Sešel jsem z cesty svého bytí
Ztracený zůstávám a nevím kam
Bolí to, pálí to když zůstal jsem sám
A nyní? Nyní cenu nemá žití
Ztracený v bolavé existenci
Utéct snažím se sám sobě
Ztracený sám nemám šanci
Budu chybět alespoň Tobě?
Ta agónie, ta nesmrtelná muka
Když v očích mám strach
Když obracím se v prach
Z toho klepe se mi ruka
Jakou cenu má pláč a slzy
Když člověk neumí se smát
Když konec nastal tak brzy
Pak musím o sebe se bát
