𝑹𝒆𝒅 𝑾𝒊𝒏𝒆 | Alcina Dimitrescu

𝟏𝟏|𝑺𝒊𝒃𝒍𝒊𝒏𝒈𝒔

•Ruby POV•
Na Alcinu jsem si od té doby dávala pozor. Přišla jsem si strašně, že ji takhle hlídám ale prostě jsem si nemohla pomoct. Bála jsem se, že našla někoho lepšího, než jsem já a to mě děsilo. Moc tomu ani nepomáhalo její chování. Občas mi přišla, jako kdyby přede mnou něco vážně tajila. Od těch myšlenek mě ale odváděla práce, která byla dobrým odreagováním. Donna byla stále velmi milá ale už mi dost důvěřovala, aby mě nechala pracovat úplně samostatně.

Dnes jsem chtěla něco podniknout s Alcinou, protože jsem věděla, že dnes končí brzy v práci. Když jsem tedy mířila k sobě domu, rychle jsem jí zavolala, jestli nechce jít třeba na večeři, že ji konečně pozvu někam já. Ona ale nesouhlasila. Řekla, že musí ještě něco zařídit, takže se uvidíme jindy. Byla jsem hodně zaražená. Nic mi neřekla, nenechala mě ani se na nic zeptat a zavěsila. Možná mě vážně s někým podváděla. Měla okolo sebe hodně lidí, ale věřila jsem jí a nechtěla ji takhle obviňovat.. Přemýšlela jsem, co bych teď mohla dělat, doma jsem zůstávat nechtěla, takže jsem se rozhodla, že si jen odnesu věci vysprchuji a půjdu někam ven nebo se jen projít do města.

•Alciny POV•
Možná jsem se chovala přehnaně hrubě, ale věděla jsem, že když ji neodmítnu takhle bude se ptát a to jsem nepotřebovala. Pravě jsem byla na cestě k Bele. Přesněji k mojí sestře. Byla mladší než já ale vždy jsme si skvěle rozuměly. Kvůli tomu, že byla mladší, tak jsem se ji vždy snažila chránit. Poslední dobou jsem na ni neměla čas a zanedbávala ji, což mě dosti štvalo, protože rodina u mne byla vždy na prvním místě, ale teď tomu tak nebylo. To jsem teď ale jela napravit. Čtyři roky zpátky si adoptovala dceru, Eleanor, takže jsem se stala hrdou tetou. Proto jsem jela nakoupit oběma nějaké dárky, abych nejela s prázdnou. Hlavně jsem s ní potřebovala vyřešit nějaké věci. Měla jsem pro Ruby překvapení a Bela mi to pomáhala zařídit. Chtěla jsem nám objednat dům v horách. Jen na víkend ale mělo to být speciální. Daleko od města, daleko od lidí, jen my dvě. Bela měla pravě jednoho známého, který takový dům pronajímal. Slíbila mi, že s ním promluví a zkusí mi to domluvit.

Výjimečně jsem jela sama. Neměla jsem sebou žádnou ochranku ani nic. Chtěla jsem, aby to bylo opravdu rodinné a nikdo nás narušil. Bela bydlela poměrně daleko, takže cesta trvala asi 4 hodiny, když nikde nebyl provoz a zrovna dnes jsem měla štěstí, že nebyl.

Příjezd byl úžasný. Když mě Eleanor viděla okamžitě mě běžela pevně obejmout a nebudu lhát, byla jsem překvapena, jak se vytáhla. Vzala jsem si ji do náruče a dala jsem jí několik pusinek. Poté co jsem ukončila svůj útok na ni jsem se podívala směrem ke dveřím a spatřila Belu. Vřele se na mne usmívala a ukazovala mi rukou ať jdu dovnitř. Přišla jsem dovnitř a přivítala se svou drahou sestřičkou.
,,Jsem ráda, že jsi přijela. Těšily jsme se na tebe." Řekla když mě pevně objala. Jak bylo u Bely zvykem hned mi začala nabízet jídlo a všemožné občerstvení, to jsem ale prozatím zdvořile odmítla se slovy, že jsem už jedla.

Samozřejmě jsem nemohla zapomenout na dárky, které jsem pro ně měla. Nejdřív jsem vyndala dárek pro Eleanor. Bylo to menší sada lega, protože jsem od Bely slyšela, že ráda něco tvoří, takže mi to přišlo jako ideální věc pro její tvoření. El si to zatím rozbalovala a já měla šanci dát Bele její dárek. Podala jsem jí tašku, ze které vytáhla menší krabičku, kde byl náramek. Věděla jsem, že má ráda šperky, takže při koupi něčeho takového, nic nezkazím. Když si ho prohlédla, zvedla pohled ke mně a tiše mi poděkovala. Nejspíš chtěla ještě něco říct, ale to už se ke mně hrnula El.
,,Děkuju teto." Pevně mě objala a ještě několikrát mi poděkovala. Když jsem se znovu podívala na Belu viděla jsem, jak vrtěla hlavou a říkala, že jsem tohle nemusela.
,,Ale chtěla." Zašeptala jsem směrem k ní.
,,Co kdyby sis šla stavět?" Zeptala jsem se Eleanor, která hned vyskočila, sebrala svoji krabici a běžela si hrát.
,,Zapneš mi ho prosím?" Poprosila mě s náramkem v ruce.
,,Je vážně moc krásný." Poznamenala Bela, když si ho prohlížela na ruce.
,,Doufala jsem, že se ti bude líbit." Bela mi hned nabídla víno i s přepsáním, což nebylo v plánu ale jak bych to mohla odmítnout. Práci jsem na zítra byla schopná přesunout, takže Bela mohla šťastně otevřít první lahev. Poslala jsem Ruby rychlou zprávu, že dnes budu celý den mimo město a vrátím se až zítra.

Konverzace plynula dobře. Nejdřív jsem s ní řešila tu chatu. Protože po dalších pár skleničkách by to bylo o ničem. Prý je už všechno domluvené a brzy se mi ozve. Byla jsem ráda, že to Bela zvládla zařídit a já se s ním pak už sama domluvím jen na ceně. Nemohla jsem se dočkat až to Ruby budu moct říct a vzít ji tam. Doufala jsem, že z toho bude stejně nadšená jako já.

Celý zbytek večera teklo víno proudem a bylo veselo. Obě jsme si to opravdu užily ale ten čas jít do postele musel přijít. Belu jsem musela doprovodit do pokoje, protože by ty schody asi sama nevyšla a já nechtěla riskovat, že ji ráno najdu, jak se pod nimi válí. Sama jsem se pak uklidila do pokoje pro hosty, kde jsem si vzala jedno triko na spaní, které mi tam Bela musela připravit. Než jsem usnula, tak jsem ještě jednou zkontrolovala telefon, jestli mi už neodepsala Ruby. Ale stále nic. Snažila jsem se přijít na důvod, proč mi neodepisuje. Možná si ji ani nepřečetla, protože si ji nevšimla, nebo už spala ale zase jsem ji tu zprávu psala dost brzo. I tak jsem se zamyslela, jestli jsem ji něčím nenaštvala, ale nemohla jsem si na nic vzpomenout. No věděla jsem, že hned až přijedu, tak ji pojedu zkontrolovat. Teď jsem už ale neměla na nic energii, takže jsem ulehla do postele a šla spát.

•Ruby POV•
Tu zprávu jsem si četla neustále dokola. Můj strach z toho, že mě podvádí rostl ale snažila jsme se nedělat ukvapené závěry, což ale moc nešlo. Přemýšlela jsem jestli jí napsat a zkusit něco nenápadně zjistit, ale pak jsem usoudila, že ignorovat ji bude nejlepší. Stejně by si něco vymyslela, takže bych nezjistila nic. Začínala jsem být docela na nervy z toho. Plán byl tedy jasný, hned jak se Alcina vrátí prostě se jí narovinu zeptám. V hlavě jsem měla myšlenku, že byla možná zklamaná z toho sexu. Že nebyla spokojená. Asi jsem potřebovala přijít na jiné myšlenky. Nějaký klub zněl v tuhle chvíli dobře. Normálně jsem se tomu fakt vyhýbala, ale dnes jsem to asi potřebovala.

Moc jsem neřešila oblečení, vzala jsem si jen džíny a nějaký bílý top. Nešla jsem tam nikoho balit. Chtěla jsem si jen zatancovat a opít se. Znala jsem v okolí jeden klub, kde jsem už párkrát byla. Věděla jsem, že by Alcina nechtěla, abych tam šla, ještě sama ale koho to teď zajímalo.

V klubu bylo opravdu rušno. Hrála hlasitá hudba, na kterou všichni tancovali a ti co nebyli na parketu se zdržovali u baru. Rozhodla jsem se tam zamířit taky, abych se pak mohla taky vydat tančit. Našla jsem si prázdné místo a objednala si první drink, který nebyl rozhodně poslední. Nějak jsem nevnímala lidi okolo mne, jen jsem pila a poslouchala hudbu.

Už dávno jsem ztratila počet skleniček, které jsem měla. Alkohol už mi docela zamlžoval mysl, takže byl nejvyšší čas přesunout se na parket. Zaplula jsem do davu lidí a začala tancovat. Nejdřív jsem si nikoho nevšímala, ale pak se ke mně přesunula jedna holka. Mohla být v mém věku. Začala se okolo mne dost smyslně kroutit. Upřímně jsem si to i užívala dokud nás po nějaké době nevyrušil někdo, kdo ode mne neznámou tanečnici odstrčil. Podívala jsem se na toho, kdo mi kazí zábavu a uviděla obličej, který jsem vážně potkat nechtěla. Ne tady, ani nikde jinde, ani v jiný čas a dobu.

1360 slov
No řekla bych, že se na příští kapitolu můžete těšit, protože to bude něco. 🩷