Když se ráno Jimin probudil, už v posteli ležel sám. Hobi nejspíš už odešel. Jimin se protáhl a zvedl se z postele, aby spáchal ranní hygienu a oblékl se.
Když vyšel ze svého pokoje, zamířil do Jungkookovo komnat, aby mu jako správný osobní sluha byl k dispozici. Už bylo 8 hodin a touhle dobou býval princ na snídani. Jimin otevřel dveře a vešel do dlouhé chodby s vysokým stropem. Z chodby vedly dveře do místností, které patřily Jungkookovi. Nalevo byl salónek na přijímání hostů, knihovna, hudební místnost (místnost, ve které se hraje na nějaký hudební nástroj) a ateliér. Napravo potom byla ložnice, koupelna, pracovna a něco jako přerostlý obývák.
Jimin vzal za kliku a vstoupil do Jungkookovo ložnice. Měl v plánu Jungkookovi ustlat postel a zamést podlahu. Když ale došel k posteli, nasktyl se mu pohled na něco extrémně roztomilého. Jungkook a vílí chlapec leželi ve společném objetí a poklidně spali. Jimin se usmál a rozhodl se, že půjde uklidit jinou komnatu.
Jungkook se probudil jako první. Otevřel oči a ve své náruči uviděl to roztomilé stvoření. Usmál se sám pro sebe a vymanil se ze společného objetí. Vstal z postele a došel do šatny, kterou tady měl. Vytáhl z ní svůj obvyklý outfit (viz obrázek nahoře) a oblékl si ho. Potom prohledal svůj šatník s úmyslem najít něco, co by mohlo být vílímu chlapci, který je mnohem drobnější než Kook. Nakonec našel nějaké oblečení které nosil když mu bylo tak 14. Vzal tu kopičku oblečení a nějaké menší boty a donesl to na noční stolek u postele.
Když se chtěl vydat do koupelny, aby spáchal ranní hygienu, chlapec se probudil. Princ si tedy šel sednout zpátky na postel k chlapci. ,,Dobré ráno" usmál se Jungkooku na chlapce. ,,D-dobré." odpověděl mu tiše. ,,Jak se cítíš? Nebolí tě nic? zeptal se starostlivě Jungkook. ,,T-trochu mě bolí b-břicho." odpověděl mu tiše chlapec. ,,Mohu?" zeptal se Jungkook s krajem chlapcovy košile v ruce. Chlapci došlo, co chce princ udělat a trochu se vyděsil. ,,Chci se jenom podívat, jestli nemáš poraněné to břicho." objasnil Kook. Chlapec po chvíli mírně přikývl. Jungkook mu vyhrnul košili a trochu se lekl. Chlapcovo břicho pokrývaly modřiny a na boku měl řeznou ránu, která už stihla zaschnout. ,,Počkej tu a ať tě ani nenapadne se někam hnout." řekl princ trochu přísným tónem. Jungkook vyšel na chodbu a zavolal na svého sluhu Jimina. ,,Jimine? Mohl bys mi prosím přinést nádobu se studenou vodou a obklady?" požádal Kook. Jimin přikývl a šel pro věci, o které princ žádal. Jungkook se zatím vrátil k chlapci. Ten jen ležel na posteli a zkenoval vršek postele s nebesy.
,,Ani jsem se nepředstavil." plácl se Kook do čela. ,,Jsem Jeon Jungkook." představil se. ,, Řekneš mi, jak se jmenuješ?" zeptal se Jungkook. ,,T-taehyung. K-kim Taehyung." odpověděl. ,,Tak dobře Tae, můj osobní sluha Jimin teď přinese studenou vodu a obklady kvůli těm modřinám, tak se ho nelekni, ano?" oznámil jemně Jungkook, aby se Tae nevyděsil. Taehyung jen lehce přikývl.
Někdo zaklepal na dveře. Jungkook se zvedl a šel se ujistit jestli je to Jimin, protože nechtěl riskovat, že to bude někdo jiný a dozví se o Taem. Ale strachoval se zbytečně. Před dveřmi stál Jimin s plnými rukami obkladů a mísy se studenou vodou. Jungkook mu pomohl donést alespoň tu mísu na noční stolek. ,,Díky Jimine." poděkoval svému sluhovi Jungkook. ,,Můžu tě poprosit ještě o něco? Mohl bys prosím pro dnešek zůstat před dvěmi mojí ložnice? Myslím si že dneska tě budu potřebovat celkem dost." poprosil Jimina princ. ,,Samozřejmě." odpověděl Jimin a odešel z ložnice na chodbu.
,,Tak Tae, teď musím zchladit ty modřiny. Kdyby ti bylo cokoliv nějak nepříjemné, tak mě zastav, ano?" řekl Kook Taehyungovi. Ten zase jenom přikývl. Jungkook namočil jeden z obkladů do studené vody, vyždímal ho, vyhrnul Taemu košili a přiložil ho na jednu z modřin. Tento proces opakoval několikrát, dokud všechny Taehyungovi modřiny nebyly zchlazené.
Taehyung si to sice nechtěl připustit, ale Jungkookova péče se mu nesmírně líbila. Poprvé v jeho životě se o něj někdo takhle stará a poprvé se k němu někdo chová tak hezky. Proto mu včera v noci nedělalo téměř žádný problém se Jungkookem nechat vtáhnout do objetí a pak tak taky usnout. Poprvé za celý jeho život se Tae cítil v bezpečí.
Takžeeeee máme za sebou další kapitolu. Zatím se mi dařilo vydávat pravidelně každé pondělí, ale příští pondělí rozhodně kapitolu nečekejte, to další možná taky ne. O prázdninách jsem celkem moc busy na můj vkus, ale budu se snažit něco vydat.
ČTEŠ
The Fairytale of Taekook
FanfictionVe světě, kterému vládnou lidé, není pro nikoho z rodu víl bezpečno. Lidé víly loví, zabíjí nebo s nimi obchodují. Víly nenávidí lidi a lidé nenávidí víly. Někdo ale musí být výjimkou, že? Moje první ff na Taekook! Nic moc nečekej, nepravidelné vydá...