The Fairytale of Taekook

/1/

,,Volal jsi mne, otče?" vstoupil do sálu mladý princ. ,,Ano, posaď se Jungkooku." odpověděl mu král. ,,Mohu vědět proč jsem tu?" zeptal se princ zdvořile. ,,Samozřejmě. Přijely princezny ze Západní Asie a také až z Evropy." řekl král. ,,Už zase?" princův zdvořilý tón vystřídal otrávený. ,,Ano, už zase a pokud si nevybereš tak už tě vážně asi provdám za princeznu Severní Koreji." Hlavně to ne.  pomyslel si Jungkook.

,,Gulmira II. z Kazachstánu." ohlásil princeznin příchod sluha. (Btw ano, tohle jméno existuje, a v překladu znamená něco jako květinová princezna.)

Princezna vešla do místnosti a uklonila se. Jistě byla z bohatého království podle toho, kolik měla šperků a jiných drahých doplňků. Jiní muži by prosili, aby se s ní mohli oženit, ale princ Jungkook neměl sebemenší zájem. Princezna začala něco vykládat o svém království, ale Jungkook ji neposlouchal. Zkrátka ho to nezajímalo.

A takhle se to opakovalo ještě 12krát. Sluha ohlásil princeznino jméno, princezna přišla, vyprávěla o svém království a marně se snažila flirtovat s Jungkookem. Jako vždy o žádnou z nich neprojevil Jungkook sebemenší zájem.

,,Jeon Jungkooku! Už tě mám dost! Dávám ti sedm měsíců na hledání tvojí nevěsty! Za sedm měsíců mi přivedeš dívku s tímto prstenem na ruce!" král hodil po Jungkookovi královský prsten. ,,A pokud ji do sedmi měsíců nepřivedeš, vyberu ti nevěstu sám! A myslím si že víš, že bychom potřebovali zlepšit vztahy se Severní Koreou!"

Jungkook sebral že země prsten a odešel z Trůnního sálu. Samozřejmě nezapomněl prásknout těžkými dveřmi. Nevěděl, co má dělat. Nemůže říct otci, že ho ženy zrovna nepřitahují.

Japonsku vládne královna, která má manželku. Otec o ní pořád mluví velmi nevhodně a urážlivě. Jeho otec je tak homofobní, že nikdy v životě neslyšel víc neslušných a sprostých výrazů, jako když jeho otec mluví o královně Japonska nebo o komkoliv, kdo má jinou orientaci než heterosexuální. (Zkrátka a jednoduše je to pěknej kokot.) Není tu sebemenší šance, že by ho jeho otec přijmul takového, jaký je.
Jungkook se rozhodl jít za svým starým kamarádem a osobním sluhou, Park Jiminem. On mu vždy rozuměl a Kook se mu vždy svěřil se vším.

*flashback o 4 roky zpátky*

Jungkook seděl na zemi ve své ložnici. Objímal svá kolena a brečel. Jimin slyšel pláč a přišel za Jungkookem. ,,Kookie, copak se stalo?" zeptal se a objal Kooka. Po pár minutách přemlouvání mu Kookie řekl, že zjistil, že se mu holky prostě nelíbí. ,,Kookie to nevadí, chytří lidé ví, že nezáleží na tom, jakou má člověk orientaci. A na ty hloupé se vykašli."

*konec flahsbacku*

,,Jimine?" zaklepal Kook na pokoj svého osobního sluhy. ,,Pojď dál, Jungkooku!" Jungkook tedy vstoupil do pokoje. ,,Copak potřebuješ?" ,,Potřeboval bych radu." Jimin se zasmál a řekl: ,,Vypadám snad jako Bába Kořenářka, abych dával rady? Nebo jsem snad 150ti letá babča z chaloupky u lesa?" Jimin i Kook se tomu zasmáli.

,,Ne, ale teď vážně mám celkem velkej problém." zvážnil Kook. ,,Zase otec?" ,,Jo, ale tentokrát je to horší. Řekl mi, že pokud mu do sedmi měsíců nepřivedu dívku s rodinným prstenem na ruce, tak mi vybere nevěstu on. A on mi samozřejmě vybere princeznu Severní Koreji. A i kdyby ne, já jsi nechci brát někoho, koho nemiluji." vysypal ze sebe Jungkook.
,,No tak tohle je v pr-" ,,Slovník!" okřikl ho Kook. ,,Samozřejmě jsem chtěl říct v prkýnku, v dřevěným prkýnku. Ale tohle je dost na nic." opravil se Park ,,To teda je. Poradíš mi? Já fakt nevím, co mám dělat." Jimin se zamyslel. ,,Nevím, jestli existuje dobré řešení téhle situace, ale vím, že by sis od tohohle všeho měl odpočinout, takže zítra dlouhá projížďka na koni?" ,,Asi máš pravdu. Trocha čerstvého vzduchu nám neuškodí." povzdychl si Jungkook.