Život a svět krutý je vrah.
I přesto že velmi jsem si to přál.
A tak končí ten náš vztah,
Těch pět let co jsem se radoval.
Tělo je křehké a praská dál.
Vždy jsem chtěl všechno a ještě vic.
Není již nic pro co bych se smál,
Já zlomený jsem a nemám nic.
Avšak nedávám to za vinu,
I když velmi přál jsem si jej mítě.
To já nemůžu dát ti rodinu.
To já nemůžu mít dítě.
A proto sám ve tmě naříkám,
Když zmizely mi všechny sny.
To proto slzami se zalykám,
Když nevím jak dožít svoje dny.
