Když láska zavelí, rozum odchází...

22 a 23

22. část

Severus s Hermionou stáli před vchodem do Doupěte. Hermiona nervózně přešlapovala na místě a i Severus se nezdál být klidný. Jak by také mohl. Musel Molly  říct, že její dcera čeká jeho a Harryho dítě. Netušil jakým způsobem na to Molly zareaguje. Doufal, že dobře. Je to přeci také Harryho záležitost. A ona na něj odjakživa trpěla a je mu schopna odpustit všechno.

Severus rázně zaťukal na dveře. Uvnitř se ozvalo: " Kdo je?"

Byl to Ron, který se válel na pohovce v obýváku a nechtělo se mu vstávat.

" Tady profesor Severus Snape," řekl muž za dveřmi. Hermiona se musela i přes vážnost situace usmát. Představila si Rona jak vyšiluje, že se u něj doma objevil Snape.

" Už jdu," zahuhlal Ron přiškrceně.

Co tu chce zatraceně?

Když otevřel dveře a zpoza stínu vyšla i Hermiona, zatvářil se mladík ještě více zmateněji.

" Můžeme dál, nebo budeme stát na prahu?" řekl Snape otráveně.

" Ne, ehm pojďte dál," řekl Ron stále zaraženě.

Severus šel pomalu do obýváku. Nikdy předtím tu nebyl. Procházel se raději obezřetně.

" Po... posaďte se..." zakoktal Ron.

" Pane Weasley, nemusíte být nervózní. Nejsem tu kvůli vám. Slečna Grangerová mě jen doprovodila. Stejně si toho musíte mnoho vysvětlit. Kde je vaše matka?"

" Mamka?" opakoval Ron.

" Ano, přišel jsem za ní. Musím s ní projednat jednu důležitou záležitost."

" Šla jen nakoupit, každou chvíli by se měla vrátit," vzpomněl si mladík.

" Dobrá tak počkáme, pokud vám to nevadí."

" Ne, jasně, že ne!" vyhrkl Ron a zčervenal. Pořád mě pocit, že když něco řekne špatně, strhne mu Snape body. A Severusovi se ta převaha, kterou nad ním stále měl, líbila.

***

" Ach to bylo hrůza! Takových lidí. Řeknu ti, jestli ještě budu mít někdy nápad jít nakoupit do toho nového obchodu na rohu, zastav mě..." začala Molly lamentovat, když dorazila domů. Celá zpocená, udýchaná vláčející asi deset tašek. Severus nechápal proč nepožila kouzla.

Když však Molly uviděla, že Snape sedí na pohovce a vedle něj Hermiona, zarazila se.

" Severusi? Stalo se něco? Něco s Harrym?" vyhrkla Molly.

" Ne nic se neděje, nebo alespoň nic vážného," uklidňoval ji Severus.

" Cože? Tak co se stalo?" nechápala. Vysvětli mi to!" dala si ruce v bok a tvářila se přísně.

" Co kdyby ses na to posadila. Pak ti to povím, jen se uklidni " zamračil se Snape.

" No dobře," řekla Molly. Sundala si kabát a posadila se naproti nim vedle Rona.

" Řekl bych, že bych měl pravděpodobně začít od začátku, abys pochopila všechno," vydechl Severus. Bylo na něm porvé poznat, jak se cítí. Tvářil se dost sklíčeně a nevěděl vlastně odkud by měl začít. Rozhodl se popravdě popsat všechno, co se stalo...

" Cože? A je Harry v pořádku?" vyhrkla Molly, když vyprávěl, jak bylo Harrymu po implantaci dělohy špatně.

" Ano je. Ale to není to hlavní..." přerušil její nářek a začal zase vyprávět. Dostal se do bodu, kdy se Harry rozhodl pro interrupci jednoho dítěte.