The Fairytale of Taekook

/3/

Jungkook se rozhodl, že by bylo dobré projít knihovnu a najít nějaké knihy o vílách, aby věděli, co mají dělat a co od vílího chlapce očekávat.

,,Jimine, dojdeš prosím pro ty koně, co jsme nechali v sadu a odvedeš je do stáje?" požádal Kook, který právě vešel do knihovny za Jiminem. ,,Jasně." odpověděl Jimin.

Jimin šel odvést koně do stáje a Jungkook se vydal prohlédnout knihovnu v pravém křídle zámku, kam nikdo moc nechodí. Sice má vlastní knihovnu, ale v té žádné knihy o vílách rozhodně nejsou.
Po cestě naštěstí nenarazil ani na otce, matku, nebo služebnictvo. Ne že by byl do knihovny přístup zakázán, ale Jungkook se prostě nechtěl s nikým bavit nebo něco řešit.

Ocitl se před dveřmi do knihovny, zmáčkl kliku a vešel do staré knihovny. Všude byly vysoké police s všelijakými knihami. Jungkook ale dobře věděl, že ty nejvzácnější a nejtajnější knihy jsou až vzadu, za dlouhým závěsem, o kterém si většina lidí myslí, že je za ním okno. Pravda je, že se za ním skrývá ještě dobrých 20 vysokých polic s vzácnými knihami.

Jungkook prošel až k onomu závěsu a odhrnul ho. Bylo tam spousta zaprášených polic s knihami.
Jungkook přešel k prvnímu regálu s knihami a začal zkoumat tituly knih. Názvy některých z nich ani nebyly korejsky, ale nějakými jinými jazyky jako třeba latina. Kook takhle prohledal skoro všechny vysoké police s knihami. Už zbýval poslední regál.
Kook k němu přišel a zase četl názvy knih. Spousta z nich byla v jazyku víl. Jungkook zahlédl jednu knihu v korejštině mezi knihami ve vílím jazyce. To musí být ono pomyslel si. Vytáhl knihu z police a potichu se zaradoval. Byla to kniha kterou hledal.

Kook se rozhodl, že si knihu vezme do své ložnice, aby tam byl, kdyby se náhodou vílí chlapec probral.

Když dorazil do své ložnice s knihou v ruce, šel zkontrolovat chlapce. Sedl si k němu na postel a přiložil mu ruku na tvář. Už nebyla tak studená, a chlapcovy rty už nebyly promodralé. Jungkook se zahleděl na tvář neznámého chlapce. Byl neuvěřitelně nádherný. Kook nikdy neviděl takovou krásu, jakou je chlapcova tvář. Zíral na něj ještě dobrých deset minut, pak ho ale někdo od jeho olympijského výkonu v zírání vyrušil.

,,Proč vždycky, když někam odejdu a pak se zase vrátím, tě najdu jak na něj zíráš?" uchechtl se Jimin, který právě vstoupil do Jungkookovo ložnice. ,,Jimin-shi, to tě nikdo nenaučil klepat?!" vyjekl Kook, protože si Jiminova příchodu nevšiml.
,,Co to máš za knihu?" zeptal se zvědavě Jimin. ,,Je to kniha o vílách. Chci se o jeho rodu dozvědět víc." odpověděl mu Jungkook. ,,Nevadí když půjdu?" zeptal se Jimin. ,,Ale vůbec ne, naopak alespoň mě tu nebude otravovat malá roztomilá mochi kulička." utahoval si z Jimina Kook. Ten po Kookovi hodil vražedný pohled, který vypadal spíš roztomile, než strašidelně a zmizel ve dveřích Kookovy ložnice.

Jungkook ztrávil zbytek dne ve své ložnici. Celý zbytek dne jen proseděl u postele, ve které byl vílí chlapec, a četl knihu o vílách.

Taková otázečka:

Hopemin/Jihope

~nebo~

Yoonmin

Odpovězte pls🙏

(Já osobně bych radši psala Hopemin než Yoonmin, ale vím že Hopemin není tak moc oblíbený ship jako Yoonmin, takže to nechám na vás.😊)