Z nenávisti na lásku [BoyxBoy]

Bar a přiznání

Dny tak rychle utekly a už je tady sobota. Už půl hodiny se přehrabuju ve skříni a nedokážu vymyslet ani jeden smysluplný outfit.

Už je skoro pět a já už se na to vykašlal a vzal si černé baggy jeans, nějakou volnější mikinu a stříbrný řetízek.

Slyšel jsem venku zatroubení a z okna zahlédl jak na mé okno mává Katsu. Za volantem nejspíš seděl ten Takumi, taky bych už chtěl auto. Rychle jsem si vzal mobil, klíče a pro jistotu i nějaké prášky na uklidnění a vyrazil dolů.

„Takže nakonec jdeš" zajásal Katsu a já si povzdechl. Z auta vystoupil celkem pohledný kluk a podal mi ruku. „Ahoj jsem Takumi" přijal jsem mu ji a trochu se zašklebil na Katsua. „Já Ryuu, slyšel jsem o tobě hodně" Katsu mě švihl přes hlavu a já se na něj usmál.

Cesta probíhala pomalu a Takumi najednou promluvil. „Hele Ryuu jaký že je tvoje celý jméno?" „Ryuu Murakami, proč?" „Počkej nejseš ty ten co se pořád nějak nemá s Harukim?" Nechci aby mě znal jako někdo kdo se hádá s prvním nejhezčím klukem ve škole ale přikývl jsem.

Vystoupili jsme před nějakým barem a mě už se to od začátku nelíbilo. Neumím pít a nemohlo by to dopadnout dobře.

„Ryuu tak jdeš?" „No nevím mám v plánu si zabalit svým pět švestek a vypadnout vo cať" Ti dva se na sebe usmáli a už mě táhli dovnitř.

Sedli jsme si někde do rohu a Takumimu přišla zpráva na mobil. Podíval se na ni, pak na mě a řekl něco ve stylu „Tak tohle bude ještě zajímavé" chtěl jsme se zeptat jak to myslí ale to už šel k baru nám něco objednat.

Takumi mi ještě v pátek říkal že jde s Katsuem a nějakým jeho kámošem v sobotu do baru. Zeptal se jestli chci i já ale já se mu rozhodl odpovědět až v sobotu.

Nemám co dělat asi fakt půjdu do toho baru za Takumim. Napsal jsem mu proto zprávu ať tam na mě čeká protože vždy chodíme do stejného.

Pěšky jsem to měl celkem blízko takže jsem se neobtěžoval zavolat si nějaký odvoz. Cinkl mi mobil a já si otevřel nově příchozí zprávu.
"Myslíš že jak přijdeš tak budeš překvapený"
Nenávidím překvapení.

Otevřel jsem dveře a všiml si že Takumi stojí u baru a nejspíš čeká na své drinky.

„Nazdar, tak jsem tu proč bych měl být překvapený?" Pozdravil jsem ho a on se na mě podíval s menším úsměvem. Ukázal směrem k jednomu stolu v rohu a já si všiml Ryuua?! Proč je všude kde jsem já doprdele.

Už jsem se chtěl otočit a odejít ale Takumi mě zastavil a řekl ať mu pomůžu odnést to pití. „Proč si mi sakra neřekl že tu bude i on?!" „Protože vás chceme s Katsuem trošku vyzpovídat" „No jasně hlavně že ty se bavíš.. počkat vyzpovídat?" Neodpověděl mi a vyšel směrem ke stolu. Zabiju ho, přísahám.

Povídal jsem si s Katsuem a viděl jak už přichází Takumi a s někým. Byla už vcelku tma takže jsem ho hned nepoznal ale když přistoupil blíž hned jsem věděl o koho se jedná. Haruki.

„Co tu kurwa děláš?" „Já přišel nedobrovolně, co tu děláš ty?" „Já tu chodím pořád" „Už se nedivím že si takový idiot když pořád chlastáš" „Cos to řekl?!" „Chceš to zopakovat řekl jsem že si-"
„DOST!" Řekl Takumi a Katsu na stejno až se na ně půlka baru otočila.
Bastardi určitě to na nás nastražili.

Posadili nás bohužel vedle sebe a já měl co dělat abych mu jednu neflákl.
„Tákže nás s Takumim napadlo že by jste se mohli zkusit, usmířit?" „Si děláš prdel? „Ne to nepude"

„Hele tak co kdyby jsme se ptali na otázky na vás dva a pokaždé když někdo na toho druhého řekne jakoukoli nadávku tak si bude muset dát panáka-" „Hlavně ne zelenou chutná to jak pasta" „Fajn co třeba vodky?" „Tak to tenhle prcek rozhodně neutáhne" poukázal na mě a já mu tu ruku chtěl zlomit.

Bohužel měl ale pravdu neumím pít a neumím mu ani nenadávat. Ježiš co to ti dva vymysleli za pravidla.

Takumi šel těch panáků objednat vážně hodně protože moc dobře ví jaké to mezi námi je. Proto když se vracel skoro s dvěma tácky plných panáků ani jsem se nedivil. Snad to všechno neschytám já.

„Hele kluci ale já nevím jestli je to dobrý nápad já neumím pít" „Nebudeš muset pít.. pokud teda nebudeš toxickej na Harukiho a to stejné platí i pro něj" Tohle dopadne špatně...

Už asi hodinu tady po nás zkoumají proč se tak nenávidíme a já už v sobě mám pár promile. Aby jsme si byli kvit, kvůli tomu že Haruki zvládá alkohol líp objednal mu Takumi ještě borovičku. Mezitím co Katsu si v pohodě popíjí Tonic, za tohle ho zabiju.

Po dost dlouhé době už jsem byl dost v náladě a Katsu s Takumim asi už odešli, radši nechci vědět kam ani co budou dělat. Já tu pořád s Harukim sedím a ten zmrd mi začíná objednávat pořád silnější a silnější alkohol.

Střízliví jsem byl ještě dost ale Ryuu vypadal jako kdyby si něco šňupnul a smál se jak měsíček na hnoji. Když o tom tak přemýšlím vypadá tak i celkem roztomile- ne nevypadá to dělá ten alkohol.

„Ani se nedivím že si nejhezčí kluk ze školy si tak pěknyyy~" mezi větami škytal a já si to musel natočit. Je opilí takže to že ho natáčím nijak neřeší.

„No jo musíš na sobě ještě zamakat, pojď půjdem už domů rodiče o tebe musí mít strach" chytl jsem ho kolem ramen ale on se mi vyvlékl a zamračil se na mě. Naštěstí kolem bylo hodně lidí takže na nás nikdo divně nekoukal.

„Jak můžou mít strach když jsou mrtví už pět let? Ty umíš cestovat časeeem?~" počkat co že jsou? Zarazil jsem se na místě a koukal na něj jak se motá jen z toho že sedí. Možná to v té ředitelně jsem vážně přehnal.

Nálada mi celkem klesla ale Ryuu byl kvůli alkoholu pořád dost mimo. V takovém stavu bych z něj vážně adresu nedostal a proto jsem se rozhodl ho vzít k sobě.

Konečně jsme ho nějak dotáhl domů a posadil ho na gauč. Už jsem chtěl odejít ale on mi položil ruku na tvář a palcem mi přejížděl po rtech.

„Jak asi chutnají~" počkat co že to řekl?- Netsihl jsem nad tím nějak víc uvažovat a už jsme cítil jeho rty na těch mých. Sakra musím se odpojit.. ale když ono je to i celkem příjemný. Ale já jsem tady ten dominantní.

Shodil jsem ho pod sebe na gauč a začal ho líbat. Dal mi ruce co vlasů a ještě víc si mě přitáhl.

Odtáhli jsme se a já to musel vydýchat, tohle se nemohlo stát. Rychle jsem z něho vstal ale on mě chytl za ruku a řekl ať zůstanu. To mu ale na dlouho nevydrželo a on usl.

Vzal jsem ho na ruce a šel s ním do ložnice protože na tom gauči by se vážně nevyspal. Položil jsme ho na postel a lehl si vedle něj. Ještě jsem dal rychle Ryuuovi pusu na čelo a usl s ním v objetí. Nevím co mi na to řekne jak se probudí ale myslím že ho kocovina hitne.

★★★
Máme tu další kapitolku opět nevím co k tomu říct takže děkuji za všechny přečtení a hlasování a zatím byeee :33

- 1227 slov