Z nenávisti na lásku [BoyxBoy]

Provokování

Jen jsem ráno otevřel oči a už mi treštila hlava. Já věděl proč klukům říkám že neumím pít. Snažil jsem se pohnout ale ze zadu mě někdo objímal. Co se doprdele včera stalo.

Pomalu jsem se posadil a naštěstí jsem necítil žádnou bolest v zádech takže se ani nic nekalého nedělo. Když jsem se ale otočil málem jsem dostal infarkt. PROČ LEŽÍM V POSTELI S HARUKIM?!

„Co to kurwa?!!" „Neřvi tak" „Jak mám asi neřvat když- ahh" pořádně jsem ani nedokončil větu a moje hlava opět začala třeštit. Haruki odešel ale za chvíli že vrátil s nějakým lékem a vodou. Nejspíš to bylo od bolesti hlavy a tak jsem to rychle zapil.

Sedíme na gauči a já jen poslouchám co všechno jsem včera provedl. Taky mi pustil video kde jsem mu doslova skládal komplimenty. Zrudl jsem a radši ho kopl do nohy ať to vypne.

„Asi bych se ti i měl omluvit.." „Za co? Za to že si tak arogantní, namyšlený a bereš mi první místo v žebříčku nejhezčí kluk školy jo to bys měl" uchechtl jsem se.

„Ne.. za to že jsem si dělal srandu z tvých rodičů nevěděl jsem že jsou no.. ty víš" Jak to ví?.. „J..jak to víš" zrychloval se mi dech a nemohl jsem zastavit. Neměl to nikdo vědět. A obzvlášť on.

„Noo když si včera byl na mol říkal si dost věcí a zmínil si že už tvý rodiče pět let nežijí, a chtěl jsme se ti omluvit za ten kabi- Ryuu?" Nemohl jsem to říct.

„Ryuu hlavně dýchej, nádech, výdech" můj dech už jsem sklidnil ale moje slzy jsem zastavit nemohl. Obejmul mě a kvůli mému stavu mi to vůbec nevadilo a navíc jsem se mu zabořil do trička. To co ale udělal pak ani nevím jestli mi vadilo a nebo ne.

O mě políbil?! COŽE!? Soustředil jsem se jen na tento okamžik a nemyslel na nic jiného. Pomalu jsem zavřel oči a užíval si to i když jsme ani nechtěl. Odtáhl se a já na něj jen čuměl.

„Proč- cos nebo co já tě asi zabiju" „Jen jsem zopakoval to cos včera udělal ty, a vidím že tě to asi odreagovalo" „Už to nikdy nedělej! A vlastně co všechno si mi ještě ze včerejška neřekl?" Naše konverzace začala být víc pozitivní a já úplně zapomněl na to co se před chvílí stalo. Ale musím uznat že má celkem hebké rty.

Včera jsem si ani neuvědomil jak dobře chutnají jeho rty. Ale bohužel to není jediná věc kterou jsem si neuvědomil, a to že Takumi má klíče od mého bytu takže nejspíš viděl to co jsem fakt nechtěl aby viděl.

„Takže já vás dotáhnu do baru a vy už se tu líbáte? No já vám to brát nebudu já stihl ojet Katsua" s tyto slovy opustil byt a já jen zíral na dveře které před chvílí zavřel. Že dokáže sbalit kohokoliv to vím ale že se dostal až na takovýhle level to mi hlava nebere.

Ryuu vytáhl mobil který měl v kapse a vytáčel, pro mě, neznámé číslo. Za chvilku mi ale docvaklo že nejspíš volá tomu Katsuovi.

„Ryuu seš to ty?" Ryuu se trochu rozesmál a není se čemu divit, Katsu opravdu zněl jak kdyby něco hulil.

„No sem to já, cos včera prosimtě dělal že už nejseš panic" musel jsem se zasmát i já protože moc dobře znám Takumiho a Katsu to asi nějakou dobu nerozchodí.

„Noo to je celkem dlouhý příběh a počkej, on tam je s tebou ještě někdo?" Ryuu se na mě podíval a já pokrčil rameny na znamení že nemám šajna jestli má říct že jsem to já nebo ne.

„Si nemysli že pak nebudu chtít vědět podrobnosti a no jako jo.. prostě jsem tu s Harukim" řekl narovinu protože nejspíš neumí lhát a já se pousmál.

Volali spolu ještě nějakou dobu a Ryuu mu musel vysvětlovat proč je u mě, samozřejmě o tom polibku neřekl ani slovo. I když Takumi je celkem kecka takže se to nejspíš dříve nebo později dozví od něj.

Po ukončení hovoru jsem se vzal svoje věci a hodlal se odejít, akorát že netuším v jaký části města teď vlastně jsem.

„Haruki?.. myslíš že bys mohl zavolat Takumimu aby mě odvezl já nevím jak se dostat domů" Bylo mi celkem trapně ale nějak se domů dostat musím.

„A co takhle se projít? I když tady Takumi byl určitě šel pěšky protože vždycky druhý den po návštěvě baru nemůže řídit, pořádně ani nevím proč ale prostě nezvládá řídit" nakonec jsem přikývl protože jinou možnost stejně ani nemám. Řekl jsem mu teda mou adresu a vyšli jsme.

Jdeme vedle sebe bez toho aby jsme na sebe aspoň jedinkrát promluvili. Nevím co teď jsme, pořád ho nemám rád, asi.. Proč mě políbil? Jsem přece kluk. Je to nechutný. Nebo ne? Vždyť jsem na holky. Nebo- Ne jsem 100% hetero... myslím.

Konečně už jsme došli a já se vydal ke vchodu.

„A pusa na rozloučenou nebude?" To doufám že to byl vtip.

„Si děláš prdel?! Řekl jsem že už to nikdy neuděláš a mimo to já jsem na holk-hm" umlčel mě dětskou pusou na rty a oddálil se dřív než jsem mu stihl jednu vlepit. No to si s ním ještě vyřídím.

Pak už jsem jen viděl jak se vzdaloval a já se už konečně vydal do mého bytu.

Zavřel jsem za sebou ale něco se mi tu nezdálo. Je tu celkem.. ticho? Možná že mi ten kluk fakt trochu chybí. Přejel jsem si prstama po rtech a vzpomněl si na okamžik kdy mě Haruki políbil. Je to idiot.

Asi mám nový hobby protože dokážu vytočit Ryuua bez toho abych použil nějaké nadávky. No nejsem já geniální? I když asi bych si měl promluvit s Takumi než z toho co viděl vyvodí 10 nesmyslných scénářů které nejsou ani fyzicky možné.

Popravdě nevím jestli mě to k Ryuuovi táhne. Nemáme se rádi takže i kdybych k němu něco cítil on je hetero. Nebo to mi aspoň řekl. Ale byl celkem rudý když jsem ho políbil... No myslím že teď je to celkem ztracený případ.

★★★
Další kapitola je na světě a ještě bych chtěla poděkovat LunaStoorm  a Miko19337 protože i když tady ty příběhy jsou dost cringe tak udělali fanklub který je i tady na wattpadu takže pokud chcete můžete jít na profil od LunaStoorm a tam ho najdete. To by bylo asi pro dnešek vše a zas u další kapitolky byeee :33

- 1069 slov