Doprdele nedokážu se krotit. Kdyby mě nezastavil možná bych ho tam i ohnul. Sakra musím se od něj držet co nejdál jinak jeho prdel už nebude panna. I když co já vím možná že už si s někým užil, ale myslím že on by byl nahoře- o čem to tady přemýšlím. Možná že bych měl s Takumim zas někam zajít abych se odreagoval.
-TIME SKIP-
Jak říkám potřeboval jsem se odreagovat a proto už s Takumim posedáváme v našem obvyklém baru a leju do sebe už nevím kolikátý drink i když vím že zítra budu mít menší kocovinku. Já umím pít přísahám, akorát jsem si neuvědomil že zítra je vlastně škola a začal jsem kombinovat alkohol. Takumi mě upozorňoval abych to nedělal ale on neví co se stalo takže jeho slova jsem nebral na velkou váhu.
Odcházím z baru totálně zřízeny že pomalu zakopávám o svoje vlastní nohy. Takumimu jsem řekl že se domů zvládnu dostat sám a on i přes to že nechtěl odešel domů. Já ale v mém podnapilém stavu opravdu nemířil domů.
Už je půl dvanácté večer a já stále nemůžu usnout. Mám v hlavě ten dnešek a nemůžu na to zapomenout. Už půl hodiny se tu jenom převaluju na posteli a čekám jestli konečně usnu. Yes po sto letech jsem našel dokonalou pozici na spaní a už pomalu usínám... No to si děláš prdel kdo na mě teď musí zvonit?!
Pomalu jsem se postavil div že jsem sebou nesekl o zem a vydal se ke dveřím. Ten někdo zvonil pořád dokola a mě to začalo tak štvát že jsem si myslel že k těm dveřím normálně doběhnu.
Jen jsem pootevřel dveře a ten dotyčný je skoro až vyrazil. Počkat-
„Haruki co tu děláš?! A ještě takhle pozdě, ty si zase chlastal?- mmh" ani jsem nedořekl větu a už jsem měl Harukiho jazyk v puse. Really? Já se chci vyspat! Co to do něj zas vjelo. Haruki zavřel hlavní dveře a zvedl mě jako nějakou princeznu.
„Hele co to děláš okamžitě mě polož na zem!" Co jsem si myslel samozřejmě že mě neposlechl. Odnesl mě do mého pokoje a hodil se mnou na postel.
Začal se prohrabávat v mé skříní ale než jsem se stihl postavit a nějak mu vynadat vytáhl z ní kravatu kterou mám většinou jen na nějaký slavnostní události. Chtěl jsem z postele slézt ale on mě stihl zasednou a přivázat mi ruce k posteli kravatou.
„Haruki okamžitě toho nech!" „Přestaň si už kurwa stěžovat nechceš snad aby to bolelo ještě víc" jo určitě byl pod vlivem alkoholu ale i tak jsem se pořád vzpouzel a křičel na něj ať přestane.
„Fajn řekl sis o to" Haruki se postavil a opět se vydal ke skříni a já se snažil rozvázat tu kravatu.
„Co si doprdele myslíš že děláš?" „Haruki tohle už je trochu moc nemyslíš? Prostě mě rozvaž!" „Nemyslím a nějak se mi nechce" chtěl jsem něco namítnout ale on mi narval do pusy nějaký kus oblečení takže jsme se zmohl jen na tlumený křik.
Haruki mi začal stahovat kalhoty a mě se začali valit slzy do očí. Prosím nemůže to dopadnout tak jak si myslím. Když jsem měl kalhoty už úplně dole Haruki mi vyhrnul i tričko ale jen nad hlavu protože jsem měl ruce pořád svázané. Snažil jsem se kopat, křičet nebo udělat cokoliv co by ho odradilo ale v síle proti Harukimu nemám šanci.
Haruki mi sundal i poslední kus oblečení a já z reflexu dal kolena k tělu. Snažil jsem se přestat brečet ale v takový situaci to prostě nejde.
Samozřejmě že se mu to nelíbilo a hned mě chytil pod stehnama, dal si moje nohy na jeho ramena a chytl mě za boky. Kdy si kurwa stihl sundat kalhoty?! A JAKTO ŽE JE TAK VELKÝ?! Rychle jsem vyplivl kus oblečení z pusy a snažil se na Harukiho ještě něco zakřičet.
„HARUKI POČKEJ NEVÍŠ CO DĚLÁ- AAH" prudce do mě vnikl a já zakřičel bolestí. Do očí mi vytryskli slzy a já zalapal po dechu. Nejen že do mě vnikl bez přípravy ale i na sucho takže to hrozně bolelo.
Opět mi narval oblečení do pusy aby aspoň ti sousedi měli klid a začal rychle přirážet. Nemohl jsem ani pořádně křičet protože mi v tom bránil kus látky v mé puse takže jediné co jsem mohl dělat je doufat že to brzy skončí.
Po nějaké době už jsem přestal počítat minuty a z únavy mi i můj hlas zeslábl. Na mém obličeji jsem cítil zaschlé slzy a byl jsem jak tělo bez duše. Nelíbilo se mi to i když jsme si v jednu chvíli snažil nalhat opak aby bolest trochu ustoupila.
V jednu chvíli se bolest naplno obnovila a já i přes můj vykřičený hlas zařval do kusu hadru. Haruki že mě konečně vystoupil a že mě začalo vytékat jeho sperma a má krev. Hezký on mě dokonce i natrhnul.
Rozvázal mi ruce které hned dopadly na postel. Vyndal mi z pusy kus hadru který pak někam zahodil. Začal jsem nanovo brečet když jsem si uvědomil co mi ten parchant udělal.
„Přestaň sakra brečet říkal jsem ti ať si nestěžuješ, taky tě můžu ohnout znova jestli chceš" „N-ne už prosím n..ne" celé tělo mě bolelo a já se snažil vzlykat co nejpotišeji.
Haruki si oblékl kalhoty a odcházel. Konečně. Konečně trochu klidu. A kde jsou ty moje záchvaty teď co? Kdybych měl záchvat možná by se nade mnou slitoval. Nebo bych to měl ještě horší...
Proč se tohle musí stávat jen mě. Jasně jednou mě chrání a po druhé mě sám znás1lní.
Myslel jsem si že by ke mě možná mohl něco cítit ale ne mu jde jen o sex. Zasranej Haruki, myslel jsem si že se změnil... Ani hovno všechno to na mě jen hrál a teď mě prostě jen využije jako nějakou hračku. Je mi jedno jestli nebyl při smyslech nebo byl tohle mu nikdy neodpustím.
Nenávidím tenhle život. Nenávidím sebe. Nenávidím věci v mém životě. Nenávidím ty vrahy mých rodičů. Nenávidím že po každé noci musí přijít den. Nenávidím že vůbec musím žít na této planetě. Nenávidím všechno.
NENÁVIDÍM HARUKIHO!
★★★
No jaksi jsem dlouho nevydala kapitolku a za to se hodně omlouvám ale nějak na to nebyl čas a ani chuť. Jinak omlouvám se za všechny gramatické chyby ale i tam doufám že vás tento příběh baví a moc děkuju za všechny přečtení a hlasování a zatím byeee :33- 1066 slov
ČTEŠ
Z nenávisti na lásku [BoyxBoy]
FanfictionDva kluci Dva odlišné životy Dva studenti Dva rivalové.. Nebo snad milenci? Víc se dozvíš v první kapitole tohoto příběhu ;)) Toto je moje druhá fanfikce a doufám že si ji užijete, upozorňuju že se zde bude vyskytovat Boy x Boy takže homofobobé tu n...