Anaid Viguité: Rodinné tajemství (2. díl) ✓

》Rukojmí《

Anaid šla těsně za Camille, která se plížila podél potemnělé zdi. O chvíli později se zprudka zastavila a ohlédla se za roh.

„Teď se cesta dělí na dvě části." Zvedne ukazováček a prostředníček. „Cesta vlevo vede do vězení, které hlídaj dva vlkouši. Vpravo jsou schody a výtah, oba vedou do dozorny, tělocvičny a hlavně k Nicolasovi."

„Liame. Ty a jeden vlkodlak půjdete vlevo a vyřídíte ty dva, aby nás náhodou nenapadli zezadu. Ostatní za mnou." Rozkazovala mladá lovkyně a horlivě gestikulovala rukama. Právě teď ji v těle pumpovalo obrovské množství adrenalinu, až se jí z toho chvěly ruce.

Liam jen přikývl a prošel společně s mladým blonďákem okolo Camille a zamířili doleva. Upírka se vydala doprava a zbytek zástupu šel za ní.

Společně se vydali přes žulové schody do prvního patra. Upírka chtěla vyjít poslední schod, když jí cosi srazilo k zemi.

Otočila se a spatřila nad sebou Jamese, jak se před něčím kryje a zároveň ji drží pod úrovní podlahy.

„Co-„

„Tři upíři." Skočí jí do řečí Destiny a přeskočí ležící upíry, doprovázena Anaid. Lovkyně ladně doskočily a přitiskly se ke zdi.

Všechny chodby byly potemnělé, osvětlené jednou až dvěma žárovkami, které občas neposedně zablikaly. Na stěně se mihl stín a za ním dva další.

„Beru si dva vlevo." Špitne Anaid a zpoza opasku vytáhne své dýky Sai, jejíž stříbrné čepele se lehce zalesknou.

„Pff." Odfrkne si Dez a vytáhne svoji rudou katanu, též postříbřenou.

Obě lovkyně se natisknou více ke zdi, až jejich černé přiléhavé oblečení téměř splyne s okolní temnotou.

Ve chvíli, kdy se zpoza rohu objeví tři pobledlí, ale statní upíři, obě dívky vyskočí z úkrytu.

Anaid kopne prvního upíra do rozkroku a ten se s bolestmi skácí k zemi. Druhý se ani nestihl rozhlédnout a už se mu na záda přisála a objala ho stehny. Upír vřískal a pokoušel se Anaid setřást, jenže lovkyně byla zkušená a tak využila chvíle, kdy upír odkryl krk, a zaryla mu tam dýku a cvičeným pohybem mu oddělila hlavu od těla.

Druhý upír se již vzpamatoval a vrhl se na lovkyni. Dez byla ale rychlejší a proklála upíra zezadu svoji dýkou.

Dívky, obě drobné a na první pohled křehké, stály nad těly třech statných upírů. Obě klidně oddechovaly a Dez pokývla hlavou ke skupince nadpřirozených, kteří se dál krčili na schodech.

„A tohle, že jsou vlkodlaci?" Usměje se Destiny na svoji přítelkyni a společně se vydají zdolat dalších 40 pater Nicolasova doupěte.

Vyjdou další patro a James rychle zneškodní jediného vlkodlaka, hlídajícího výtah.

„Fajn. Všichni stůjte." Rozkáže Anaid a pohodí rukama. Když všichni zastaví, každého přelétne očima a podvědomě spočítá. „Je nás asi 13, možná 14. V patře bude asi jeden až tři upíři, popřípadě vlkouši. Takže vždycky první tři, co půjdou vepředu, tak nepřítele zabijí. Ostatní nebudeme čekat a vydáme se dále. Takhle se to bude stále střídat, takže nikdo by neměl být extra unavený. Jasný? Já, Dez, Camille a Marcus se výtahem projedeme hned k Nicolasovi. Nehodlám tu strávit celej život."

Všichni souhlasně zamručí a pokývou hlavou. Pak se každý vydá svým směrem.

----------

Před budovou stojí statná sněhobílá vlčice. Její srst září v temnotě a její oříškové oči propalují kliku dveří, jako by se ji snažily nadpřirozenou silou otevřít.

Vlčice nespokojeně zavrčí a vrhne se na dveře. Škrábe na ně a pokouší se doslova prosekat cestu dovnitř, stále ovládána touhou ochutnat maso slavné lovkyně.

Konečně se jí podaří dveře prolomit a ty s obrovským rachotem dopadnou na betonovou podlahu, která je příjemně chladná.

Vlčice vběhne dovnitř a okamžitě se vydá chodbou doleva, kde ale narazí na slepou uličku.

Již se chystá otočit se a vrátit, když se za ní ozve skřípění bot a tiché došlápnutí. Vlčice se zaposlouchá a uslyší jedno tlukoucí srdce, jenže dva dýchající tvory.

Bleskurychle se otočí a spatří muže a černého vlka. Stejného černého vlka, který téměř splývá s okolní temnotou, s těma ohnivýma očima. Vedle něj hrdě stojí, o půl hlavy vyšší, blonďák v lehké černé kostkované košili a džínech stejné barvy. Sleduje vlčici chtivýma očima barvy oceánu.

„Tak tady jsi. Čekal jsem tě trochu dřív." Pronese a na tváři se upírovi rozhostí úšklebek. „Zekeu."

Černý vlk zavrčí a začne pomalými, opatrnými kroky přistupovat k Sáře. Vlčice lehce přimhouří oči a nespokojeně zavrčí.

„Jsi nádherná, víš to?" Ozve se za zády černého vlka, Zekea.

Ten se ladně odrazí a jediným mohutným skokem se ocitne jen pár centimetrů od Sářina čumáku. Jenže vlčice nezaútočí, jen podřazeně sklopí zrak a pokrčí přední tlapy, čímž se ocitne v předklonu.

„To jsem chtěl vidět."

----------

Dveře výtahu se otevřou a hlídka, činící tři upíry a dva vlkodlaky, se pohotově chopí zbraní a namíří je na Camille a Marcuse, kteří ihned pozvednou ruce vzhůru.

„Vystupte." Jeden z upírů, mladý kluk s černými, nakrátko střiženými vlasy, zamíří svou pistolí na Camille a hlavou naznačí směr, kudy mají jít.

Marcus se zasměje a udělá první krok, při kterém se obratně odrazí a skočí na nejbližšího hlídače. Vlkodlakovi zkušeně zakroutí krkem a ve stejnou chvíli z výtahu vyskočí skryté lovkyně a zaútočí na upíry. Camille zpod opasku vytáhne jednu Anaidinu dýku a zabodne ji vlkodlakovi do krku. Ten se zhroutí bezvládně k zemi.

„Kde je?" Prohodí Dez a otočí se nasupeně na Camille, která prochází po obýváku a hledá jakékoliv známky Nicolasovi přítomnosti.

„Nechápu to. Měl by tady být. Slyšela jsem ho!" Vykřikne Camille a naštvaně hodí thajskou vázou z 18. století.

„Ale já tady jsem." Ozve se za jejich zády až příliš známý výsměšný hlas.

Všichni jako na povel se otočí a spatří osobu, kterou ze srdce nenávidí. Před nimi stojí Nicolas a na jeho tváři tančí úšklebek.

Anaid přimhouří oči a rukou zašátrá po dýce. Nicolas nesouhlasně zvedne ruku. „C-c-c. To bych nedělal, být tebou." Usměje se na lovkyni a všechny přítomné přelétne pohledem.

„Proč?" Vyprskne na něj Destiny a založí si ruce na prsou.

„Kvůli nim." Nicolas ukáže rukou za sebe a ze dveří se začnou vynořovat upíři a vlkodlaci. Každý drží jednoho svázaného člena Anaidiny skupiny.

Jako poslední vejde James a Liam, kterému se přes levou tvář hrne krev. Upír nad ním se očividně snaží ovládat, nahrnuje nos a pokouší se zadržovat dech.

„Pokud chceš, aby přežili," upír se otočí na rukojmí. „tak všichni odhodíte zbraně a vzdáte se."