Nový život v Outer Banks

Malá hádka

Na konci takový zamyšlení...
Ale nejdřív přečíst bobíci.
_____
_____________________________________________

"No jen že šlechta se nebaví s pleps" koukla se na slunce s jedním otevřením okem "já vím... ale šlechta... nejste vy.." usmála jsem se a koukla jsem se na JJe. "Máš ho ráda že jo?" usmála se na mě Kia, hned jsem se na ní podívala "kdo?" hloupě jsem se zeptala. "Nedělej blbou... líbí se ti JJ" zasmála se, hned jsem jí zakryla ústa "Ne! A nekřič!" zavrčela jsem a pustila jí ústa "vždyť ho ani neznám.." zamumlala jsem a koukla jsem se na moje pokrčené nohy "no to joo.. ale jako vzhledově se ti líbí" usmála se a čekala jak se zatvářím nebo odpovím. "Jako není nějak hnusní ale nechtěla bych sním být to ne.." vysvětlovala jsem jí to ale nevypadalo na to že by změnila názor.

Pov Pope, JJ a John B

"Kámo líbí se ti že jo?" pošťouchl John JJe "Jebe ti? ani jí neznám, je hezká to nic neříkám.. ale neznám jí a určitě bude taková ta holka která měla tak 10 kluků" odsekl JJ který se zároveň i naštval "nemyslím si, Abby je hodná holka zatím" odhájil Abby Pope "taky si myslím, a hlavně na tebe furt kouká" pousmál se John B a koukal na Abby a Ki. JJ se taky koukl a hlavně na Abby.

Konec Pov

Time skip!

Pomalu jsme se zvedli a šli jsme spolu domů. Nakonec jsem tam zůstala sama a musela jsem skoro přes celí ostrov sama.

Přišla jsem domu. Potichu jsem se vyzula a šla do kuchyně. Otevřela jsem lednici a na nahmatala jogurt. Sedla jsem si v tmavé místnosti ke stolu a začal jsem jíst.

"Mladá dámo, měla jsi přijít ve tři hodiny" rozsvítila mamka a naštvaně se na mě koukala "já vím... trošku jsem zapomněla na čas, promiň" omluvila jsem se jí a furt jsem jedla "ty jsi si nic nedala že jo?" zeptala se a oddychla si naštvaně "no... zapomněla jsem.. byla jsem s kamarády" odsekla jsem a dojedla jsem jogurt.

"půjdu už spát.." rozhodla jsem, došla jsem nahoru a sedla jsem si na postel a vyndala mobil.

Po 20 minutách někdo zaklepal "dále" zavolala jsem a do pokoje vešel můj bratr. Alex.

"Ahoj..." klesl na hlase a sedl si vedle mě, trošku jsem se divila, nikdy za mnou jen tak nepřišel "co chceš Alexi?" nechápavě jsem hodila rukama "tys mě asi... zachránila, že jo?" zase měl skleslí hlas, uvolnila jsem obličej a dala mu na rameno svojí ruku "no... vlastně se to tak taky dá říct" koukla jsem se mu na rameno "jakoby nevadí mi že piju nebo tak to určitě ne ale... že mě tak vidíš, sorry" zvedl se a chtěl odejít ale já ho chytla "hele.. to se stává, ty mě budeš třeba tahat s problémů" usmála jsem se a on se rozesmál "tebe? No to určitě, jsi strašní introvert" s rozesmátým obličejem vyšel z mého pokoje.

A já myslela že se změnil, pěkní hovno se změnil.

Oblékla jsem se do pyžama a lehla jsem si.

Ráno mě probudila matka "Abby nějaký kluk stojí před naším domem a prej tě zná, ani není slušně oblečení" když jsem tu tu větu zaslechla vyskočila jsem s postele a běžela dolu. Koukla jsem přes okno a stál tam John B.

"Tak co? Znáš ho?" vylekaně jsem se koukla na mamku která stála na schodech. "No jednou sem ho omylem srazila a on si myslí že jsme kamarádi, jdu ho vyhnat" pousmála jsem se a bez bot a v pyžamu jsem vyběhla před Johna B.

"Co tady děláš?!" křikla jsem na něho "Taky přeji dobré ráno, Hm a i ti to sekne" usmála se a koukal na mě jakoby mě v životě nevyděl "To není moc vtipné, já se ti strašně omlouvám ale.. můj otec a i moje matka nechtěl abych se bavila s pleps" unaveně jsem mu sáhla na rameno.

"Takže mi chceš říct že jako ti rodiče rozkazují s kím budeš mluvit?" setřásl mojí ruku "no... ne... ale vlastně i jo.. bože, promiň prostě... můžu dneska s vámi ven?... prosím..." udělala jsem smutní oči, John B se nejdřív tvářil jakoby mě chtěl zabít ale pak se usmál "dobře.. teď můžeš?" zeptal se, já jsem se na plno usmála a se slovy "Jasně!" jsem vyběhla do pokoje.

Oblékla jsem si oranžovo béžové kraťasi a tílko z nějakým mořem a sluncem a běžela jsem dolu si obout boty "Hej! Kam jdeš?" zavolala na mě mamka, já se na ní rychle podívala a zase na botu "jdu ven... vrátím se v pět hodin!" usmála jsem se a běžela za Johnem B.

A-Abby Jb-John B

A: "jsem tu!"
J: "stavíme se pro JJ a mužem jít"
A: "jasně, aspoň uvidím kde bydlí"
J: "no ale nečekej nic luxusního" zasmál se
A: "s tím počítám" taky jsem se zasmála

Šli jsme několika uličkami až jsme přišli před domek který nebyl teda nic moc.

"Tak jo tady bydlí JJ" usmála se a šel blíže "není to tak strašně" usmála jsem se a šla za ním. Z domku vyšel JJ ale už neměl tak hladkou tvář.

_____
____________________________________________
Jak jsem slíbila

Něco pro zasmání

Mužem?

Poslouchejte

Všichni lidi co známe

Umřou

A když říkám všichni

Myslim

Všichni

Tvoje máma, brácha, sestra, táta

Všichni přátelé

I všichni nepřátelé

Všichni.

Jasně můžete se na to dívat i z jiné stránky

Když je všechno tak krátký

Rychle to skončí

Dává   To všechno   Smysl

Všechno je jen na jeden pokus.

John B.