𝑹𝒆𝒅 𝑾𝒊𝒏𝒆 | Alcina Dimitrescu

𝟖|𝑱𝒆𝒘𝒆𝒍𝒓𝒚

*O MĚSÍC POZDĚJI*

•Ruby POV•
Tenhle měsíc neskutečně utekl. Alcina dodržela svůj slib a opravdu se mi i přes ty všechny věci okolo snažila vynahradit vše, co pokazila. Policie si na ni dávala neustále stejný pozor ale naštěstí to zvládala. Za pár dní by se měla s Karlem sejít a v soukromí si promluvit, co budou dělat dál. Co se týče Mirandy od toho telefonátu nic neudělala. Byla jsem ráda ale věděla jsem, že se jednou ozve a nebude to hezké, Alcina mě vždy uklidnila, že to s ní vyřeší a zklidní ji. Dnes jsem se měla sejít s Donnou Beneviento. Alcina mi řekla, že ručně vyrábí šperky na zakázku a poslední dobou nestíhá a potřebovala by někoho, kdo by jí vyřizovala objednávky. Rozhodně to nebylo nějak náročné ale Alcina mi říkala, že mi Donna dobře zaplatí.

Měla jsem se s ní sejít v jedné menší kavárně a vše tam domluvit. Sice jsem přišla na čas ale paní Beneviento už seděla u stolu a čekala na mne. Když mě zahlédla, zvedla se ze svého místa. Byla jen o trochu vyšší než já, černé vlasy měla v rozcuchaném drdolu. Její oči byly skoro černé a člověk by se v nich mohl hned ztratit.
,,Dobrý den musíte být slečna Trace." Také jsem ji pozdravila a potřásla si s ní rukou a následně se posadila naproti ní.

,,Takže kdy mám začít?" Zeptala jsem se potom, co jsem podepsala smlouvu.
,,V pondělí to bude ideální, poslala bych vám do té doby potřebné informace." Odpověděla s úsměvem. Alcina mi opravdu nelhala, Donna byla vážně milá žena, která svou práci opravdu milovala. Když mi vysvětlovala všechny věci, které musí zařídit, než se začne samotný proces výroby šperků, mluvila o tom s velkým zápalem. Také jsem ale pochopila, že to sama opravdu nemůže pořádně stíhat. Sama řekla, že z toho všeho začínala být unavená, protože se toho na ni navalilo hodně. Obě jsme se nakonec rozloučily a vydaly se každá svou cestou.

Když jsem jela domu zavolala jsem Alcině, že tu práci mám a nastupuji příští týden. Byla opravdu šťastná a řekla mi, že to musíme, zítra oslavit nějakou večeří. Měla jsem takový nápad, který jsem Alcině hned navrhla. Napadlo mě, že by jsme si večeři mohly připravit společně u ní doma. Naštěstí souhlasila se slovy, že by to mohla být zábava a domluvila se semnou na zítra. Řekla, že pro mne přijede Jeremy ale já ji odmítla, že přijedu sama. Nechtěla jsem, aby pro mne zbytečně posílala řidiče, když zvládnu přijet sama.

*DRUHÝ DEN*

Po obědě jsem jela do jednoho květinářství, abych Alcině koupila alepoň nějaké květiny, jako poděkování za pomoc s tou prací. Byla to ta nejmenší věc jakou jsem pro ni mohla udělat.

Cestu k Alcině jsem už dobře znala, takže nebyl problém tam dojet. Před branou jsem nečekala dlouho očividně semnou už počítali a věděli, že dorazím. Před domem jsem zaparkovala vedle auta, které řídil Jeremy. Před dveřmi jsem zazvonila na zvonek a během ani ne minuty se otevřely, u nich jako vždy stál muž, který mě pozdravil a oznámil mi, že Alcina je v zahradě.

Při vstupu tam jsem hned uviděla Alcinu, která seděla na jedné židli u stolu a v ruce měla hrnek naplnění kafem nejspíš. Na sobě měla obyčejné šedé tepláky a bíle triko, což bych nečekala, že na ní někdy uvidím.
,,Ahoj drahá." Odložila hrnek a vydala se ke mně. Když stála přímo přede mnou a svou postavou zakrývala tu mou, položila mi ruku na tvář a dala něžný polibek na rty. Pak jsem si vzpomněla na květinu, kterou jsem měla v ruce a natáhla jsem ji směrem k ní se slovy, že je pro ni.
,,To si nemusela ale děkuji je krásná. Půjdu ji odnést do vázy a hned se vrátím, zatím se posaď." Její slova jsem poslechla a sedla si na židli, která byla naproti té její.
,,Takže v pondělí nastupuješ?" Zeptala se.
,,Ano prý mi ještě pošle nějaké informace, které jsme spolu nestihly probrat." Vysvětlila jsem.
,,Už víš, co dneska budeme tvořit?" Optala se Alcina zvědavě.
,,Napadlo mě udělat jen kuřecí maso s opečenými bramborami a k tomu třeba nějaký salát nebo jen samostatnou zeleninu." Alcina můj navrh odsouhlasila. Chvíli jsme se ještě bavily, než si Alcina dopila své kafe.

Při přesunu do kuchyně Alcina vyndala zástěry a jednu mi začala zavazovat okolo pasu. Její prsty se dotkly mého pasu tak jemně, že mi naskočila husí kůže.
,,Dáme se do toho?" Zeptala se, když se postavila vedle mě a zavazovala si svoji zástěru. Alcina vyndala všechny potřebné věci a my se mohly dát do práce.

Vaření byla zábava. Alcina se ukázala jako výborná kuchařka, která přesně věděla, co má dělat. Za celou dobu naší přítomnosti v kuchyni se tam neukázal nikdo z personálu, což znamenalo, že Alcina musela chtít, abychom byly samy a nerušeny.

•Alciny POV•
Byl to opravdu příjemný čas. Ruby to vymyslela skvěle. Zabavily jsme a ještě se výborně najedly. V hlavě jsem ale měla stále svou schůzku s Karlem. Chtěl to soukromě, takže se to mělo konat v jeho sídle v Německu. Problém nebyl v tom, že bych musela vycestovat někam pryč ale v tom, že budu v cizím prostředí. Kdyby se něco pokazilo, tak budu mít nevýhodu. On tam bude mít personál minimálně o dvaceti lidech a já budu mít svých pět nejlepších bodyguardů. Věděla jsem, že to nebude příjemné a ještě k tomu nebudu s Ruby. Měla jsem být pryč necelý týden. Přemýšlela jsem, že bych ji vzala s sebou ale nevěděla jsem jestli by chtěla a hlavně by stejně trávila většinu dne sama, protože já budu neustále něco řešit.

,,Víš...Napadlo mě, jestli by jsi semnou nechtěla jet do toho Německa, do neděle bychom se vrátily. Nechci tě tady nechávat. Akorát problém je, že většinu dne budu vyřizovat jiné věci a nebudu mít tolik času ale slibuju, že když se naskytne nějaká volná chvíle budeme spolu." Chtěla jsem, aby to přijmula. Dala bych ji na starosti Jeremymu, protože už se znají a důvěřuji mu nejvíc.
,,V Německu jsem nikdy nebyla. Jenom si nejsem jistá, co bych tam dělala." Chápala jsem její obavy ale měla jsem jasný plán.
,,Nad tím jsem už taky přemýšlela. Kdyby jsi souhlasila, nechala bych s tebou Jeremyho. Vzal by tě kamkoliv a všude by tě doprovázel. Německo docela zná, takže by ti mohl ukázat nějaká místa." Jeremy nějakou dobu žil v Německu, takže jsem věděla, že se poměrně vyzná a ví, kam třeba jít a kam ne.
,,Ráda bych jela, když slíbíš, že nebudu pořád jen s Jeremym. Nic proti němu nemám ale radši bych byla s tebou." Odpověděla hravě.
,,Slibuji, že si na tebe udělám čas a někam tě sama vezmu." Ruby se ke mně pak natáhla a dala mi pusu na rty. Nemohla jsem se dočkat až to celé s Heisenbergem budu mít za sebou ale zároveň jsem se těšila, že budu s Ruby.

Když se začala dělat tma shodly jsme se s Ruby, že by měla jet domu dokud je ještě trochu světlo, protože jsem ji nechtěla nechat jet v úplné tmě. Sice by to určitě zvládla ale já takhle budu klidnější. Slíbila mi, že hned jak dorazí domu ozve se mi, za což jsem jí byla vděčná. Na rozloučenou jsme si dali delší polibek, který byl rozhodně příjemný a já doufala, že jich budu dostávat víc a víc.

1218 slov
Omlouvám se, že kapitola vyšla až dnes ale včera jsem na to úplně zapomněla. Votes a komentáře potěší. 🩷