𝑹𝒆𝒅 𝑾𝒊𝒏𝒆 | Alcina Dimitrescu

𝟗|𝑮𝒆𝒓𝒎𝒂𝒏𝒚

•Ruby POV•
Německo byla krásná země. Alcina vlastnila jeden menší dům, který byl pro nás dvě a pár bodyguardů úplně dostačující. V den, kdy jsme dorazili, už Alcina nikam nejela a zůstali jsme v domě, kde jsme všichni odpočívali po cestě. Alcina mi řekla, že hned zítra jede ke Karlovi a vrátí se nejspíš někdy pozdě, takže zítra bude ten den, kdy budu jen s Jeremym a my se uvidíme až večer. Byla jsem s tím v pořádku, protože jsem s tím počítala.

~~~~~

Jeremy mě druhý den vzal po nějakých památkách a zajímavých místech. Vzal mě i na oběd do jedné hezké restaurace. Měla jsem v plánu platit ale on řekl, že dostal od Alciny pokyny, aby vše platil on její kartou. Mohla jsem něco takového čekat ale štvalo mě to, protože jsem si jídlo zvládla zaplatit sama. Také mi řekl, že mě může vzít do obchodu a prý si mohu koupit něco pomocí Alciny karty, to jsem ale hned odmítla. Nechtěla jsem si nic za její peníze kupovat. Jeremyho jsem proto poprosila, aby nás odvezl do domu. Doufala jsem, že bude Alcina brzy doma.

•Alciny POV•
Karl se během naší konverzace choval jako úplný idiot. Neustále vymýšlel věci, kvůli kterým bychom měli ještě větší problémy a řešit se mi rozhodně nechtěly. Oba jsme se po x hodinách rozhodli, že budeme pokračovat jindy. Byli jsme unavení a dost podrážděný, což nebyla dobrá kombinace. Hlavně jsem se těšila až uvidím Ruby. Doufala jsem, že pro ni byl dnešek dobrý i když jsme nemohly být spolu.

Bohužel se moje cesta do domu protáhla. Přijela jsem poměrně pozdě, slunce už dávno zašlo za obzor a měsíc s hvězdami zdobili oblohu. Při vstupu dovnitř bylo všude šero. V kuchyni jsem našla jen jednoho svého muže, který mě pozdravil. Zeptala jsem se ho, kde je Ruby, abych zjistila, že je v pokoji a nejspíš už spí. Poděkovala jsem mu a vydala se za ní nahoru.

Opravdu už ležela v posteli ale naštěstí nespala. Měla rozsvícenou lampičku a četla si nějakou knížku.
,,Ahoj." Pozdravila mě a zvedla pohled od své četby.
,,Vysprchuji se a hned jsem u tebe Draga mea." Přikývla a začala se zase věnovat své knížce. Chtěla jsem, co nejdřív být u ní, takže jsem si dala rychlou sprchu, abych ze sebe smyla dnešek a převlečená v košili jsem šla za svou láskou.
,,Bylo dnes všechno v pořádku?" Zeptala jsem se. Sedla jsem si na postel hned vedle ní a opatrně jí vzala knihu z ruky, aby se věnovala jen mne.
,,Jeremy byl pozorný a snažil se mi ukázat, co nejvíc věcí a památek. Vzal mě na objed. Nemusíš se bát platil tvojí kartou, i když jsem nechtěla a návrh jet do odchodu jsem odmítla, protože si zvládnu oblečení platit sama." Poznala jsem, že je naštvaná ale nechápala jsem proč.
,,Chtěla jsem ti jen udělat radost a dopřát ti něco." Odvětila jsem.
,,Alcino nepotřebuji tvoje peníze. Mám vlastní a vystačím si s nimi. Děkuji ale nechci to. Stačí, že si mě vzala sebou." Držela mě za ruku a hladila mé klouby, jako kdyby se mě snažila uklidnit.
,,Promiň nechtěla jsem, aby ses cítila nějak špatně." Ruby se ke mně přitulila, políbila ohyb mého krku a zeptala se jaká byla schůzka.
,,Strašná. Na ničem jsme se pořádně nedomluvili a akorát jsme oba odcházeli naštvaní a podrážděný. Zítřek mám ale pro tebe, on nějaký ten den počká." Byla očividně ráda, že s ní zítra budu a já vlastně taky.

~~~~~

•Ruby POV•
Alcina mě i přes můj nesouhlas vzala do obchodů nakupovat. Říkala jsem, že nechci, aby mi něco kupovala ale ona si stejně nedala říct. Řekla, že mi chce něco koupit a já jí to nevymluvím, takže jsem to nakonec vzdala a souhlasila. Alcina s sebou vzala jednoho jejího muže, kterého jsem neznala. Říkala, že je to kvůli bezpečnosti a někdo bude muset nosit ty tašky, což mě utvrdilo v tom, že tam budeme dlouho.