Láska je slepá [sevik99]

Kapitola sedmnáctá

Druhý den se Severus vyškrábal z postele až krátce před polednem. Měl toho plné zuby.

V hale narazil na Miu a paní Weasleyovou. Artur i Alex ráno odešli. Museli do práce.

„Jak je jí?" zeptal se ze zdvořilosti.

„Bude v pořádku. Děkuji, že jste ji odtamtud dostal," odpověděla Molly.

„Není zač," odpověděl suše a vytratil se do knihovny.

„Řekla jsem něco?" zeptala se zmatená Molly.

„Ne. Jen není zvyklý, aby mu lidé děkovali, a v poslední době se mu to stává docela často," vysvětlila Hermiona.

„Vrátíš se k nám?"

Hermionu ta otázka zaskočila. Nepřemýšlela o návratu. Ale asi by měla. Pomalu zakroutila hlavou. „Pokud mi Severus dovolí zůstat, tak ne."

„Myslím, že dovolí," řekla Molly a usmála se zvláštně zasněným úsměvem. Šla se podívat na Ginny. Hermiona zaklepala na dveře knihovny.

„Dále!"

„Můžu s něčím pomoct?" zeptala se nesměle.

„Vlastně ano. Jak daleko se Potter dostal s hledáním viteálů?"

„Moc daleko ne," přiznala upřímně. Zkoumavě se na něj zadívala, jako by přemýšlela, jestli mu má říct, co ví. Má mu bezvýhradně věřit? Severus se pohodlně opřel v křesle. Bylo mu jasné, o čem přemýšlí. Informace, které mu mohla poskytnout, byly důležité, ale pokud se rozhodne mu je nedat, bude její rozhodnutí respektovat.

„Proč?" zeptala se prostě.

„Přestávám věřit, že jejich zničení je v Potterových silách." Znělo to upřímně a Hermiona doufala, že se nemýlí. Sedla si do protějšího křesla.

„Spousta našich závěrů vychází z Brumbálových domněnek, které nebylo jak ověřit. Voldemort se ještě jako Tom Raddle zajímal o viteály. Profesora Křiklana se vyptával, zda je možné, aby si jeden čaroděj vytvořil sedm viteálů, tudíž se domníváme, že jich má sedm. Čtyři už byly zničeny. Jednalo se o jeho deník, Gauntův prsten a Zmijozelův medailon. Čtvrtý musel použít tehdy na hřbitově. Nemáme tušení, co to bylo. Jen doufáme, že je skutečně zničený. Zbývají tři. Brumbál se domníval, že je to i, šálek Helgy z Mrzimoru a něco, co patřilo Roweně z Havraspáru nebo Godrickovi z Nebelvíru. Podle legend spolu Nebelvír a Zmijozel nevycházeli, tak jsme hledali spíš něco, co patřilo Roweně. Víme, že Bradavice měly v držení její hůlku a diadém. Hůlka byla údajně zničena při požáru v roce 1764, kdy vyhořela asi třetina hradu včetně ředitelny, kde byla hůlka uložena. Poslední zmínka o diadému je z roku 1782. Zmizel při rozsáhlé rekonstrukci hradu. Nikdo neví jak ani kdy přesně.

Problém je, že viteál se dá udělat prakticky z čehokoli, akorát nevíme jak. Pokud by použil něco od Godricka, tak nemáme ani tušení, co by to mohlo být. Jediná věc, o které víme, že mu patřila, je jeho meč. Chvíli jsme uvažovali i o Moudrém klobouku. Údajně ho vytvořili zakladatelé společně a byl by proto ideální, ale nakonec jsme ho vyřadili ze stejného důvodu jako meč. Pokud by to byly viteály, Brumbál by si toho určitě všiml. To je zhruba vše. Jak vidíš, neudělali jsme žádný oslnivý pokrok."

„Je to mnohem lepší, než se zdá. Uvažovali jste i o tom, kde je mohl ukrýt?"

„Kde byl prsten, nevíme. Deník svěřil on sám Luciusovi. Medailon ukryl v jeskyni, kde byl na výletě se sirotčincem. Málem tam zabil další dvě děti. Víme, že je posedlý Salazarem Zmijozelem, obdivuje Merlina a Grindewalda. Pátrali jsme po místech, která by byla nějak spojena s těmi třemi. Harry se chtěl vrátit do Tajemné komnaty a propátrat to tam. Jestli to udělal, nevím. S Grindewaldem i Merlinem je problém v tom, že je obtížné odlišit fakta od legend. Také je mohl ukrýt na místech, která jsou z nějakého důvodu důležitá pro něj, jako ta jeskyně. Ale zjistit, co dělal Tom Raddle od ukončení studia do doby, kdy se vrátil jako Lord Voldemort je prakticky nemožné."