Od teď budu psát "jsem" a ne "Abby" snad chápete.
___
______________________
___________Už uběhlo několik dní od toho incidentu s Rafem a JJ, s JJ se mám super a s Rafem jsem se neviděla. Je mi to celkem úplně jedno jsme šťastná s JJ.. občas na něho pomyslím ale nic víc!
Tak sedím na verandě u rodičů a najednou uvidím Warda s jeho rodinou. "Tati! Jsou tu Cameronovy!!" zakřičela jsem na otce protože vím že je v kuchyni dole a dál spokojeně koukala do mobilu.
Otec šel otevřít a Wardova rodina včetně jeho syna a dcer. Otec se objal s Wardem a políbil Rose na obě tváře. Matka hned viděla taky a objala Rose a Ward políbil na tváře zase matku.
Přišli před verandu a já se zvedla abych působila sebevědomě a důstojně. "Dobrý odpoledne Warde a Rose" podala jsem Wardovy ruku a on se usmál a rovnou mě odejmul "Vždyť jsem jako rodina už Abby" působil strašně silně protože mě objal jakoby mě chtěl umáčknout, pustil mě a já byla docela překvapená jeho obejmutím, to též udělala Rose a u ní mi to nepřišlo až tak divní.
Všeci rodiče vešli do domu a já a jejich děti zůstali venku "Ahoj" pozdravila jsem Sáru a Rafeho i Wheezii.
"Ahoj kočko!" Usmála se a obejmula mě. Rafe jen tak pohodlí hlavou na náznak pozdravu a Wheezi prostě zamávala a šla do vnitř.
"Co tu děláte?" Zeptala jsem se a Rafemu jsem se nekoukala do oči jen na Sáru, spíše jsem ho ignorovala. "Otec má nějaké plány takže tu chvilku bude asi bydlet" odpověděl chlapským hlasem Rafe a odešel za rodiči.
Otočila jsem se na Sáru "co mu je?" zakývala jsem ze strany na stranu z hlavou "nevím.. teď je takový furt.. takový protivný na všechny" podívala se do prázdné místnosti kam se Rafe vydal.
Jen jsem kývla hlavou a šla za nimi a Sára taky. Přišli jsme do obýváku kde všichni seděli krom Wheezi "Abigail! Postarej se o Sáru a Rafeho, ukáž jim pokoje a zbytek našeho domu" rozkázal mi nahlas otec "máme jen neuklizené pokoje a jsou volní jen dva což jeden je můj a ten druchý je jen pro jednoho" oznámila jsem normálně otcovy a už jsem vyděla jak má naštvané oči "prostě je ubytuj! Abigail řešíme tu důležitou věc! Přestaň odmlouvat!!" sklopila jsem hlavu a šla nahoru a všichni za mnou.
"Jak Jo.. dva budou spát v tom pokoji pro jednoho a jeden se mnou" podívala jsem se na Sáru náznakem že s ní chci být v pokoji "no tak to ani náhodou nebudu s Rafem v jedné místnosti!" ozvala se Wheezie která se najednou zjevila za Rafem a přimáčkla se k Sáře a už ji táhl do dveří naproti mému pokoji.
Koukla jsem se na Rafeho a on se na mě už dávno koukal "no.. tak budem muset být spolu v pokoji..." smířila jsem se s tím že budu s Rafem a otevřela dveře do mého pokoje i s koupelnou. "Není to špatné" pochválil aspoň myslím můj pokoj a sedl si na postel.
Chvilku jsem koukala z okna a pak se koukla na Rafeho "vzpomněla jsem si že Alex můj bratr má podobnou postel jako mám já... velkou pro dva tak můžeš spát tam" sklopila jsem hlavu k zemi.
Nechci být v jedné posteli společně s Rafem, je to divné a nefér vůči JJovy.
"Nebude ti vadit když budu tady?" zeptal se vlastně úplně normálně ale mě ta otázka zaskočila "no.. jak chceš.." furt jsem se koukala do země až jsem ucítila víc a víc Rafeho vůni parfému a pak i jeho boty u mojich nohou.
"Abby jsme kamarádi.. nemůžeme se k sobě chovat jakoby to bylo strašně trapní a jako kdyby jsme se měli večer v posteli válet na sobě.. bez oblečení" usmál se a zvedl mi bradu "já vím... je to strašně divní jak se k sobě chováme.." taky jsem se usmála a poplácala jsem ho po jeho kurva vypracovaných ramenech.
"Jinak strašně dobře voníš... úplně jinak než před tou pusou" usmál se tak sladce až jsem myslela že vyskočím na něj a začnu ho líbat. Bože! Ne mám JJe! Je to kamarád! "Mám nový parfém.. ty taky voníš jinak.. strašně hezky" usmála jsem se a koukla jsem mu do očí "děkuju Abby.. mám nový" řekl to s tím svým hlubokým nádherným hlasem. "To jde poznat" usmála jsem se a Rafe se více na mě naklonil až jsem dala ruce za sebe o rám okna. Usmíval se mi úplně před očima.
Má tak krásná hebká ústa.. je překrásní.. nechtěla jsem si to říct.. ale prostě je nádherný... úchvatný muž, vím JJ je strašně milí a hezký ale prostě to i Rafe..
"Proč se na mě tak koukáš Abby?" zasmál se a odstoupil o krok dozadu "co?... nic... jen tak.."
pousmála jsem se a odtáhla jsem se od okna.Oda jsme seděli na jiném konci postele. Rafe se rozhodl prolomit to hrobově ticho "nechceš něco?" kouknul se na mě a já na něho "cože?" zmateně jsem se na něho koukla. Rafe vytáhl z kapsy malou krabičku a otevřel jí a byli tam prášky asi všichni víme jaký. "Hele teď asi ne je cca 3 hodiny odpoledne tak možná večer" nechtěla jsem ho odmítnout klidně bych si dala i lajnu ale rodiče by to poznali a už by byl problém na světě.
Rafe zase krabičku uklidil do kapsy u kalhot "dobře a dobrý nápad dám si pak s tebou až večer" usmál se a prohlédl si mě "je něco špatně?" když jsem si všimla že si mě prohlédl tak jsem hned zareagovala. "Ne... vše v pohodě.. " hlasitě polkl a koukl se do země.
_____
_________________________
_________Ahooj! Doufám že si užíváte můj nový díl a doufám že se vám líbil!❤️
ČTEŠ
Nový život v Outer Banks
AdventureNová rodina se nastěhovala do Outer Banks, Abigail, Alex a jejich rodiče, Abby má 15 let a její bratr má 17 let. Přijeli/Nastěhovali se na léto do letního sídla co koupil jejich táta. Abby trošku trpí na úzkosti, deprese, a jiný takový věci. Má to...