Z pohledu Hyunjina.
Ráno jsem se probudil a bylo 4:45. Povzdechl jsem si a tak jsem vstal a šel do koupelny udělat si ranní hygienu. Poté jsem se šel převléct a pak se rozešel dolů na snídani. Zrovna jsem procházel kolem pokoje Sii na, kterou klepal Bang Chan jestli je vzhůru. Došel jsem do kuchyně.
Po chvíli přišli ostatní kluci. A pár minut po nich přišla ona. Nebudu lhát jsem docela naštvaný že jsme ji dostali mi. Došla do kuchyně a sedla si na volné místo, které byli mezi mnou a Felixem.
Po snídani jsme se rozešli pro věci na trénink a pak se sešli zase dole. Přijelo auto tak jsme nasedli já si sedl do zadu za Siou, která se na mě podívala a pak si opřela hlavu o okno a ignorovala mě. Já si nasadil sluchátka a poslouchal písničky.
Po půl hodině jsme dojeli do společnosti. Došli jsme do šatny, kde jsme se převlékli. "Jsem zvědavý za jak dlouho se naučí naše choreografie" Řekl Lee Know. Podíval jsem se na na něho. "Jo to já taky" Řekl jsem. Když jsme byli převlečené tak jsme se vydali do zkušebny.
Po chvíli přišla, ale ještě tu nebyl Lee Know a Han. Po nějaké době přišli a smáli se. Všichni jsme se na ně podívali že zdržují. "Tak jo měli bychom Sii ukázat všechny naše choreografie" Řekl Bang Chan. Ona nám však řekla že všechny naše známé choreografie znám. Všichni se na ní podívali šokovaně dokonce i já sám byl šokován a tak jsem se uchechtl. Ona se na mě podívala. "Co?" Zeptala se mě. "To ti nevěřím" Řekl jsem a složil si ruce na hruď. "Jak myslíš " Řekla a rozešla se k počítači. Pořád jsem jí společně s klukama sledovali.
Nakonec k ní přišel Han. "Jsi si jistá že zrovna tuhle?" Zeptal se jí a ona neodpověděla a začala tancovat. Místnosti se rozezněla píseň Maniac. Tak to si holka troufá řekl jsem si pro sebe a sledoval ji. Čekal jsem že udělá nějakou chybu nebo že po chvíli nebude moct, ale zatancoval to celé bez chyby a zastavení. Všichni jsme ji zatleskali. Přišla k nám. "Stejně teď musíme vymyslet jak to bude když tu je Sia" Řekl Changbin. Ajo tohle mě nenapadlo. Všichni jsme přikývli a začali jsme to řešit a celý den jsme to zkoušeli.
Večer jsme se vydali domů. Dorazili jsme a všichni jsme se rozešli do svých pokojů. Došel jsem do svého a hodil tašku s věcmi na trénink do rohu místnosti. Padl jsem na postel a chvíli ležel.
Po půl hodině jsem se rozhodl že si dám sprchu. Vzal jsem si čisté oblečení a vydal se do koupelny. Dál jsem si sprchu a oblékl se do čistého. Šel jsem do pokoje a podíval se kolik je hodin bylo 18:30 za půl hodiny je večeře. Sedl jsem si ke stolu a vytáhl skicák do, kterého maluji. Vzal jsem si tužku a začal jsem krestli to co mě zrovna napadlo.
Po půl hodině jsem šel do kuchyně na večeři byli tam všichni kromě Sii. Han nám řekl že pro ní byl, ale ona mu řekla že nemá hlad. Bylo mi jedno že tu není, ale musí něco sníst po dnešním tréninku. Po večeři jsme pomohl Bang Chanovi s nádobím a pak se vydal do svého pokoje. Sedl jsem si zase ke stolečku a pokračoval v malování. Maloval jsem kytku v květináči. Maloval jsem do večera. Podíval jsem se na mobilní kolik je hodin bylo 12 večer.
Najednou jsem z chodby uslyšel vrznuti na schodech. Vstal jsem a šel ke dveřím. Zaposlouchal jsem se jestli se to ozve znovu. Nějakou dobu se nic nedělo tak jsem si řekl že se mi to jen zdálo z únavy. Rozhodl jsem se že si zajdu pro pití a tak jsem se vydal dolů do kuchyně, kde jsem si nalil vodu do skleničky a napil se. Chtěl jsem jít zase do pokoje, ale něco mi říkalo ať jdu do zkušebny. Sešel jsem schody do zkušebny a podíval se malým okýnkem do vnitř. Svítilo se tam a na zemi seděla Sia. Vypadalo že brečí. Pomalu jsem vzal za kliku a otevřel dveře. Vešel jsem do vnitř a ona zvedla hlavu. Viděl jsem její ubrečený obličej. "Co tu děláš?" Zeptala se mě. "Spíš co tu děláš ty?" Zeptal jsem se jí na otázku s otázkou. "Nemůžu spát" Odpověděla mi. "Aha" Řekl jsem a pomalu šel k ní. Ona však sklonila hlavu a snažila se zamaskovat svůj ubrečený obličej. Přišel jsem k ní a sedl si vedle ni. "Ty brečíš?" Zeptal jsem se jí ustaraně. Ona se na mě podívala a utřela si slzy nic, ale neřekla. "Děje se něco?" Zeptal jsem se. Ona zakroutila hlavou že ne a přitom jí stekly nové slzy. Bylo mi ji docela líto jí takhle vidět. "Vidím že se něco děje Sio" Řekl jsem jí ona, ale obrátila pohled na druhou stranu.
Chvíli mezi námi bylo ticho, ale nakonec ho prolomila ona. "Ty si myslíš že jsem tu chtěla být, ale ne nechtěla. Neměla jsem na výběr ředitel mi to oznámil jako hotovou věc. Nestihla jsem mu na to něco říct. Kdyby to jen šlo tak bych odešla. Chci odejít jenže to nejde" Řekla mi a já si jen povzdechl nevěděl jsem co jí na to mám říct. Pomalu vstala a já se na ní podíval. "Už půjdu" Řekla a já se pousmál a taky vstal. Pomalu se rozešla, ale já ji chytil za ruku. Chtel jsem se o ní dozvědět víc a tohle mi připadalo jako skvělá šance. Ona se na mě podívala."Jak si se vůbec dostala k nám do společnosti?" Zeptal jsem se. Ona se pousmála. "Byl konkurz na novou dívčí skupinu. Tak jsem se přihlásila jen ze srandy stím že mě stejně nevezmou, ale vzali mě. Trénovali jsme dva roky a měli jsme mít debut jenže....." Odmlčela se a sklonila hlavu. "Holky ukončili spolupráci a tím pádem mě ředitel dal k vám stím že mě nechce ztratit" Řekla mi. To zní zajímavě řekl jsem si v hlavě. "Odkud si a kolik ti je" Zeptal jsem se na další otázky. "Je mi 24 a jsem z Česka" Řekla a já byl zaskočený. Tak ona je Češka a vůbec má 24 nevypadá jsem si myslel že je mladší než já. "Jak si se dostala do Koreje?" Vypadala ze mě další otázka. "Letěla jsem sem s kamarádkou, která tady má přítele" Vysvětlila mi. "Takže ty jsi z Evropy?"Zeptal jsem se a ona přikývla.
Chvíli jsme tam jen stáli. Ona se podívala na naše ruce protože já jí pořád za ní držel. Když jsem si to uvědomil tak jsem jí pustil a rozešel se ke dveřím. "Měli bychom jít spát" Řekl jsem. Ona ke mě přišla a já shasl zavřel dveře a rozešli jsme se do předsíně. "Ještě si dojdu pro pití a půjdu si lehnout" Řekla a já přikývl. "Dobře dobrou noc" Řekl jsem a rozešel se do pokoje.
Vešel jsem do pokoje a šel si uklidit věci ze stolu.dal jsem to zpátky do šuplíku a šel si lehnout. Podíval jsem se kolik je hodin. Byli skoro dvě ráno. Bezva za dvě hodiny vstáváme. Řekl jsem a mobil napojil na nabíječku a položil na noční stolek vedle postele. Zavřel jsem oči a snažil se usnout, ale před očima se mi objevila Sia. Otevřel jsem oči a začal jsem nad ní přemýšlet. Když jsem ji držel za ruku cítil jsem zvláštní pocit, který nedokážu popsat.
Po chvíli jsem znovu zavřel oči a z únavy usnul.
