𝑹𝒆𝒅 𝑾𝒊𝒏𝒆 | Alcina Dimitrescu

𝟑|𝑫𝒊𝒏𝒏𝒆𝒓

•Ruby POV•
Týden. Už to byl týden od toho všeho. Alcina se mi neozvala a já už si myslela, že mě tahala jen za nos. Vlastně bych se nedivila. Já jí nemám, co dát a nejsem pro ni vlastně nikdo.  Alespoň v práci byl klid. Miranda byla poměrně klidná, nějak moc nekřičela až to začínalo být podezřelé. Dokonce semnou přestala i komunikovat. Říkala mi jen nezbytné věci ohledně práce ale nic mimo ni a to se jí nepodobalo. Vždy se hrozně zajímala o můj osobní život a hlavně o mé vztahy. Ale vážně jsem si nestěžovala, že mám od ní klid.

Pravě mi zbývala cca poslední hodina v práci, když mi začal zvonit telefon. Podívala jsem se, abych uviděla neznáme číslo a to ve mne vzbudilo malou naději, že je to třeba Alcina. Chvíli jsem to nechala zvonit, než jsem to vzala.
,,Tady Ruby Trace." Oznámila jsem a čekala co se ozve na druhé straně.
,,Ahoj Ruby to jsem já Alcina." Hned se mi rozzářila tvář, když jsem uslyšela její hlas.
,,Mrzí mě, že jsem se tak dlouho neozvala. Měla jsem hodně práce, což samozřejmě nic neomlouvá. Chtěla bych ti to nějak vynahradit. Můžeme se zítra sejít?" Zeptala se a já bez přemýšlení souhlasila.
,,Výborně zítra pro tebe kolem čtvrté přijedu domu. Je ten čas v pořádku?" Přemýšlela jsem, co zítra budu mít v práci a jestli opravdu stihnu být ve čtyři už připravená ale řekla jsem se si, že to bude ideální a nějak to určitě zvládnu. Nakonec jsme se takhle domluvily a rozloučily se. Nemohla jsem se dočkat až ji uvidím.

~~~~~

Druhý den ráno jsem vstala s dobrou náladou, díky vidině, že uvidím Alcinu. Celou cestu, co jsem jela do práce jsem doufala, že se nic nepokazí a vše vyjde tak, jak má. Na sobě jsem neměla žádné speciální oblečení, protože stejně půjdu domu, takže se i převléknu. V hlavě jsem furt měla, že nemám absolutní tušení, co si vzít. Alcina mi neřekla, jaký má plán, takže bych musela zvolit něco neutrálního.

Při příjezdu jsem šla za Mirandou pro práci, kterou dnes budu muset udělat. Naštěstí toho nebylo moc a dalo se to v klidu stihnout, tak abych vše stihla. Celou dobu jsem byla usměvavá a to očividně neuniklo ani Mirandě, která se mne na to v průběhu dne musela přijít zeptat.
,,Jen mám na dnešek nějaký program, na který se těším." Odpověděla jsem neurčitě. O Alcině jsem se nechtěla v žádném případě zmínit, protože je mi jasné, jak by začala vyšilovat.
,,Jaký program?" Zeptala se zvědavě.
,,Myslím si, že je to moje věc." Odsekla jsem ji. Miranda na oplátku zabručela jen fajn, než odešla k sobě. Hlasitě jsem si oddychla, že se víc neptala, protože vím, jak dokáže být přesvědčivá a já jí nevydržím dlouho lhát.

•Alciny POV•
Nemohla jsem se dočkat až ji uvidím. Celou dobu jsem jí měla plnou hlavu a bohužel ani v noci jsem si od ní neodpočinula. Většina snů byla o tom, jak jsme spolu někde pryč a užíváme si společného času. Jenomže nějaké už tak nevinné nebyly. Hlavně od toho úplně prvního se ty další stupňovaly. Ráno jsem poté musela řešit svůj větší problém, se kterým jsem v žádném případě nemohla jet do práce, stále jsem to odmítala řešit uspokojením, takže studená sprcha byla poslední dobou moje velká kamarádka.

V práci jsem dnes končila brzy, abych se mohla připravit na Ruby. V plánu jsem měla večeři ve své oblíbené restauraci. Divili byste se ale nebyl to zas tak obrovský přepych. Samozřejmě jídlo tam mělo vysokou kvalitu ale rozhodně, to nebyla nějaká předražená pětihvězdičková restaurace. Chodila jsem tam často a vždy jsem měla rezervované své místo u okna, kde byl největší klid a krásný výhled k tomu. Dnes tomu nebylo jinak, volala jsem tam hned ráno, aby semnou a mým doprovodem počítali.

Měla jsem asi dvě hodiny na přípravu svého vzhledu. Ze všeho nejdřív jsem si ale musela dát sprchu, až pak jsem se mohla vrhnout na oblečení. Zvolila jsem ležérnější styl, který se skládal z hnědého, upnutého roláku, černých společenských kalhot, černých lodiček a svých klasických šperků. K tomu jsem zvolila ještě kabát, který se k večeru může hodit. Dnes jsem jí chtěla hlavně vše říct. Nerada jsem chodila okolo horké kaše a něco takového tajila. Měla právo znát mé pocity a city k ní. Rozhodně jsem nepatřila mezi stydlivé lidi ale její přítomnost byla tak zvláštní, že i já znejistila. Jenom jsem se modlila, aby to vzala klidně a neskončila, to co mezi námi teď začíná.