Uvězněni 𝚟 𝚖𝚒𝚗𝚎𝚌𝚛𝚊𝚏𝚝𝚞 2.0

kapitola 8.- Záchranná akce

Šárka: Kolik jich uvnitř bylo?
Ada: Asi 12.
Šárka: 12? Tak to je pohoda.
Hayley: Jako, nechci nikoho tady zastrašovat, ale tím předním vchodem co vypadá jak vstup do metra nepůjdem nebo nás hned zabijou.
Ada: No, tak kudy chceš jít teda ty génie?
Hayley: Hádej co měli všechny místnosti tam.
Ada: Nevim, co?
Hayley a Šárka: ...Ventilace.
Šárka: To jako myslíš, že tu někde bude ventilace, co když bude mrňavá?
Hayley: No tak nám nezbývá nic jinýho než to zjistit.

Mrdli jsme všichni na sebe lahvičku s lektvarem neviditelnosti, aby nás nikdo nemohl vidět jak tam šmírujem kolem toho vchodu. Když jsme našli ty ventilace, tak jsme zjistili, že se do nich vejde člověk, ale že jsou přímo dolů a pak je to zahlý, takže kdyby tam někdo skočil bez lana bez ničeho, tak se dobře seseká.

Takže jsme udělali všechno co by každý člověk udělal v tuhle situaci, našel něco o co se dá přivázat lano a potom se z toho slanit dolů jak agenti. Našli jsme jen plot, ale lepší než nic.

Hamros: Máme jít s váma?
Hayley: Radím vám, aby jste se do tohohle nepřiplítali nebo budete lítat v průserech jak my.
Hamros: Průsery jsou moje druhé jméno.
Šárka: No to určitě, to je jak já a Archanděl Uriel vole.
Miles: Kdo riskne padání na držku a půjde první?
Ada: Já půjdu první.

Ada se vytratila do lovišť, ale pak se z intercomu ozvalo:

Ada: Je to v pohodě, nikdo tu není.
Hayley: Můžeš nějak zabarikádovat ty dveře co tam jsou, aby jima nikdo nešel a nepřekvapil nás?
Ada: Jop, jsou tu takový ty hovadiny na dřevo.
Hayley: Okay, tak tam dej to prkno.

Postupně jsme se takhle všichni šli do těch ventilacích.

Miles: Tak jaký je plán?
Šárka: Hádám, že asi si půjdeme pro ty dvě a pak si budeme říkat: CO JSME TO SAKRA PROVEDLI?
Miles: Yup, sounds about right.
Miles: Ale teď fakt, máte někdo plán?
Všichni: ...
Miles: To ticho mě děsí.
Ada: Máme na výběr dvě možnosti.
1) Stealth.
2) Vystřílet to tady na sračky.
Šárka: Jakoby ten stealth nezní špatně, ale my jsme stejně takový idioti, že se hned prozradíme, takže to je jedno.
Hayley: Kámo.
Šárka: No?
Hayley: Tady maj kukly.
Šárka: No a?
Hayley: Pokud mají kukly taky, tak sem zapadneme.
Šárka: Ahá.

Takže jsme si nasadili všichni kukly a vypadali jako kdyby jsme šli na Sibiřan meet-up. Nicméně jsme se rozdělili a šli ven a chovali se jako by jsme k nim patřili. Šárka uviděla nějakou chodbu s dveřmi a nějakou blbostí na kartu vedle toho, prostě zámek.

Šárka(Intercom): Lidi, jsem u nějakých dveřích co má zámek na nějakou kartu. Tam by mohli být ty dvě ne? Nicméně hledejte někoho s "VIP" kartama na krku. Jo a je tu ještě nějaký snímáč obličeje, asi nějaký ověření.
Miles(Intercom): Jak tohle sakra sehnali, a jak to mohly dát sem do minecraftu?
Ada(Intercom): A toho, že tu jsou jako pistole atd. ti nepříjde divný?
Miles(Intercom): Ne, protože jsme byly někde v prdeli za hranicemi, tady silně pochybuju, že tu vůbec vychází do jiných "kontinentů".
Hayley(Intercom): Kontinenty?
Miles(Intercom): A jak to chceš nazvat?
Hayley(Intercom): Cokoliv jen ne kontinenty. Hlavně kontinenty jsou většinou velký, a neskládají se z jedný random budovy co najdeš a patří k úplně ničemu jinýmu.
Šárka(Intercom): Soustřeďte se.
Ada(Intercom): Hayley je ti jasný, že jako to byl tvůj nápad, takže pokud se něco posere, tak to půjde k tobě?
Hayley(Intercom): Jasně, já teď jen doufám, že oni se taky respawnují a pokud se něco jim stane, tak to nebudu muset vysvětlovat jejímu fotříkovi, protože well... Jestli umřou na nějakou stupidní věc, tak to raději skočím z Empire State building než mu vysvětlovat co se tu kurva děl- Vidím někoho s tou kartou, jde k Milošovi, zeptej se ho kam jde.
Miles(Intercom): Okay.