Sára poklusem běžela mezi hospůdkou a prodejem tabáku, v uších sluchátka a prozpěvovala si svojí oblíbenou písničku. Slunce již vyšlo na obzor a nádherně ozařovalo ulice, kde se procházely davy lidí, spěchající do práce nebo školy.
Zaběhla do uličky, aby se nemusela pracně prodírat skrz davy. Vedle ní se ozval šramot. Sára okamžitě zastavila a vyndala si sluchátka z uší.
„Haló?!" Zařvala do staré polorozpadlé budovy, odkud vycházel ten zvuk.
Nic. Všude ticho. Sáře to ale nedalo. Pomalými opatrnými kroky se začala přibližovat k otevřeným dveřím. Zvědavost u ní vždy přebila strach.
Blondýnka se zastavila ve chvíli, kdy si vzpomněla na předchozí útok. Nervózně se ošila a přemýšlela, zdali se tam má jít podívat nebo si toho nevšímat a běžet dál.
Jenže jí to nedalo a ona tiše našlapovala směrem ke vchodu. Ve dveřích se zadívala do temnoty uvnitř budovy.
Před ní se ozvala rána. Dívka nadskočila strachy a vykřikla ve chvíli, kdy jí mezi nohama proběhla kočka černá jako uhlí.
„Bože, číčo. Já se tě ale lekla." Zasmála se Sára a otočila se k odchodu. V tom se ze tmy vynořili čísi ruce a vtáhly ječící blondýnku do temnoty budovy.
---------------------------
„Kruci, kde je tam dlouho?" Nespokojená černovláska procházela po obýváku s rukama založenýma na prsou a o v obavách o svoji přítelkyni.
„Bože Anaid, uklidni se. Šla si jen zaběhat." Liam seděl rozvalený na křesle a s chutí chroupal cereálie.
Jen Dez se držela stranou. Tiše seděla a četla si knihu. Občas po očku koukla, jestli se Anaid už nezhroutila.
„No to snad ne!" Ozval se nabubřený hlas z kuchyně. Anaid a Destiny se na sebe tázavě podívaly a vyšly na Jamesem. Jen Liam se usmíval od ucha k uchu. Bylo mu jasné, co James našel. Nebo spíš, co nenašel.
„Co tu řveš, upíre?" Dez si otráveně sedla na židli a pozorovala klečícího Jamese, jak prohledává svůj šuplík s krví. Anaid stála nad ním a pozorovala ho, jak nasupeně hází rukama kolem sebe.
Upír vstal a oprášil si své rifle. Pak se zhluboka nadechl a zaťal ruce v pěst.
„Liame!!" Zařval snad přes celou Paříž a zadíval se na dveře v očekávání, za jak dlouho se v nich objeví ten šprýmař. Netrvalo to moc dlouho a ve dveřích stál vysmátý Liam a v rukou třímal již prázdnou misku.
„Ano, můj příteli?" Slizce se na upíra usmál a posadil se do čela stolu. Obě lovkyně tázavě těkaly očima z upíra na démona a zpět. Ti dva si hleděli do očí, jeden rozzuřený a druhý vysmátý.
„Kde. Je. Moje. Krev?" James vyhláskoval každé slovo zvlášť, jakoby si myslel, že Liam je natvrdlý.
„V koši." Pronesl lhostejně démon a dál se usmíval.
„Ty." Ukázal James na Liama a procedil skrz zaťaté zuby.
„Já za nic nemůžu," blonďák zvedl ruce v obraném gestu," zeptej se Sáry, proč se musí tolik lekat."
V tom okamžiku všichni ztuhli.
„Počkat. Jak to myslíš?" Ohradila se Dez a zvedla se ze židle.
„Ráno jsem načapal Sáru, jak našla Jamesovu zásobičku. Jen jsem se jí na něco zeptal, ale ona se mě lekla a upustila sáček krve, který se rozlil po podlaze." Řekl Liam a odešel do obýváku.
ČTEŠ
Anaid Viguité: Rodinné tajemství (2. díl) ✓
Vampire>2. díl< Anaid a její přátelé si milně myslí, že jejich hlavní nepřítel -upír Nicolas - je mrtev. Jenže on chystá další útok, a na pomoc si vzal ženu, která je úzce spjata s životem slavné lovkyně. Kdo je ta žena? A dokáže ji Anaid pomoci? ©Dí...
