13.

87 3 0
                                    

Když se to vyjasnilo začali jsme zase trénovat. Celou dobu byl na mě Seungmin naštvaný. Vůbec semnou nemluvil. Seděla jsem na pohovce ve studiu a Koukala se do mobilu. Někdo si Ke mě sedla. Ignorovala jsem ho, ale on mi vytrhl mobil z ruky. "Hej!" Křikla jsem a chtěla se podívat, ale Než jsem stihla cokoliv udělat jsem cítila na svých rtech polibek. Podívala jsem se a uviděla Hyunjina. "Co tě to popadlo?" Zeptala jsem se, když se odtáhl. "Ale nic" Odpověděl a usmál se. "Něco muselo protože takhle by si se nechoval, kdyby se něco nedělo" Řekla jsem a opřela se. On se usmál a přiblížil se ke mě. "Nic se neděje přísahám" Řekl a usmál se. "No dobře" usmála jsem se.

Chvíli se nic nedělo, ale najednou se na mě vrhl na začal my cuchat vlasy. "Ne!" Začal jsem se smát. Snažila jsem se ho odstrčit, ale nedal se. "Moje vlasy!" Křikla jsem. Pořád jsem se ho snažila odstrčit. Polechtala jsem ho a on udělal mrtvolu tím že my padl do náruče. Smála jsem se a začala si upravovat vlasy.

Po chvíli se posadil a začal my znovu cuchat vlasy. "Hyunjine!" Řekla jsem a odstrčila jsem ho. On se smál. Podívala jsem se na něho a chtěla mu taky rozcuchat vlasy, ale on si před obličej dal ruce v obranné gesto. "Promiň" Řekl. "Počkej doma" Řekla jsem mu. "A co bude?" Zeptal se. "Nech se překvapit" Odpověděla jsem mu a chtěla si udělat culík, ale Hyunjin my gumičku vytrhl z ruky. Podívala jsem se na něho. "Ale no tak vrať mi ji" Řekla jsem. "Tak si mě chyť" Řekl a vstal. Zamračila jsem se. Vstala jsem taky a začala jsem ho honit. "Hwangu okamžitě zástav!" Křikla jsem po něm. "Ani mě nenapadne!" Křikl po mě a utíkal dál. "Ty malý potvoráku!" Křikla jsem. On se na mě podíval přes rameno "Malý? jsem vyšší než ty!" Zasmál se. "Jen počkej!". Kluci se nám smály až na Seungmina. Hyunjin vyběhl na chodbu běžela jsem za ním celou cestu. Vběhl do další místnosti. Taky jsem tam vběhla. On mezitím zavřel dveře. Otočila jsem se na něho. Usmál se a rozešel se k počítači. Sledovala jsem ho. Něco tam hledal, ale pak se rozezněla pomalá písnička. Usmála jsem se. Otočil se ke mě a usmíval se.

Přišel pomalu ke mě a já z něho nepustila oči. Objal mě kolem pasu a já jeho kolem krku. "Tohle si měl v plánu?" Zeptala jsem se ho. "Ne měl jsem v plánu něco jiného" Řekl a začal se semnou pohybovat. Začali jsme tancovat usmívala jsem se. "Co máš v plánu večer?" Zeptal se mě. "Ještě nevím" Odpověděla jsem mu. "Tak tím pádem tě někam vezmu" Řekl a udělal semnou otočku. "To zní fajn" Řekla jsem a usmála se.

Píseň skončila a já se Hyunjinovi podívala do očí. On si mě za zadek přitáhl víc k sobě. Usmála jsem se. Začala jsem se červenat tak jsem sklonila hlavu.

Z pohledu Hyunjina.
Když Sia sklonila hlavu musel jsem se usmát. Je tak roztomilá, když se červená. Jemně jsem jí zvedla bradu a ona se na mě podívala. Usmál jsem se a dal jí jemný polibek na její rty. Ona se do polibku usmála a tak jsem pokračoval. Nasál jsem její spodní ret. Odměnou my byl její jemný vzdych. Usmál jsem se a znovu ji ho nasál. Sia spolupracovala.

Když nám došel dech podívali jsme jeden druhému do očí. Oba jsme měli napuchle rty. "Miluju tě" řekl jsem. Sia se usmála "Já tebe taky" Řekla a políbila mě. Polibek jsem prohloubil. Začala válka jazyků, kterou jsem samozřejmě vyhrál. Oddálily jsme se od sebe. "A-asi by jsme měli jít za klukama" Řekla Sia a pomalu se rozešla ke dveřím, ale já jí chytil za ruku a přitáhl si jí blíž. "Dnešní večer si uděláme hezký" Řekl jsem a políbil ji na čelo. "Dobře " Řekla potichu. Šel jsem vypnout počítač a pak jsem se vrátil k ní. Chytil jsem ji za ruku a rozešli jsme se za klukama, kteří trénovali tak jsme se k ním přidali.

Po tréninku jsme se vydali domů. Když jsme dojeli domů a já šel do pokoje. Šel jsem si dát sprchu a pak se chystal pomalu na večer. Doufám že jí to bude líbit mám v plánu s ní jít na večeři pak na procházku a nakonec by jsme strávili nic v hotelu. Doufám že nebude namítat.

Kolem osmé hodiny jsem zaklepal na dveře od pokoje Sii. Otevřeli se dveře a v nich stála Sia. Zůstal jsem stát jako přibitý a koukal na ni. Byla nádherná. Měla na sobě krásné šaty. "Páni vypadáš nádherně" Řekl jsem. Sia sčervenala a usmála se "Děkuji" Poděkovala. "Tak můžeme jít?" Zeptal jsem se. "Jistě" odpověděla a zhasla v pokoji. Rozešli jsme dolů. V obýváku seděli kluci. "Kampak jděte?" Zeptal se Chang Bin. "jdeme se projít a vrátíme se možná později a nebo až ráno" Řekl jsem. "Aha tak hlavně pomalu, aby z toho nebyl malý hwang" Zažertoval Felix. "HAha"  zasmála se Sia. "Já bych se tomu nebránil" zašeptal jsem ji do ucha. Sia se zasmála a uculila se. "Ještě je čas" zašeptala a radši se otočila, aby ji kluci neviděli jak se červená. "My radši půjdeme" Řekla a šla se pomalu obléct. Následoval jsem ji a také se oblékl.

Vyšli jsme z dormu a šli pomalu na procházku. Drželi jsme se za ruku. "To si myslel vážně?" Zeptala se mě Sia. "Co myslíš?" Nechápal jsem její otázku. "To s tím dítětem" Odpověděla a podívala se na mě. "No tak časem by to bylo fajn" Řekl jsem. Usmála se "pokud nám to vydrží tak proč ne" Řekla. "Ty pochybuješ že by nám to nevydrželo?" Zeptal jsem se. "To ne, ale může se stát cokoliv" Řekla a podívala se na mě. Povídali jsme si celou cestu než jsme došli k restauraci.

Vešli jsme dovnitř. Přišla k nám obsluha "Dobrý večer měl bych tu mít rezervaci na jméno Hwang" Řekl jsem obsluze a ona nás zavedla ke stolu. Pomohl jsem Sii sundat kabát. Pověsil jsem ho a já si sundal bundu a také jí pověsil. Posadili jsme se a začali si číst menu.

Po chvíli k nám přišla obsluha "Dobrý večer máte už vybráno?" Zeptala se nás. Podíval jsem se na Siu. Ona mi pohled oplatila. "Ano já si dám rámen" Řekl jsem a podíval se na Siu. "Já bych si dala to stejné" Řekla. "A něco k pití?" Zeptala se obsluha. "Sodzu" Řekl jsem. Obsluha si to zapsala a odešla. Podíval jsem se na Siu vypadala že nad něčím přemýšlí. Chytil js jí za ruku a to jí probralo. "Děje se něco?" Zeptal jsem vše jí.  "Ne jen jsem přemýšlela jestli děláme dobře že jsme má veřejnosti" Odpověděla. "Sio jsme spolu už půl roku. Je na čase to dát ven" Řekl jsem . "Ale" namitla. "Neboj se. Vidíš támhle ty dva chlapy?" Zeptal jsem a pokinul hlavou na chlapy co seděli o stůl dál. Sia přikývla. "Je to ochranka, kdyby se něco dělo tak zakročí" Řekl jsem a ruku mi stiskl. "Stejně se bojím. Bojím se toho že se něco stane a a"  přerušil jsem ji. "Nic se nestane věř mi" Řekl jsem a ruku ji políbil.

Po chvíli má! Obsluha donesla naší objednávku. Poděkovali jsme ji. popřáli si dobrou chuť a začali pomalu jíst.

Z pohledu Sii.
Jídlo bylo skvělé. V půlce jídla jsem měla pocit že nás někdo sleduje. Zvedla jsem hlavu a podívala se po restauraci. Na druhé straně jsem viděla holky, kteří se na nás dívali. Byli mi povědomé.

Když všimli že se na ně dívám tak si začali něco šeptat. Zamračila jsem se a začala znovu jíst.

Po jídle jsme si objednali ještě dezert. "Omluv mě prosím jen si odskocim" Omluvila jsem se Hyunjinovi a o pomalu se rozešla na dámské záchody. Došla jsem k zrcedlu a začala se upravovat.

Nejednou vešli ty holky. Podívala jsem se na ně přes zrcadlo. "Kohopak tu máme? Není to slavná jediná členka Stray kids?" Zeptala se ironicky. Otočila jsem se na ně. "Co chcete?" Zeptala jsem se jich. "Chceme si jen popovídat" Řekla další z nich. "Nemám zájem" Řekla jsem a otočila se zase k zrcadlu. "Pro koho se tak chystáš? Snad ne pro Hyunjina?" Zeptala se ta první. "Do toho vám nic není" Odpověděla jsem. "Nechápu jak s takovou špínou jako je ona může něco mít" zasmála se jedna z nich. "Máš pravdu je škaredá já bych si o ní neoprela ani kolo" Řekla druhá. Začali se smát. Otočila jsem se a chtěla jít pryč, ale jedna z nich mě chytla za ruku. "Nech Hyunjina napokoji jinak to stebou dopadne špatně. Budeme tě sledovat" Řekla a pustila mě. "To má být vyhrožování?" Zeptala jsem se. "Ne jen upozornění" Řekla ta druhá. "Neříkejte nic čeho by jste v budoucnu litovali" Řekla jsem a odešla.

Došla jsem zpátky a posadila se. "Omlouvám se za zdržení" Řekla jsem a podívala se na něho. " To je v pořádku" Řekl a usmál se. Úsměv jsem mu oplatila. Ty holky šli kolem na a já chytla Hyunjina za ruku a usmála se. Obě se na mě zamračili a pokračovali dál v cestě. "Co máš ještě dnes v plánu?" zeptala jsem se Hyunjina. "No něco hezkého" Řekl a usmál se. Usmála jsem se taky.

Po půl hodině Hyunjin zaplatil a my se rozešli pro mě neznámo kam. Celou cestu jsme se drželi za ruce a povídali si. "Jak to vidíš do budoucna?" Zeptal se mě. "No já doufám že dobře. Určitě nám to vydrží a budeme mít krásné děti" Usmála se.

chceš pořád odejít nebo už ne?Kde žijí příběhy. Začni objevovat