom obchoďáku hlídají." řekla. Koukl jsem na ní zpátky. "Cože?" "Už jsem odcházela a omylem jsem narazila do jednoho pána. Měl černý sako, hodně tetování a byl plešatý. S ním tam byli ještě dva. Jeden byl stejně oblečený a ten třetí měl na sobě kabát. Jak jsem do něho vrazila tak pak mě hlídali, dokud jsem neodešla do hotelu. Prvně jsem z toho měla špatný pocit, ale pak jsem si uvědomila, že si někoho poslal, jen tak pro jistotu" řekla.

"River, nikoho jsem za tebou neposílal" řekl jsem jí.
Ona se na mě podívala se strachem v očích. "Jak vypadal ten v tom kabátu?" zeptal jsem se jí. "Měl černý vlasy a měl sluneční brýle. Neprohlížela jsem si ho, jen vím, že měl černý kabát a rukavice. Měl potetovaný krk a na bradě měl jizvu" "Kurva" bouchl jsem do zábradlí. Tohle je v prdeli.

"Kdo to byl?" zeptala se mě. "Hardy" řekl jsem jí. Ona vykulila oči. "Jestli ví, že ty jsi moje dcera, tak dlouho čekat nebude" řekl jsem a prohrábl si vlasy. "Tati já nevěděla že-" Přišel jsem k ní a objal ji. "Věděl jsem, že půjde po mně a zaútočí, ale jestli o tobě ví, tak jsem ještě ve větší sračce, než jsem si myslel" řekl jsem. Ona zvedla hlavu a koukla na mě. "Jak jako zaútočí?" "Nedovolím mu, aby ti něco udělal" řekl jsem jí.

"Ale tady nejde o mě tati" řekla a odtáhla se. "Jde o tebe víc, než si myslíš" řekl jsem jí. "Ne, ty to nechápeš" řekla a vložila si ruce do vlasů. "Já jsem doma, zatím co vy každý den a noc riskujete život. Policie vás každý měsíc hledá za krádeže nebo vraždy, nevím kdy mi zazvoní telefon, že jeden z vás je mrtvej, nebo že vás někdo dostal. Víš, jak je to těžký nemít strach?!" začala panikařit.

"River moc to zveličuješ" řekl jsem jí. "Zveličuju?" "Děláme tohle už dlouho. Víme, kam máme jít, co máme dělat a jaký možnosti máme. Já vím, že ty to vidíš jinak, ale s tím nic neudělám"

"Já jen chci, abych každý večer nemusela usínat se špatným pocitem, že to bylo naposledy, co jsem vás viděla" zavzlykala. "River, dělám všechno proto, aby jsi byla v bezpečí. My už nikdy nebudeme v bezpečí. Na rukou máme krev stovky lidí, který už nesmyjeme" začal jsem ztrácet nervy. "Jestli nechceš každej den usínat se strachem, tak se konečně přidej. Zabila si jednoho, dokážeš zabít další"

"Ale já ho nechtěla zabít" řekla. "Nechtěla? River kdyby jsi ho ty nezabila, tak teď už možná ležíme někde zakopaný. Tohle je prostě náš život! A kdyby si v tom byla taky, tak by bylo všechno lehčí" začal jsem křičet.

"Jak lehčí?" řekla. "Nemusel bych vysvětlovat, proč už dávno nejsi v gangu. Jsi kurva moje dcera! Jsi Styles sakra, tak mi přestaň dělat ostudu!"  zakřičel jsem.

Nechtěl jsem něco takovýho říct. Nebyla to pravda. Na River jsem pyšný. Prostě to ze mě vyletělo.

"Riv já-" "To že jsem dcera největšího mafiána není taky věc, na kterou bych měla být pyšná, ale jsem, protože vím, že jsi v tom dobrý. Takže jestli jediná věc, co můžu udělat, abys na mě byl pyšnej je, se přidat do mafie, tak asi se za mě budeš muset stydět, dokud mě někdo nezabije" řekla a rozběhla se pryč.

"Riv počkej!" chtěl jsem jí zastavit, ale utekla. Ublížil jsem jí. Rozjel jsem se, a naštěstí jsem jí dojel během několika sekund. Zastvil jsem vedle ní. "Nastup prosím" řekl jsem jí a otevřel dveře.

Ona je zabouchla a sedla si do zadu. Dojel jsem do města a když jsem se podíval do zpětného zrcátka, tak jsem viděl, jak jí po tváři tečou slzy.