Z pohledu Seungmina.
Bylo mi Sii líto, ale stejně to bylo brzy. Vím je to škaredý, ale je to tak. Kluci si šli něco koupit a já zůstal v pokoji sám se Siou. Podíval jsem se na ní. Ona se dívala z okna a v očích se jí objevili nové slzy. "Sio neplakej. Bude to dobrý uvidíš. Asi ten nahoře to tak chtěl, ale neboj se jste ještě mladí a budete mít plno děti jen to chce ještě čas" Řekl jsem a podal jí ubrousek na slzy. Ona se na mě podívala a ubrousek si vzala a Utrela si slzy. "Víš co? Něco mi říká že příští rok už tu bude běhat malý Hwang" Řekl jsem a sedl si k ní. Pousmála se. "Navíc si myslím že hyun ještě nezná tví rodiče" Řekl jsem. Jen co jsem to dořekl se vrátili ostatní. Oba jsme se na ně podívali. Hyunjin přišel k posteli a usmál se. "Jak ti je?" Zeptal se jí. Sia sklonila hlavu a zakroutila hlavou. Pohladil jí ve vlasech.
O dva dny později.
Ředitel oboum volal že se vrací do skupiny. Sia už je doma, ale pořád je smutná. Hyunjin sní pořád byl. Všichni jeli nakoupit tak jsem zůstal se Siou doma. Teď Sia byla ve zkušebně a poslouchala písničky. Přišel jsem za ní dolů s pitím.
Vešel jsem do vnitř a ona se na mě podívala. "Nesu ti pití" Řekl jsem. "Děkuji" Řekla neslyšně. Posadil jsem se vedle ní a pití jí podal. Ona si ho převzala a pousmála se. "Jak ti je?" Zeptal jsem se. "Pořád to bolí" odpověděla. Pousmál jsem se. "To bude dobrý. Teď budeš mít jiné myšlenky protože se vracíš k nám" Řekl jsem. "Asi máš pravdu" Řekla. "Ne asi, ale určitě" Řekl jsem. Pousmala se. "Sio na děti máte ještě plno času. Věř mi přijde to, když to nejmíň čekáš" Usmál jsem se. Podívala se na mě. Přikývl jsem. Dívali jsme se jeden druhému do očí. Měl jsem nutkání jí políbit. Na nic jsem nečekal a tak jsem taky udělal. Ona se odeme odtrhla a podívala se ,i do očí. "T-tohle nemůžeme" Řekla a vstala. Podíval jsem se na ní. "Promiň já jen" Řekl jsem. Oba se na mě podívala. "Co ty?" Zeptala se. "Líbíš se mi" Odpověděl jsem. "Aha. Seungmine jsi fajn kluk, ale já" Nedořekla to protože jsem jí přerušil. "Máš Hyunjina já vím' Řekl jsem. Přikývla. "Jsi s ním šťastná?" Zeptal jsem se jí. "Ano jsem s ním šťastná" Řekla. "Opravdu?" Zeptal jsem se. 'ano opravdu a nevím na co narážíš" Řekla. "Na nic" Řekl jsem a přišel k ní. Podívala se na mě. "Seungmine beru tě jako kamaráda a kolegu takže nevím co chceš očekávat" Řekla a udělala krok do zadu. Přistoupil jsem k ní. "Hyun už bude doma" Řekla a rozešla se ke dveřím. "Bojíš se ho?" Zeptal jsem se. Ona se na mě otočila"proč bych se ho měla bát?" Zeptala se mě. "Jen se ptám" Odpověděl jsem. Přišla ke mě. "Hyun by mi nikdy nic neudělal on takový není" Jen co to dořekla se ozval hlas. "Jaký nejsem?" Zeptal se Hyunjin od dveří. Oba jsme se na něho podívali. "Že nejsi ten typ, který by ubližoval" Řekla Sia. Hyunjin přišel k nám a Siu objal kolem ramen. "Třeba jsem" Řekl a podíval se na ní. "Ty určitě" Zasmala se. "Co ty víš. Bude sadomaso" zasmál se. "Tak u toho být nemusím" Řekl jsem a rozešel se za klukama.
Z pohledu Sii.
Když Seungmin odešel podívala jsem se na Hyunjina. Ten mi pohled oplatil. "Stalo se tu něco co bych měl vědět?" Zeptal se mě. Zakroutila jsem hlavou. On se usmál a objal mě. Objetí jsem mu oplatila. Zaborila jsem hlavu do jeho hrudi. "Copak?" Zeptal se mě. "Nic" Řekla jsem.
Po zbytku dne jsme se všichni dívali na televizí. Zrovna tam byli zprávy.
"Dnes máme pro vás krásnou zprávu. Skupina BTS bude mít comeback"
Řekla reportérka a usmála se. Podívala jsem se na kluky. "Tss" Odfrkl si Bang Chan. "Počkejte až se lidí dozví že jste se vrátili" Řekl a podíval se na nás dva. "To se neví" Řekl Hyunjin.
O dva dny později.
Jelikož už jsme měli písničku nahranou ještě před naší pauzou tak jsme teď natáčeli videoklip. Docela nám to šlo.
Když jsme měli přestávku tak se kluci šli najíst. Já si sedla na lavičku kousek dál a vzala si mobil. Napsala jsem mámě co se stalo a tak. Ona mi hnědé nadala že Jsem jí to měla napsat hned. Ještě chvíli jsem si psala. Podívala jsem se na kluky u kterých stála nějaká žena s kočárkem. Pousmala jsem se. Dívala jsem se na ně do té doby než mě v očích začali štípat slzy. V tu dobu se na mě podíval Hyunjin. Sklonila jsem hlavu, aby neviděl slzy.
Přišel ke mě a zvedl mi hlavu za bradu. Podívala jsem se mu se slzami v očích do těch jeho. "Nemyslu na to hm?" Řekl a slzy mi utřel. Sklonila jsem hlavu. "Snažím se, ale" řekla jsem. Pevné mě objal "já vím, ale si statečná" Řekl a pohladil mě ve vlasech. Pousmála jsem se. "Co kdyby jsme šli zítra na večeři?" Zeptal se mě. Zvedla jsem hlavu a podívala se mu do očí. Lehce jsem přikývla.
Když jsme to dnes už zabalili a dojeli domů šla jsem se vysprchovat. Poté jsme se sešli v kuchyni, kde jsme se najedli a šli si lehnout. Já šla s Hyunjinem k němu do pokoje. Lehli jsme si a on mě objal. Ještě jsem si chvíli povídali. Poté usnul. Podívala jsem se na něho. Pousmala jsem se a strčila mu pramen vlasu, který mu padal do očí za ucho. Poté jsem pomalu vstala, abych ho nevzbudila. Rozešla jsem se z pokoje a zavřela za sebou dveře.
Došla jsem do svého pokoje, kde jsem si vzala batoh a šla smím dolů. Došla jsem do kuchyně, kde jsem si rozsvítila světlo u linky. Položila jsem batoh na židli a šla do spíže a vytáhla odsud vodku. Sedla jsem si ke stolu a otevřela jí a napila se. Bylo to hnusný a proto jsem se zakuckala. Vytáhla jsem z batohu obálku ve, které je fotka z ultrazvuku. Vytáhla jsem ji. Otočila jsem ji a podívala se na ní. Stekli mi slzy. Znovu jsem se napila. Zakuckala jsem a Utrela si šla, ale hned je nahradili další.
Když už jsem měla půlky flašky vypnutou tak jsem nemotorně vstala a šla s fotkou k lince. Došla jsem ke dřezu a vytáhla zapalovač. Začala jsem brečet ještě víc. Fotku jsem zapálila a pak i tu obálku. Chvíli jsem ji držela a pak ji pustila. Otočila jsem se ke stolu od kud jsem si vzala flašku a napila se. Zakuckala jsem se a utřela si pusu. Sjela jsem po lince na zem.
