The Fairytale of Taekook

/10/

Taehyung se probudil. Bylo ještě světlo. Sice pořád byl trochu unavený, ale už to bylo mnohem lepší. Rozhlédl se po místnosti. Byly otevřené dveře na balkon. Po chvíli odtamtud vyšel vzlyk.

Tae se rozhodl, že by tam měl jít. Přeci jen, Jungkook už ho tolikrát utěšoval, tak by mu to mohl alespoň malinko oplatit.

Zvedl se a vydal se vrávoravým krokem směr balkon. Došel na balkon. Jungkook tam stál a opíral se o zábradlí rukama.

Tae k němu došel a zezadu ho objal. Jungkook se trochu lekl, ale byl rád, že je tu Tae. ,,Co se děje?" zeptal se potichu Tae. Jungkook chvíli přemýšlel co mu říct. ,,Bojím se." ,,Čeho?" zeptal se starostlivě Tae. ,,On se do našeho království dostal velmi zlý člověk, víš?" povzdechl si smutně Jungkook. ,,A co udělal? Proč se ho bojíš?" nechápal Tae. ,,Jmenuje se Yoongi. Ten člověk. Když jsem byl malý, měl jsem nejlepšího kamaráda, Daesunga. Bavili jsme se spolu snad od té doby, co jsme uměli chodit a mluvit. Jednoho dne jsme si hráli v zahradě. Přišel ale Yoongi. Jeho cílem z nějakého důvodu bylo zavraždit celou královskou rodinu. Vydal se nejdřív zabít mě. Měl dýku a šel ke mně zezadu. Já.. neviděl jsem ho a Dae se pro mě obětoval. Skočil mezi mě a něho. Yoongiho dýka projela do jeho hrudi jako nic. Křičel jsem. Přiběhl jeden strážce, ale ten se vrhl po utíkajícím Yoongim. Daemu ale nikdo nepomohl. Z-zemřel mi v náručí." dořekl Jungkook a znovu se rozbrečel. I Taemu z toho co mu Kook řekl bylo do breku.

Otočil si Jungkooka k sobě a znovu ho pevně objal. ,,Je mi strašně líto, co se stalo." řekl Tae. Jungkook byl nesmírně rád, že se konečně někomu svěřil s tím, co se mu stalo. ,,Já... nebojím se jeho. Nebojím se o sebe. Já se bojím ž-že se stane zase něco t-takového." Kook se na chvíli odmlčel. ,,Bojím se, že ti ublíží. Bojím se, že ublíží Jiminovi, nebo Hobimu." řekl Jungkook.

,,Bojím se o tebe Taetae." Taeho to z nějakého důvodu zahřálo u srdce. Kook se o něj bojí. Pousmál se, i když to v téhle situaci bylo tak trochu absurdní.

Oba dva ještě dlouho stáli ve společném objetí a jen si užívali přítomnost toho druhého. ,,Děkuju" špitl po chvíli Jungkook. ,,Za co?" zeptal se trochu zmateně Tae. ,,Za to, že jsi přišel a že jsem se ti mohl svěřit a vůbec za to, že tu se mnou jsi." řekl Jungkook vděčně. Tae se jen usmál nad jeho slovy.

,,To je samozřejmost, to já bych měl poděkovat tobě za to všechno."  řekl po chvilce Tae. ,,Děkuju Kooku." ,,Ani nevíš, jak strašně moc rád jsem za to, že tu jsi TaeTae. Nevím, co bych bez tebe dělal." řekl Jungkook a dál Taemu malou pusu do vlasů. Tae zčervenal.

Povídali si celkem dlouho. Už raději šli z balkonu, aby je nikdo náhodou nezahlédl.

Po chvíli se k nim připojil i Jimin. Chvíli byl Tae trochu stydlivý, ale potom už si všichni tři povídali a společně se smáli. Zapomněli i na oběd, tak do Jungkookovo komnat přinesli Jimin a nějaký jiný kluk ze služebnictva pozdní oběd pro všechny tři.

,,Co budeme dělat teď?" zeptal se Jimin potom, co odnesl nádobí zpět do královské kuchyně. Jungkook pokrčil rameny. Oba dva se otočili na Taeho, jestli náhodou nemá nějaký nápad. Údivem jim spadla dolní čelist. Tae měl dlaň nataženou směrem do vzduchu. Z jeho prstů vycházela modrá záře, která se obmotávala kolem tužky. Ta tužka levitovala ve vzduchu a pomalu se otáčela dokola.

,,Páni." vydechl užasle Jimin. Tae se prudce otočil na ně. Neuvědomil si, že se na něj koukají. Modrá zář zmizela a tužka spadla na zem. Tae sklopil hlavu. ,,Omlouvám se." řekl potichu. ,,Taehyungie." vydechl Jungkook a vzal si Taeho tváře do rukou. ,,Neomlouvej se, dobře? Nemáš proč se omlouvat." Jungkook se na něj usmál a ho hladil po tváři. Tae zčervenal a taky se pousmál.

,,To bylo úžasné." řekl stále udivený Jimin. ,,Dokázal bys i větší předmět?" zeptal se Jimin, který momentálně vypadal jako malé užaslé dítě. ,,Jimin, nech ho na pokoji." řekl Kook trochu káravě. Jimin nafoukl tvářičky a propaloval Jungkooka pohledem. ,,Myslím to vážně." řekl Jungkook stále trochu podrážděně. Tae se pousmál. Když se Jungkook nedíval jeho směrem a propaloval Jimina pohledem nazpátek, Tae vypustil ze své dlaně pramínky modré záře. Zachytil do nich polštář a ten přenesl na Jungkookovo hlavu. Podíval se na Jimina a dal si prst k ústům, aby byl Jimin zticha. Jimin měl co dělat, aby nevyprskl smíchy. Tae se usmál a pustil Jungkookovi polštář na hlavu. Jungkook sebou trhl, protože to nečekal. Polštář mu spadl na hlavu a zakryl celý obličej. Tae i Jimin vyprskli smíchy.

,,To jako bylo za co?" rozesmál se i Jungkook a hodil polštář po Taem. Ten to nečekal a když na něj polštář dolétl, ztratil rovnováhu a plesknul sebou o pohovku. Všichni tři se zase začali smát. ,,Tae, zlatíčko podej mi jeden polštář." řekl Kook a podíval se zákeřně na Jimina. Tae trošku zčervenal nad tím oslovením. Zase se objevila modrá záře a Jungkookovi dopadl polštář rovnou do rukou. Jimin se na něj podíval pohledem opovaž se. Jungkook se napřáhl a fláknul Jimina polštářem. Tae i Jungkook se oba dva smáli jako pominutí.

Ta Taeho nová písnička!!!😩😩😩vyrobte mi někdo rakev, to je tak dokonalý!!