Z nenávisti na lásku [BoyxBoy]

Problém vyřešen

Probudil jsem se brzy ráno se zaschlými slzami na tvářích a suchem v krku. První věc co jsem musel udělat byla se podívat z okna. Nikdo tam nebyl, že by se na to vykašlali?

Šel jsem do kuchyně napustit si vodu ať celý den nechodím jako nějaká mumie. Už si ani nevzpomínám v kolik jsem včera večer usnul.

Převlečený, nachytaný a v naději že na mě nebudou čekat ti chlapi ze včerejška vycházím z paneláku. Nikdo nikde a já se snažím jít co nenápadně. No to bych ale nesměl být tak naivní že?

Hned po pár metrech od mého bytu mi někdo položil ruku na rameno a myslím že nemusím objasňovat kdo to byl. Naštěstí tu byl ale sám což jsem počítal aspoň jako poloviční úspěch.

„No to je mi opět náhodička, co kdybych tě dneska odvedl do školy?" Řekl to tak slizkým hlasem že oproti tomu by každý had byl suchý. Radši jsem mu neodpovídal a šel dál.

„Tak hele včera jsem byl pod vlivem něčeho a dneska mám celkem špatnou kocovinu takže mě nechtěj nasrat a odpovídej slovama" „M-můžete jít se mnou" „Tak je hodný" zase mě chytl kolem ramen a já věděl že následujících možná pár měsíců bude opravdu dlouhých.

Došli jsme takhle až před školu a já bych nejraději tu jeho oplzlou ruku sundal ale bojím se že by mi natáhl

„Kdy ti končí škola?" „Proč to chcete vědět?" Trošku jsem zariskoval ale on nevypadal že by mi chtěl před takovou kupou děti něco udělat. „Prostě v kolik končíš" řekl už trošku drsněji. „O půl druhé.." „Fajn budu tě tady čekat a pak si někam zajdeme a vyřešíme ty účty" pustil mě a já mohl konečně do školy. To bylo snad poprvé kdy jsem se tam těšil.

Víte jak jsem říkal že nechci jít tento týden do školy? Ségra trvala na tom že se Ryuuovi chce omluvit za to jak na něj vyjela a proto mi řekla ať do tý školy jdu když už u ní budu. Pomalu se začíná chovat jak máma.

Kimiko jsem dal klíče a poučil jsem jí ať to tu celé nezapálí a pak už jsme mohli vyrazit. Jelikož je to moje malá sestřička nemohl jsem si odpustit věci typu že až půjde zpátky tak ať je opatrná.

„Hele tam už je Ryuu, to je jeho táta?" Jakmile zmínila Ryuua hned jsem se otočil směrem kterým se koukala ale byl jsem si jistý že tohle nemůže být jeho táta. Něco mu říkal a Ryuu vypadal jako kdyby ho každé slovo co ten chlap vypustí z držky bolelo.

Pustil ho a Ryuu se skoro rozběhl do školy ale Kimiko hned za ním. Já radši počkal až si dopovídají a můžu je obejít.

Když jsem kolem nich procházel vypadalo to že Ryuu moc nenaspal. Víte co? Dneska vážně seru na tu školu.

Rozběhl jsem se směrem za tím chlápkem co držel Ryuua a doufal že ho doženu.

No to je fakt hezký jeden mě pustí a pak mě dožene ta holka od Harukiho.

„Ryuu já- počkej potřebuju se vydýchat šel si moc rychle" ta holka se opřela o svoje kolena a já na ni jen zíral.

„Dobré už jsem v pohodě, chtěla jsem se ti hrozně omluvit za ten včerejšek myslela jsem že si něco udělal Harukimu a proto jsem ho chtěla jako jeho mladší sestřička chránit a-" „Počkej ty si jeho sestra? Takže.. s ním nechodíš?" „Cože? To vůbec vážně jsem jen jeho ségra, proč se ptáš?" „Jen tak.." chvíli na mě zírala a já myslel že už můžu jít jenže ona pak zas spustila.

„Ryuu podívej, on to Haruki tak nemyslel já vím co se stalo, řekl mi to, a je z toho úplně zničený. Víš proč jsem po tobě tak vyběhla? Když jsem o tobě nic nevěděla a najednou jsme tě uviděli před nějakou kavárnou s nějakou holkou Haruki z toho začal brečet. I když se mi snažil nalhat že mu něco spadlo do oka. Prostě se ve mě zapl ochranářský mód a byla jsem na tebe tak zlá..." Bylo vidět že jí to mrzí a já koukal jak zamrzlý. Haruki brečel kvůli.. Kazumi? Takže všechno co mi řekl, to byla pravda?

„... Chtěla jsem se ti proto omluvit, odpustíš mi?" „J-jo určitě, já jen.. co je mě teda Haruki cítí?" „Kdybych to měla shrnout miluje tě akorát si teď myslí že už je to u tebe ztracené a bojí se toho že by si ho mohl nenávidět ještě víc než ho teď nenávidíš" „Ale, já nikdy neřekl že ho nenávidím" „Počkej a to znamená co?" „Podívej mám to teď všechno zkreslené, nikdy jsem neřekl že ho nenávidím ale potřebuju si s ním o tom promluvit osobně" „VÁŽNĚ! POČKEJ ZAJDU ZA NÍM- kde je?"

Když už jsem konečně viděl toho chlápka rychle jsem se rozběhl a postavil se před něj.

„Hej počkejte" „Co chceš kluku nemám na tebe čas" snažil se mě obejít ale já ho nechtěl pustit. „Odkud znáte Ryuua?" „To ti může být u prdele a teď uhni!" Odstrčil mě ale já šel hned vedle něj.

„Já se na něco ptal a budu tu s váma dokud mi neodpovíte" „Mě je absolutně jedno co chceš a co nechceš pokud mi i hned nepůjdeš z cesty zařídím abys skončil v nemocnici" chvíli jsem se zarazil ale viděl jsem jak jde směr náměstí. Kdyby mě tam zmlátil možná by někdo zavolal policii.

Ale co když dělám jen nějaké ukvapené závěry a je to nějaký příbuzný od Ryuua. Kdyby ho zatkla policie Ryuu už by možná neměl nikoho a to by mě pak nenáviděl ještě víc. Kdyby to byl ale opravdu někdo z jeho rodiny neřekl by mi to? Teď to prostě bude risk nebo zisk.

Už byl na náměstí a já se za ním opět rozeběhl.

„Jste někdo z jeho rodiny?" „NEŘEKL JSEM TI AŤ SE MI KLIDÍŠ Z CESTY TY SPRATKU?!" „Nemusíte být tak agresivní jen jsem se zeptal" řekl jsem to klidně takže to možná toho chlápka, ale co to kecám určitě to toho chlápka nasralo a už se napřáhl že mi jednu uvalí.

Uhl jsem a v periferním vidění jsem zahlédl jak se kolem shromážďuje nějaká kopa lidí. Co kdybych se nechal dobrovolně zmlátit? Ale lidi jsou v dnešní době celkem svině nejsem si jistý jestli by tu policii zavolali. Ale za pokus nic nedám, maximálně zlomený žebra.

U druhý rány už jsem neuhl a svalil se na zem. Někde v dálce jsem uslyšel jak mladá paní říká svému nejspíš manželovi ať zavolá policii. Aspoň někdo má dobrý srdce. Naštěstí tak učinil ale policie tu nemůže být do tří vteřin a proto mi týpek přede mnou ještě párkrát vrazil. Naštěstí ne už tak moc protože jsem dal ruce do obraného gesta a chránil jsem si hlavně obličej.

Z dálky už jsem uslyšel sirény takže jsem trošku uvolnil ruce ale to byla chyba. Ten chlápek z kapsy vytáhl kapesní nožík a řízl mě s ním přes oko které jsem měl pro moje štěstí zavřené. Neříkám nic bolelo to jako čert ale tak nejspíš neoslepnu ale jizvu tak budu mít pěknou.

Policie ho ode mě odtrhla a hned se mě začali vyptávat co se stalo a zavolali záchranku. Když jsem se ptal co s ním bude tak řekli že je to tajné al že tenhle týpek už má za sebou pár vražd a můžu být rád že jsem neskončil ještě hůř. Nasedl jsem teda do záchranky kde mi řekli že opravdu budu mít celkem velkou jizvu která se táhne od poloviny čela, přes oko až někde do poloviny líčka. Naštěstí ale nebyla hluboká. Jinak jsem jen dostal trochu do držky.

V nemocnici mi na to nějak ošetřili a dali mi na tu jizvu nějakou věc na zástavu krvácení (nevím jak se řezné rány řeší takže to prosím neřešte xd). Prý to tam mám mít pár dnů a pak mám zas přijít a oni mi to zkontrolují.

Z nemocnice jsem vycházel okolo 11 hodiny dopoledne. Doufám že se ségra někde nezatoulala a došla v pořádku domů. Protože ona je toho schopná. Doufám že je i Ryuu v pořádku a asi se ho potřebuju zeptat kdo byl ten chlápek.

Tak tenhle den začal fakt zajímavě.

★★★
Dneska tu je trošku delší kapitolka takže doufám že se vám líbila. Bohužel od 8.7 nebudu asi 2-3 týdny vydávat kapitoly ale budu se snažit tenhle týden si napsat nějaký dopředu ale kdybych nevydala tak snad vám to nebude vadit. No nic děkuju za všechny přečtení a hlasování a zatím byeee :33

- 1409 slov