Z pohledu Sii.
Turné se nám blíží a tak jsme trénovali. S Hyunjinem jsme se zase usmířili a začali se zase bavit. Zrovna trénujete base vystoupení u, kterého si pořád nejsem jistá. Zrovna jsme šli na zvedačku, ale málo jsem se rozběhla. "Promiň" Řekla jsem. "To nic zkuste to znovu" Řekl choreograf. "Já už nemůžu " Řekla jsem. "Ale prosím vás" Řekl. "Zkoušíme to celý den opravdu už nemůžu" Řekla jsem. "To zvládnete" Řekl. Šli jsme se tedy postavit má místa a on zapl písničku.
Když se blížila zvedačka rozběhla jsem se, ale neudržela jsem rovnováhu a tak jsem přes Hyunjina spadla zem. Sykla jsem bolestí. "Sio jsi v pořádku?" Zeptal se mě Hyunjin, který se ke mě hned sklonil. "A-asi jo" Odpověděla jsem mu. "Opravdu?" Zeptal se. Přikývla jsem. Pomohl mi posadit se. Zamotala se mi hlava a viděla jsem rozmazaně. "Sio podívej se na můj prst". Začal jezdit prstem že strany na stranu a já ho sledovala. "Dobrý pro dnešek už končíme" Řekl. "Proč? jsem v pořádku" Řekla jsem. "Pro to" Řekl a vstal. Podal mi ruku a já ji přijala. Stoupla jsem si a pak jsme se rozešli pro věci a jeli domů.
Turné nakonec začalo a zahájili jsme ho v Soulu. Na oba dva bylo komplet vyprodáno. Poté jsme jeli do Japonska, Austrálie a teď jsme v severní Americe. Kluci jsou někde spolu a já seděla v šatně a něco si zapisovala do deníku.
Z chodby se ozval smích Changbina a pak Hyunjina to mě ujistilo že se vrací zpátky. Vešli do šatny a já se na ně jen po očku podívala a věnovala se dál svému deníku. Hyunjin přišel ke mě a ze zadu mě objal. Usmála jsem se a rukou deník zakrila. "Co tam píšeš?" Zeptal se mě. "To je tajné" Odpověděla jsem mu. "Jsem tam i já?" Zeptal se mě. "Hmm mmožné to je" Odpověděla jsem. "Jak možná?" Zeptal se a snažil se mi deník vzít. "Ne to je tajný jediné co ti řeknu že tam jste všichni" Řekla jsem a deník schovala. Usmál se a rozcuchal mi vlasy. "Hyune!" Křikla jsem a ruku mu odstrčila pryč. "Copak malý mimi se zlobí?" Zasmál se. "Hele možná jsem nejmenší, ale jsem zase od tebe o rok starší!" Řekla jsem trochu uraženě.
Večer začal koncert. Všechno zatím probíhalo tak jak má. Když nám začala hrát písnička S-Class tak mi začal blbnout odposlech. Podívala jsem se na kluky, kteří měli zřejmě stejný problém. Pokračovali jsme dál když najednou přestali jít mikrofony. Zastavili jsme se a podívali se na sebe. "Taky vám to nefunguje?" Zeptal se Bang Chan. Všichni jsme zakroutili hlavou. Všichni jsme se rozešli do zákulisí, kde jsme to začali řešit. Stála jsem vzadu za klukama a rozhlédla se kolem sebe. Dál od nás stál chlap, kterého jsem nikdy neviděla. Popošla jsem trochu víc do zadu a otočila se k němu. On se na mě podíval a pak se otočil a rozešel se. "Hej stuj!" Řekla jsem a rozešla se za ním. Chlap se dal na útěk a tak jsem se rozběhla za ním. "Stuj!" Křikla jsem znovu. Běželi jsme do nějaké místnosti, kde byl v pasti. Zavřela jsem dveře a podívala se na něho. Chvíli jsme tam stáli, když se najednou ozvalo volání mého jména. "Tady!" Křikla jsem zpátky.
Do místnosti přiběhl Hyunjin. Podívala jsem se na něho. "Sio jsi v pořádku?" Zeptal se mě a já přikývla. "Ale ale ale zase tě rád vidím Hyunjine" ozval se ten chlap. Oba jsme se na něho podívali. "Ty?" Zeptal se Hyunjin. "Ano já" Odpověděl ten chlap. "Co ty tu chceš?" Zeptal se ho Hyunjin. "Co asi?" Zeptal se ho, "To tě ve škole nenaučili že odpovídat na otázku otázkou je neslušné?" Zeptal se ho Hyunjin. "Ty máš co říkat!" Křikl ten chlap.
Z pohledu Hyunjina.
Byl jsem v místnosti, kde byla Sia a muj bývali spolužák. "Neřvi na mě! To že nejsi vychovaný za to já nemůžu" Řekl jsem. "Ty mi budeš říkat co smím a nesmím? Zrovna ty?" Zeptal se. Chtěl jsem něco říct, ale do řečí mi skočila Sia. "Ty víš kdo to je?" Zeptala se mě. "Ano je to muj bývali spolužák" odpověděl jsem a podíval se na něho. "Tady Hyunjin byl na střední dost známí že?" Zeptal se mě spolužák. "Drž hubu!" Křikl jsem. "Jestli je to tvoje holka tak jí lituji. Tobě radim rozejdi se sním jinak skončíš jako náš spolužák že Hyunjine" Řekl a podíval se na mě. "Ty víš kdo to je?" Zeptala se mě. "Ano je to můj bývali spolužák" odpověděl jsem a podíval se na něho. "Tady Hyunjin byl na střední dost známí že?" Zeptal se mě spolužák. "Drž hubu!" Křikl jsem. "Jestli je to tvoje holka tak jí lituji. Tobě radim rozejdi se sním jinak skončíš jako náš spolužák že Hyunjine?" Řekl a podíval se na mě. "To co se dělo na střední o tom vím protože Svámí chodila moje kamarádka a ta mi to všechno řekla" Řekla Sia. "Jo jasně a jak se jmenuje?" Zeptal se jí. "Proč se ptáš, aby si ji vyhrožoval?" Zeptala se ho Sia. "Woojine proč si nám nechal vyhodit zvuk?" Zeptal jsem se ho. "Ty to moc dobře víš!" Křikl. Zakroutil jsem hlavou že nevím. "Chci se pomstít za to že Eun mě kvůli tobě opustila" Řekl. "To nebyla moje vina!" Křikl jsem. "Ne vůbec. To víš že tady Hyunjin byl ve škole jak to říct správně... OH už vím děvkař?" Zeptal se Sii. "To vubec není žádná pravda!" Křikl jsem. "Že není? Tak proč si měl víc holek než dokážeš spočítat na obou rukách?" Zeptal se a přišel blíž ke mě. "Už ani krok!" Řekla Sia a stoupla si přede mě. "Jinak co?" Zeptal se jí. "Uvidíš" odpověděla mu. "Co mi taková malá holčička jako jsi ty může udělat?" Uchechtl se. "Být tebou tak nic nezkouším" Řekla. "Oo už se bojím buu!" řekl woojin a chtěl se jí dotknout. Sia mu ruku chytla a nevím jak to udělala, ale dala mu ji za záda a břichem ho opřela o stůl. "Řekla jsem že nic nemáš zkoušet!" Křikla po něm. "Jo sorry " Řekl jí. Podívala se na mě, když najednou jí Woojin podkopl nohy. Sia spadla na zem. "A teď uděláš co?" Zeptal se jí. "Ona nic, ale já jo" Řekl jsem. "Jo a co?" Zeptal se mě. Chtěl jsem něco říct, ale ozval se hlas Bang Chana. "Tady!" Křikl jsem. "Co to děláš?" Zeptal se mě. "Konám" Odpověděl jsem mu.
Do místnosti přišli kluci. Všichni jsme se na ně podívali. "Co se tu děje?" Zeptal se Bang Chan. "Nic" Řekl woojin. "Ty si kdo?" Zeptal se ho. "Já? Já jsem nejlepší kamarád tady Hyunjina"odpověděl mu. "To určitě. To on nám vyhodil zvuk" Řekl jsem. "Ochranka!" Křikl Bang Chan. Ochranka přiběhla a chytla Woojina. "Odveďte ho" Řekl Bang Chan. Ochranka ho odvedla a já šel k Sii a pomohl jí na nohy. "Jsi v pořádku?" Zeptal jsem se jí. Přikývla že ano. "Co se tu dělo?" Zeptal se Han. "Ale nic" odpověděl jsem mu. "No tak dobře. Každopádně jsme dnešní koncert museli zrušit bohužel jsme neopravili zvuk" Řekl Bang Chan. Povzdechl jsem si a se Siou jsme přikývli. "Tak za chvíli pojedeme do hotelu" Řekl a odešel s klukama. Podíval jsem se na Siu. "Takže víš co se dělo ve škole?" Zeptal jsem se jí. "Nevím vymyslela jsem si to" Odpověděla. "Takže si lhala?" Zeptal jsem se. "Podstatné ano, ale v tu dobu mě to přišlo jako nejlepší řešení" Odpověděla mi. "Ale" namítl jsem. Sia ukázala ať mlčím. Sklonil jsem pohled. "Pojď jedeme do hotelu " Řekla a rozešla se pryč z místnosti. "Sio počkej!" Řekl jsem. Ona se na mě otočila. "Děkuji" poděkoval jsem jí. "A za co?" Zeptala se. "Že si se mě zastala" Řekl jsem. "Vždyť to nic nebylo" Řekla a znovu se rozešla. Natáhla za sebe ruku a tím mi dala znamení že ji mám za ní chytit. Usmál jsem se a rozešel se k ní. Ruku jsem ji chytil a ona se na mě podívala a usmála se. Úsměv jsem jí oplatil a ruku víc stiskl. Rozešli jsme se za klukama, kteří už stáli venku a čekali na auta.
Dojeli jsme do hotelu a diář se chtěla rozejít do svého pokoje, ale já ji nepouštěl. Podívala se na mě a tak jsem měl šanci si ji přitáhnout blíž k sobě. Narazila do mě jelikož to nečekala. Usmál jsem se. "Co to děláš?" Zeptala se mě. "Nech se překvapit" Řekl jsem. Rozešli jsme se směrem k mému pokoji. Kousek dál od pokoje jsem se zastavil a podíval se na Siu. Ona mi pohled oplatila. Usmál jsem se a přehodil si jí přes rameno. "Co to děláš?! Pusť mě" řekla.
